úterý 14. května 2013

Požehnání přichází s pokyny


Kadamba Kánana Svámí, 28. února 2013, Vrindávan, Indie, Čaitanja Čaritámrita seminář 3

V naší sampradáji vidíme šikšá spojení, ale tyto šikšá spojení jsou mezi mahá-bhágavaty, mezi velkými oddanými. Protože pro velkého seberealizovaného oddaného může být dostatečné přijmout gurua s plným odevzdáním a s plnou oddaností skrze šikšu. Nikoliv ale pro nás, ó ne! My potřebujeme slib!

Je zajímavé, jak Šríla Prabhupáda zformalizoval zasvěcení, jak nikdy předtím nebylo, ani Šrílou Bhaktisiddhántou. V Čaitanja Čaritámritě vidíme jak zasvěcení proběhly prakticky určitým druhem přijetí – žádná jagja, někdy dokonce i bez zpívání na korálcích a jejich předávání, jen jednoduše skrze přijetí. Vidíme taková spojení a jsou počítána jako spojení mezi učitelem a žákem!

Šest Gosvámích je počítáno za žáky Šrí Čaitanji Maháprabhua a jsou tak zmíněni mnohokrát. Někteří však jako jejich gurua poznávají někoho jiného. Někteří říkají, že guruem Sanátana Gosvámího byl Vidyavačaspati. Ano, on mu dal pokyny, ale nebyl guru Sanátana Gosvámího. Čaitanja Maháprabhu byl jako jeho život a duše. Každý pokyn Čaitanji Maháprabhua byl esencí jeho života. Sanátan Gosvámí slyšel pokyny Šrí Čaitanji Maháprabhua, porozuměl jim, vstřebal je a pamatoval si je, ale to není vše.

Je řečeno, že Sanátan Gosvámí byl velice inteligentní, protože Sanátan Gosvámí přistoupil k Čaitanjovi Máhaprabhuovi a řekl, „Prosím, ať se tyto Tvé pokyny manifestují v mém srdci.“ Takže on jen nepožádal o pokyny, on také požádal o požehnání. Je velice zajímavé, jak pokyny samotné nestačí, to je kritický bod.

Pro nás je zasvěcení nezbytné. Pro nás je velice důležitá položená otázka, „Kolik kol slibuješ zpívat každý den svého života bez výjimky?“ Poté, dobře, šestnáct kol je minimum, a tak dále. Takže tam není žádná skulina.

Původní článek v angličtině zde.

Žádné komentáře:

Okomentovat