středa 18. ledna 2017

Inteligentní třída lidí

V tomto významu (ŠB 1.9.26) čteme o bráhmanech a kšatrijech a Šríla Prabhupáda zdůrazňuje zejména bráhmanskou třídu lidí, která kontroluje své smysly. Řekl: „Pro inteligentního člověka je ovládání smyslů nezbytností,“ a potom to ještě rozvedl: „sex s vlastní manželkou musí být také kontrolovaný, tak bude automaticky následovat plánování rodiny.“ Toto je tedy inteligence a je to odlišné od moderní definice inteligence. Není to jen o tom znát standardy nebo lepší cestu života, ale musíme to i ztělesňovat. Pokud někdo neztělesňuje inteligentní závěry, pak není vůbec inteligentní. Proto musí být inteligence překládána do vyšších morálních standardů života, jinak, jak řekl Prabhupáda, je zneužita, a to je právě výsledek moderního vzdělávání, které nenabízí morálku.

Toto hnutí je zejména pro inteligentní osoby, protože není úplně jednoduché porozumět tomu, jak jednat. Nedávno jsem hovořil o tématu fundamentalismu a o tom, že je to forma redukcionalismu, kde se snažíme vše zredukovat na velice jednoduché principy, které lze za všech okolností aplikovat, a můžeme tak úplně vypnout inteligenci – není třeba posuzovat okolnosti, žádné odstíny šedé, pouze černá a bílá, není třeba aplikovat princip a zkoumat, jak se hodí pro dané okolnosti a snažit se nalézt vhodné řešení.
 
Příklad, který mi přichází na mysl, je ten o Ašvathámovi a Arjunovi. Ašvatháma byl synem Drónáčárji, byl bráhmanou, ale zachoval se velice zbaběle a oplatil smrt svého otce na bitevním poli zabitím všech spících dětí Draupadí. Takže to byla bezprecedentní vražda, velice ohavný čin. A v tu chvíli Ašvatháma ztratil svůj bráhmanský status. Arjuna ho pronásledoval, pokořil ho, spoutal ho a spoutaného ho přivedl zpět. To bylo velice šokující, vidět bráhmanu spoutaného jako zvíře. Pro Draupadí bylo velice těžké takto vidět Ašvathámu, syna jejich učitele.

Následně se rozvinula celá debata, kde byli Pánduovci a Krišna rozděleni. Krišna se ptal, co se bude dít. Ašvatháma byl vrah, a proto by měl být zabit. Bhíma souhlasil, že by měl být zabit okamžitě, ale potom Draupadí opáčila: „Ne, je synem našeho učitele a je bráhmana. Jak byste ho mohli zabít? A navíc já nechci, aby si jeho matka musela projít tím, čím si procházím já po ztrátě synů.“ Judhištir také řekl, že by mělo být vzato v potaz, že Ašvatháma byl do té doby ve svém životě velice kvalifikovaným bráhmanou, a přestože učinil tento odporný čin, neměl by být považován za obyčejného člověka, a proto by neměl být zabit.

Poté se Krišna zeptal Arjuny: „Co budeš tedy dělat?“ Arjuna měl těžký úkol a podařilo se mu s inteligencí najít řešení. Uřízl Ašvathámovi z hlavy (vlasů) drahokam. Ten drahokam, který byl symbolem Ašvathámových bráhmanských vlastností,a tímto způsobem ho zabil a zároveň nezabil. Arjuna zabil Ašvathámovu identitu bráhmany, ale zároveň mu nevzal život. Takto byl Krišna velice spokojen. Tak se jen podívejte, jak to vůbec nebyl fundamentalismus: "Zabij ho!" Ne, bylo to o inteligenci!

ŠB 1.9.266. září 2016, Kapské Město, JAR

Původní text v angličtině zde

Přeložil Madhu Pandit dása

Žádné komentáře:

Okomentovat