Pokora a láska k Bohu

Pokora a schopnost rozvinout lásku k Bohu přichází společně. Není možné rozvinout lásku k Bohu, když v našem srdci není pokora. Jak může osoba, jež je pyšná, naslouchat?! Její uši jsou zablokované, protože je uchvácena svými vlastními nápady, takže dokonce ani nemůže slyšet, co ostatní říkají . Když je však člověk pokorný, může uvažovat: "Ano, potřebuji milost."

Pokorná osoba je dychtivá naslouchat a být dychtivý naslouchat od nadřízených osobností také přináší zvláštní dynamiku. Když jsou lidé dychtiví naslouchat, zralý vaišnava, jenž hovoří, poté otevře své srdce. Automaticky bude díky dychtivosti posluchačů velice nadšený a zjistí, že v jeho srdci je tolik realizací, o kterých ani nevěděl, že je má! Protože ve vztahu mezi vaišnavy je velmi důvěrná a blízká nálada, nálada hluboké přítelství a přijetí. Závistivá osoba to nemůže přijímat.

Závistivý člověk vždy najde nějaký důvod pro nepřijetí ostatních, vždycky najde nějakou vlastnost, která není dovolená a něco, co je špatně. "Nemůžeš takhle sedět, nemůžeš vypadat takhle, nemůžeš takhle mluvit," a tak dále a tak dále. Jen na základě nějakého vnějšího znaku bude závistivý člověk zavrhovat. V podstatě každý, kdo ho nepodpoří, nebude ho zbožňovat a uznávat jeho velikost, je nežádoucí.

Pokora je tedy vlastnost, kdy je člověk připraven vidět na druhých to dobré a uznat, že každý může přispět něčím, co může být oceněno. Mezi vaišnavy je atmosféra oceňování.

Přednáška bez názvu

Původní text v angličtině zde