Takže křesťanství se zbavilo všech těchto osobních prvků ve vesmíru. Můžeme vidět, jak se z něj stalo vozidlo impersonalismu a jak tímto způsobem impersonalismus začal převažovat a jak nyní my musíme znovu systematicky začít přemýšlet osobním způsobem, což je těžké. To nás vrací zpátky na nejvyšší úroveň vědomí Boha – vaišnavismus neboli personalismus.
Šríla Bhaktivinod Thákur uvádí, že dokonce i křesťanství ve své původní podobě je také v této kategorii personalismu a tímto způsobem můžeme vidět, že je tady historie personalismu. Jeden učenec, oddaný jménem Jan Olof Bengtsson napsal knihu. Zapomněl jsem přesný název té knihy, ale téma je historie personalismu v západním světě. On zmiňuje, kde přesně personalismus existoval. Je to užitečná kniha, trochu akademická, ale užitečná; on je oddaný.
Takže personalismus byl všude ve světě. Ale nyní je to naše práce to velmi důkladně ocenit. Proto oceňujeme všechny velké svaté osobnosti, které existovaly v minulosti – polobohy, velké zplnomocněné syny Brahmy, nebo další velké osobnosti, které žily v předchozích jugách – protože je to díky těmto osobnostem, že se vytvořila příznivost.
Občas zaslechneme ty typy příběhů o tom, že se někde v himálajských horách rozbila buddhistická stupa a najednou se začaly dít všechny ty katastrofy ve světě. Slyšeli jste někdy tyhle příběhy? Já ano. Samozřejmě my tak moc nevěříme v prospěšnost buddhistických stup, ale rozhodně věříme v prospěšnost oddané služby na této planetě.
Ale ne. Mnoho lidí četlo ty knihy. Mnoho! Před pár lety byla taková reklama od Microsoftu a my všichni jsme viděli tenhle krátký klip, který ukazoval, jak se v nemocnici narodilo dítě. A to dítě bylo vystřeleno z lůna – prolétlo oknem, letělo po obloze a rostlo, rostlo! A jak tak letělo na obloze, je ukázáno celé dioráma změny těla – od dítěte do dospělého až po starého muže a na konci on přístane do hrobu – křách! Tohle bylo jasně inspirováno Prabhupádovými knihami, o tom není pochyb.
Jednoho dne jsem vešel někam do pokoje a tam byla Bhagavad-gíta od Sai Baby. Tak dobrá, kouknul jsem se do ní a tam byly celé pasáže převzaté z Prabhupádovy Gíty – plagiátorství!
Opravdu! Myslím tím, vážně úplně stejné, ale jediný rozdíl byl, že kdekoliv, kde Krišna říká: „Odevzdej se Mě.“, tam Sai Baba říká: „Odevzdej se MĚ!“
Mohl jsem vidět, že Sai Baba také četl Prabhupádovy knihy, bez pochyby. Takže je mnoho lidí, kteří četli ty knihy a použili je pro své vlastní účely – přirozeně. Udělali to Krišnovi a udělali to také Prabhupádovi.
V Bombaji byl zubař, který napsal komentář k Bhagavad-gítě, ve kterém byl Krišna zubař a Arjuna byl pacient. Myslím tím…co je tohle…jak byste to nazvali? Ja tomu říkám byznys! To je všechno. Takže Gíta byla využitá. Krišnova Gíta…Krišnovy slova byly využity pro osobní zisk lidí – ale stále tyto slova jednají a vstupují neviditelně do všech rohů a koutů společnosti.
původní text v angličtině zde
Žádné komentáře:
Okomentovat