pondělí 19. srpna 2013

Co se skutečně počítá

Kadamba Kánana Svámí, 20. července 2013, Cape Town, Jižní Afrika

Dokonce i když my sami jsme transcendentální, tak musíme brát pocity ostatních vážně. A to dokonce i když jsou částečně motivované falešným egem – to není podstatné, stejně jako u dítěte. Když jste dospělí, vidíte to odlišně. Přestože z domova odcházející otec není malá věc, to je skutečné utrpení, ale co se dá dělat!?

Když jsem byl dítětem, ztratil jsem svou oblíbenou hračku na pískovišti, nikdy jsem se přes to nepřenesl. Byla to velká věc. Prohrabal jsem úplně celé pískoviště skrz na skrz, ale nikdy jsem už svůj malý zlatý Jaguár, jak jsem mu říkal, nenašel. Bylo to opravdu drama!

Nyní se už na to dívám samozřejmě jinak ale můj malý zlatý Jaguár zde stojí, aby mě upomněl, že to pro mne byla velice důležitá věc. Takže to, co se skutečně počítá je to, co je důležité pro lidi. Nemyslím, že bychom měli chodit kolem a značkovat lidi a říkat jim: „Falešné ego!“

Myslím, že bychom měli vzít vážně to, co je pro druhé závažné, jinak jak by nás oni mohli brát vážně? Jestliže jsem tak transcendentální, tak neberu nikoho vážně, to přece vůbec nedává smysl. Pak se stanu chladným a nebudou mě lidé vůbec zajímat.

Jako Prabhupáda, byl velice transcendentální a i tak dokázal být velice lidský k lidským bytostem. Byl schopen sejít dolů k tomu, co lidmi hýbalo, přestože jeho to vůbec tak nebralo.

Původní článek v angličtině zde.

Žádné komentáře:

Okomentovat