středa 1. února 2017

Život hospodáře

Krišna se ve svých vnějších povinnostech zaměstnává nastolováním náboženských zásad a vyhlazováním démonů, paritrāṇāya sādhūnāṁ vināśāya ca duṣkṛtām dharma-saṁsthāpanārthāya sambhavāmi yuge yuge (Bhagavad-gítá 4.8). Ve Dvárace Krišna učí příkladem. Přichází do tohoto světa, aby podmíněné duše učil a osvobodil je - yad yad ācarati śreṣṭhas tat tad evetaro janaḥ (Bhagavad-gítá 3.21) - cokoli dělá velký člověk, obyčejný člověk bude následovat. Tímto způsobem tedy Krišna ve svém životě hospodáře nastavuje standardy pro všechny, které mají být následovány.


Je popsáno, že Krišna brzy ráno po probuzení vidí příznivé věci, jako jsou například sochy krav. Poté opěvuje bráhmany a také medituje Sám o Sobě. Poněvadž mají všichni meditovat o Nejvyšším Pánu, také Krišna medituje o Nejvyšším Pánu. Takto ukazuje, že skutečný život hospodáře je určen k tomu, abychom udělali duchovní pokrok. To je to, co je zde zdůrazňováno. Nárada Muni byl svědkem toho, jak Krišna vykonával Své povinnosti v různých palácích, a tyto povinnosti byly duchovně příkladné.

Krišna byl hospodář, jenž ukazoval, že život hospodáře sám o sobě nemusí odvádět pozornost od vědomí Krišny. Je možné jít plně cestou čisté oddané služby. Není potřeba dělat cokoli jiného, jen jednoduše sloužit Krišnovi. To můžou dělat oba - manžel i manželka, kteří jsou oddaní takovýmto zásadám čisté oddané služby. Doma se mohou uctívat Božstva, mohou se zvát hosté a nabízet prasádam, a tímto způsobem se všechno dělá ve službě Pánu.

Dokonce i vydělávání k zaopatření domácnosti; karmaṇy evādhikāras te mā phaleṣu kadācana mā karma-phala-hetur bhūr mā te saṅgo ’stv akarmaṇi (Bhagavad-gítá 2.47), když člověk není připoután k plodům své dřiny, ale užívá je ve službě Krišnovi, pak se takovou prací také nezaplétá. Takto je možné žít život hospodáře a jít zpátky do duchovního světa a nebýt nijak zapletený v hmotné energii.

I když je to obtížnější... Je to náročnější, protože v grihasta ášramu je smyslový požitek velice blízko a dostupný, a proto může být obtížné se mu vyvarovat. Pořád je to ale převládající ášram. Nemůžeme očekávat svět osob v odříkání. Tohle není hnutí Pána Čaitanji. Hnutí Pána Čaitanji všeobecně je hnutím hospodářů, kteří transcendují své životy hospodáře zpíváním Hare Krišna a zasvěcením všech svých činností uctívání Krišny. Pak bude vše příznivé. Je to takhle jednoduché.

Kdežto zřeknutí se uspokojování smyslů samo o sobě také nemá význam, pokud se nezaměstnáváme službou Krišnovi. Takové odříkání může přinést pouze dočasné plody. Může nás to samozřejmě povznést do vyššího postavení v planetárním systému. V Brhad Bhagavatámritě v podstatě vidíme, že podle toho, jak se osoba vyrovná s chtivými činnostmi, je umístěna do různých postavení v rámci vesmíru.

Když je zde nezákonný sex, dostává se na nižší planetární systémy, kde je utrpení! A pokud je zde sexuální aktivita podle náboženských zásad, je povznesen výše, a tito grihastové pak mohou dosáhnout duchovních planet - to je řečeno. Brahmačáríni mohou jít ještě dále a ještě dále sanjásíni, kteří se mohou dostat na Brahmálóku. Avšak všechno tohle je řečeno jen o následovnících varnášramy. To nemluvíme o vaišnavech, kteří se zaměstnávají službou Pánu. Když se zaměstnáme službou Pánu, pak z kteréhokoli životního postavení můžeme jít zpátky k Bohu. To je náš cíl, a proto je oddaná služba naší spásou, a to je to, co nás zajímá.

Šrímad Bhágavatam 10.69.41, 20. října 2015, Chowpatty, Indie

Původní text v angličtině zde.

Žádné komentáře:

Okomentovat