Rodinné vazby

Kdykoli se narodíme v tomto světě, okamžitě jsme zadluženi. Jsme zavázáni svým rodičům, kteří nás sem přivedli a učinili opatření, aby se o nás postarali. Jsme zadluženi polobohům, protože nás zaopatřují. Světlo, vzduch a potrava - to vše nám poskytují. Jsme zavázáni svým předkům, protože vybudovali tolik věcí a tak těžce pracovali, aby pro nás vytvořili veškeré zázemí.


Šríla Prabhupáda vysvětluje, že jsme zadluženi tolika způsoby. Jsme zadluženi, když bereme mléko od krav. Jsme zadluženi ostatním živým bytostem, polobohů, rodině, rodičům a každému, kdo pro nás učinil nějakou oběť. Jsme zavázáni svým učitelům za všechno poznání, které jsme od nich přijali. Takto jsme zadluženi, zadluženi, zadluženi!

Proto máme povinnost splácet. Je to karmickou, nejen morální, povinností! Jestliže nesplácíme tuto povinnost, přijdou reakce. Je řečeno, že když člověk někomu dluží peníze, a ten člověk zemře, pak v dalším životě musí znovu přijít a vrátit čtyřikrát tolik - takže i s úroky! Tyto věci jsou takto zařízené. Také je řečeno, že pokud někdo dluží peníze vám, budete muset přijít zpět, abyste je dostali - pokud jste je neodepsali. Takže v čase smrti je lepší prostě všechno odepsat.

Ale pro oddaného (ŠB 11.5.41)

devarṣi-bhūtāpta-nṛṇāṁ pitṟṇāṁ, na kiṅkaro nāyam ṛṇī ca rājan

sarvātmanā yaḥ śaraṇaṁ śaraṇyaṁ, gato mukundaṁ parihṛtya kartam,

Oddaný už není dlužníkem. Splatil všechny své dluhy! Ale někdo by se mohl zeptat: "A co mí rodiče? Neměl bych se o ně starat?" Ano, měli byste se starat o své rodiče tím, že sloužíte Krišnovi, protože způsob, jak o ně pečovat, je služba Krišnovi. Můžete se starat o jejich těla tak, že posíláte peníze a podobně, ale pokud jim dáte Krišnu (a i když Ho nezískávají přímo od vás), když Mu sloužíte, vaši rodiče budou sdílet ten prospěch; získají věčný prospěch. Takže proč bychom měli tak těžce pracovat, abychom jim dali dočasný užitek, když mohou získat věčný přínos. Proto by člověk neměl přerušit svou oddanou službu proto, aby pečoval o své rodiče; není to prospěšné!

V Navadvípu byl Shyamlal, který se připojil ke Šrílovi Prabhupádovi. Prabhupáda jej poslal do Kalkaty, aby pomáhal Brahmánandovi a Gargamunimu se získáváním prostředků pro Mayapur. Pak přišla zpráva, že jeho otec je hodně nemocný a umírá, a chtěli po něm, aby se okamžitě vrátil domů. A Prabhupáda řekl: "Ne, nejezdi. To není potřeba!"

Takže za Prabhupádových časů to bylo takhle, protože za Prabhupádovy přítomnosti bylo všechno velmi transcendentální. Od té doby to šlo dolů a nyní jsou hmotné úvahy také brány v potaz. Ale v Prabhupádově přítomnosti to bylo: "Jste zaměstnáni v oddané službě, a to je největší dobročinná práce a není potřeba nic jiného." To byl ten duch a za Prabhupádovy přítomnosti byli všichni vytaženi na velice vysoký standard transcendentálního života.

Neříkáme, že nemůžeme dávat milost své rodině, to dělat můžeme. Neříkáme, že se nemůžeme se svou rodinou sdružovat, ale pořád - náš život je nyní s Krišnou. Krišnovi společníci jsou naše skutečná rodina. Teď jsme v nové rodové linii. Přijali jsme druhé zrození v acutya–gotra, rodině Acyuty - spolehlivé rodové linii, která je Krišnovou rodinou.

Ve Vrindávanu, kde jsem byl chrámovým prezidentem, jsem nakupoval pozemky. V Indii je tradice, že chtějí, aby bylo na každém oficiálním dokumentu uvedeno nejen jméno osoby, která je do toho zapojená, ale také jméno jejího otce - můžete na tom vidět tu rodovou linii. A místo jména otce můžete uvádět jméno gurua a je to právně přijímáno! Kdykoli jste žádáni o jméno otce, můžete říct jméno duchovního učitele, protože je to uznáváno jako bonafide vztah!

Ve skutečnosti je tohle kultura, tak je to správné. Zákon člověka je v souladu se zákonem Nejvyšší Osobnosti Božství. Krišna má vesmírné zákony a podle nich máme své povinnosti a práva a pokud tyto povinnosti nedodržujeme, je zde karma. Ale ten, kdo přijme službu Krišnovi, je zproštěn všech druhů povinností...

Šrímad Bhágavatam 7.10.23, 27. května 2015, Sydney, Austrálie

Původní text v angličtině zde.