pátek 26. června 2015

Dozor Máji

Otázka: Proč májá činí pro džívu dosažení Krišny tak obtížným, když Maháprabhu chce dávat Krišna prému tak snadno?

Šríla Prabhupáda v jedné přednášce, kterou jsem poslouchal před třemi dny, vysvětloval, že májá je jako policie. Je zde pro kriminálníky! Prabhupáda říká: "Pokud jsi kriminálník, májá ti dá spoustu potíží, ale pokud nejsi, pak zde není žádný problém." Je to jako když nejste kriminálníkem - policie vám nebude dělat žádné potíže. Ale pokud ve skutečnosti jsme kriminálníci, kteří ignorují zákony Nejvyšší Osobnosti Božství a způsobují nepokoje, nejsme nevinní - jsme vinni. Jsme kriminálníci, způsobujeme utrpení ostatním; způsobujeme ve světě spoustu utrpení, a proto nás májá poutá. Čas vypršel a tak nějak nás trestá.

Můžeme říci: "Májo, proč mi tohle děláš? Vždyť víš, že jsem přece ten nejlepší kluk na světě. Proč mě nenecháš? To není fér. Jsem naprosto upřímný." Zatímco nejsme až zas tak upřímní... Ve skutečnosti jsme úplně zkažení, takže to vyžaduje očištění. Nejen očištění špatných vlastností, ale dokonce také naší motivace. Dokonce ani naše motivace není tak čistá.

Někdy nás lidé obviňují a říkají: "Snílci! Snílci! Přijměte zodpovědnost! Najděte si práci! Ožeňte se! Koukejte si najít práci! Utíkáte od reality!"
A vy samozřejmě odpovíte: "Démone! Jak se opovažuješ říkat takové věci o vaišnavech? Víš vůbec, co děláš? Očerňuješ vaišnavu! Démone!" (smích)

Ale pravda je taková, že možná je v nás trocha snílků. Pracovat od pondělí do pátku, od devíti do pěti? Je snazší žít v chrámu a říct: "Ó, promiň, prabhu, přišel jsem udělat svou službu o dvě hodiny později, protože jsem musel zpívat svá kola."

Víte, je dost snadné jít do chrámu kdekoli na světě a požádat o prasádam. Takže někdy žijeme velice bezstarostné životy. Je to celkem pohodlné ve srovnání s pachtěním s bojem o přežití v hmotném světě. Je tedy naše motivace tak čistá? Opravdu jsme přišli proto, že chceme sloužit Krišnovi a odevzdat Mu své životy? Nebo jsme přišli, protože jsme nechtěli pracovat? Neměli jsme rádi tolik dalších věcí a teď jsme tady v chrámu a život je fajn.

V roce 1979 jsem byl v chrámu ve východní Africe.

A ano, bylo to takhle nějak: "Už přinesli životní členové ovoce?"
"Ano, přinesli."
"Ó, a jsou zde nějaká manga?"
"Ne, jen papáji."
"Jen papáji! Ach bože. A máme dnes nějaké programy?"
"Ano, je program u Gupty."
"Ó, Gupta! Tam půjdu. Paní Guptová je v kuchyni profík."

Je tohle sankírtan jagja? Je tohle kazatel, který jde do každého města a vesnice? svargāpavarga-narakeshv api tulyārtha-darśinah (ŠB 6.17.28): Oddaný se nikdy nebojí žádných životních podmínek. Nebeské planety, osvobození a pekelné planety pro něj znamenají jedno a totéž, neboť ho zajímá pouze služba Pánu. Jsme tohle my? Nebo si víc držíme svou komfortní zónu?


Někdy se nám mohou ukazovat tyto věci a můžeme se ptát na svou vlastní motivaci: "Jsem tady, abych sloužil Krišnovi, nebo jsem tu proto, že je to v některých ohledech snadné?" Takže je třeba očistit dokonce i motivaci. Jak upřímní tedy jsme? Jsme kriminálníci. Pořád jsou zde některé kriminální sklony. I když jsme takhle oblečení (v duchovním oděvu), neznamená to, že všechny tyto sklony odešly. Když tedy májá vidí některé trestuhodné tendence, je zase tady, vrhá se na nás se svým vlivem a my selháváme...

Haridás Thákur neměl žádné hmotné touhy. Májá ho zkoušela, a pak - po tom řádném testování - zjistila, že byl oproštěný, a odevzdala se mu. Čistý oddaný je tedy mimo všechno. Šríla Prabhupáda říkával: "Vy můžete poklesnout, ale já ne." Čistý oddaný je plně transcendentální. My jsme přeměnění kriminálníci, a proto nás májá stále hlídá.

Šrímad Bhágavatam 3.9.42, 14. května 2015, Melbourne, Austrálie

Původní text v angličtině zde.

Žádné komentáře:

Okomentovat