om ajnana-timirandhasya jnananjana-salakaya
cakshur unmilitam yena tasmai sri-gurave namah
Drahý Šrílo Prabhupádo,
přijměte prosím mé uctivé
poklony. Všechna sláva Vaší Božské Milosti.
Jednou jste se
Bhavánandovi prabhuovi zmínil, že když jste byl v duchovním nebi, Krišna k Vám
přistoupil a řekl: "Chci, abys šel
do hmotného světa a osvobodil podmíněné duše." Řekl jste, že se Vám
nechce, protože nemáte rád odříkání. Krišna potom řekl: "Neboj se. Jediné, co musíš dělat, je psát knihy. Já
udělám zbytek." Takže jste sestoupil do hmotné říše. Opravdu jste psal
knihy. Knihy, které jsou čisté a bez poskvrny, jako jsou překlady Bhagavad-gíty
a Šrímad Bhágavatamu, s dokonalými komentáři. Ale Vaše služba tím
neskončila. Spíše jste nenechal kámen na kameni. Přijal jste nekonečné odříkání
kvůli kázání.
V roce 1944, uprostřed
války, nebyl na trhu v Kalkatě k dostání žádný papír, takže jste nemohl vydávat
Váš časopis Zpátky k Bohu. Veškerý papír byl k mání pouze pro použití armádou.
Nevzdal jste to. Potkal jste velkého důstojníka, který řekl: "Svámídží, veškerý papír je rezervován pro válku." A vy
jste odpověděl: "Přesně! Můj papír
je přímo v zájmu války, jelikož můj papír přinese mír." A papír jste
získal a vydal jste Zpátky k Bohu. Stál jste proti všemu, proti opozici, celou
dobu v tolika situacích a Krišna zajistil Váš úspěch a staly se zázraky.
Krišnova pomoc při Vás
byla, když jste se nalodil na svou misi kázat na Západě a nalodil se na
Džaladútu, abyste přeplul Atlantský oceán. Nicméně nejdřív jste prošel skrze
srdeční záchvaty na rozbouřeném moři a byl jste blízko smrti, ale Krišna
se zjevil ve Vašem snu, veslující, a říkal, ať se nebojíte. Potom
se hladina moře neobyčejně uklidnila a Vy jste dorazil do Ameriky. Mezi
mnoha Vašimi kazatelskými vlastnostmi jedna vyčnívá. Nezáleží na tom, jak
veliké byly překážky, nikdy jste se nevzdal. Nezáleželo na tom, kolik úsilí
bylo třeba, využil jste každou příležitost. Sám do daleké cizí země, ve stáří,
bez peněz či pomoci, nikdy jste se nevzdal! Nikdy jste se nevzdal, když jste
byl sám na Lower East Side, žil jste v podkroví se zfetovaným bláznivým
chlapcem. Nikdy jste se nevzdal, ani v Bombeji v boji s panem Nairem o pozemek
v Džuhu. Když všichni vaši lídři odhodili ručníky a zrušili dohodu o koupi, potom
jste učinil nemožné a nějakým způsobem jste přinutil pana Naira, aby podepsal
další.
Nikdy jste nikoho
nezavrhl. Když měl jeden váš vůdčí žák v Kalkatě obtíže a sklouzl zpátky
ke kouření nechtěných látek, řekl jste svému sekretáři Tamálovi Krišnovi
Gosvámímu, aby mu zavolal. Oddaný z Kalkaty byl na jedné straně drátu, vy
v pokoji na jiném konci světa, Tamál Krišna Maharádž držel telefon. „Řekni mu, že jestli toho nesmyslu nenechá,
tak ho zavrhnu!“ řekl jste. Tamál Krišna Maharádž předal tuto zprávu a
položil telefon. Potom ve stavu šoku z toho, co se zrovna událo, se
zeptal: „Prabhupádo, opravdu byste ho
zavrhl?“
„Samozřejmě že ne,“odpověděl jste, „jen jsem se ho snažil vystrašit.“
Nikdo teď nemůže říct, že
je příliš obtížné kázat vědomí Krišny, když Vy jste to pro nás udělal tak
jednoduché. Dal jste nám knihy, chrámy, instituci uznávaného jména, výhody a peníze
v bance. Dal jste nám veškeré vymoženosti, zatímco Vy jste musel bojovat
sám. Jeden starý muž, sám, v hříšném Západním světě, aby řekl lidem to, co
nechtěli slyšet. Nechtěli následovat čtyři usměrňující zásady nebo zpívat svaté
jméno. Hledal jste s odhodláním a inteligencí a našel jste osoby, které
byli připraveny naslouchat. Toleroval jste zmatení a degradaci a tlačil jste
dál toto hnutí.
Prahlád Maharádž řekl:
prayena deva munayah sva-vimukti-kama
maunam caranti vijane na parartha-nisthah
naitan vihaya krpanan vimumuksa eko
nanyam tvad asya saranam bhramato 'nupasye
Můj milý Pane Nrsimhadeve, vidím, že existuje skutečně mnoho světců, ale ti
se zajímají pouze o vlastní vysvobození. Nestarají se o velká města a odcházejí
do Himalájí či do lesa meditovat, vázaní slibem mlčení (mauna-vrata). Nemají
zájem osvobozovat druhé. Pokud však jde o mě, nechci být osvobozený sám a
opominout všechny ty ubohé hlupáky a darebáky. Vím, že nikdo nemůže být šťastný
bez vědomí Krišny, bez přijetí útočiště u Tvých lotosových nohou, a proto je
chci přivést zpátky pod ochranu Tvých lotosových nohou.
(Šrímad Bhágavatam 7.9.44)
Můj drahý Šrílo
Prabhupádo, vykonal jste skutečné odříkání spojené se soucitem. Stejně jako
Vásudeva Datta jste byl připraven osvobodit cel vesmír za každou cenu. Byl jste
připraven dát každému šanci bez ohledu na to, odkud pocházel, a byl jste
připraven vzít hříšné reakce. Říkal jste, že jste dával zasvěcení volně a byl
jste připraven jít do pekla. Mnoho z nás má pocit, že jste nezůstal jen u
tohoto jednoho vesmíru, ale že stále kážete někde jinde. Krůček po krůčku
opracováváte kamenná srdce obyvatel tohoto věku Kali. Jste připraven získat
postupně srdce každého, s kým se potkáte. Já, malý trpaslík na poli
kázání, stojím v úžasu před Vašimi mílovými kroky, které děláte, abyste
všechny osvobodil. Mohu si jen představit, jak veliká je Vaše láska ke Krišnovi.
Mohu si jen představit, jak moc si přejete naplnit Jeho touhu přivést všechny
pokleslé duše zpět do duchovního světa. Nedokážu si představit Vaši velikost.
Takže, nakonec, mohu se k Vám pouze modlit. Nikdy jste se nevzdal, laskavě
to proto také nikdy nevzdejte se mnou.
Služebník Vašeho
služebníka
Kadamba Kánana Svámí
(Abentheuer, Německo, 29. srpna 2013)
Přepis v angličtině je zde
.
Žádné komentáře:
Okomentovat