Nabídnout se ostatním

Kadamba Kánana Svámí, 7. května 2013, Simháčalam, Německo, ŠB 9.6.41-42

Vidíme, že Šríla Prabhupáda založil toto hnutí na praktické službě a nikoliv na zpívání celý den, prāyeṇa deva munayaḥ sva-vimukti-kāmā maunaṁ caranti vijane na parārtha-niṣṭhāḥ, (Srimad Bhagavatam 7.9.44). A nikoliv pouze na praktikování pro naše osobní osvobození, naitān vihāya kṛpaṇān vimumukṣa eko, (Srimad Bhagavatam 7.9.44), ale s tou touhou jakou ukázal Prahláda Maharája – udělat něco pro podmíněné duše.

To je ta cesta, protože když jsme pouze zapojeni v oddané službě s cílem očistit se, učinit pokrok a překonat hmotné touhy, pak to bude velice těžké. Ale pokud se ponoříme do myšlenek na ostatní a do jejich situace – zejména ostatních jako jsme my, protože se k nim můžeme vztahovat, cítit s nimi.

Je těžké cítit soucit, ale každý má nějaké slitování pro sebe. Je jednodušší cítit slitování s lidmi, kteří jsou jako my, jsou na stejné lodi, na které jsme byli mi. Můžeme se s nimi identifikovat a pomyslet si, „Jo, býval jsem takový.“

Je to jednoduché, jen přivést osoby, které jsou tam, kde jsme byli dříve. Takto je budeme skrz naskrz znát a budeme o nich znát vše. Můžeme jednoduše udělat něco, co nás spojí s ostatními a to je ta nejmocnější služba, protože tam je požehnání Pána Čaitanji v tomto věku. A jen s tímto požehnáním můžeme my, obyvatelé kali-jugy překonat tyto materiální touhy, které jsou jinak velice silné!

Původní článek v angličtině zde.