Potřebujeme zdravý strach z hmotné existence

Kadamba Kánana Svámí, 28. listopadu 2013, Mayapur, Indie, ŠB 5.9.11

Ášram je v určitém smyslu velice druhotná věc pro toto hnutí. Náš cíl je jít zpátky k Bohu. A náš cíl je proto stejný jako cíl Jada Bharaty: dostat se z tohoto hmotného světa ještě v tomto životě. Ne až v některých příštích. Ne, že podlehneme defetismu a budeme si myslet: „Ne, to se v jednom životě nedá zvládnout.“ Ne, dá se to zvládnout v jednom životě. Bez ohledu na ašram, když jsme vážní a vážně to aplikujeme. A tato konkrétní část Šrímad Bhágavatamu volá po té vážnosti. Vážnosti aplikace tohoto procesu. A měla by být v tomto smyslu vnímána jako volání po probuzení se. 

Šrímad Bhágavatam není pouze sladký. Šrímad Bhágavatam nepopisuje pouze Krišnovy sladké zábavy, které si vychutnáváme a vychutnáváme a vychutnáváme. Šrímad Bhágavatam je někdy docela ostrý. Šrímad Bhágavatam propichuje naše vlastní zdi falešného ega, naše vlastní zdi iluze, naše vlastní připoutanosti, které jsme si pohodlně přinesli na palubu této lodi transcendentálního poznání v našem příručním zavazadle, a kterých se vůbec nechceme lehce vzdát. I v sanjás ášramu musí být člověk v tomto věku velice opatrný.

Yukta vairágja je taková věc, kdy můžete zaměstnat věci z ugrakarmy ve službě Krišnovi pro rozšiřování sankírtanového hnutí. Můžeme používat Facebook, abychom tlačili sankírtanové hnutí Šrí Čaitanji Maháprabhua. Ale Facebook má v tu samou chvíli stále silný nasávací efekt, jako vysavač, který natáhne naše myšlenky a může velice jednoduše osobu rozrušit. A proto náš veřejný život, náš život kazatelů, může vypadat jinak, než ukázal Jada Bharata. Náš veřejný život, v používání věcí pro službu Pánu, může v této době vypadat jinak. 

Ale náš soukromý život nevypadá vůbec jinak. Náš soukromý život by měl být také velice jednoduchý. Jednoduchost je přínosem. Náš soukromý život by také měl být zaměřen na to, být oproštěn od hmotné energie, porozuměním tomu, že je to nebezpečné.

A nyní, abych vybalancoval tyto výroky, musím dodat, že v Bhakti Rasamrita Sindhu je Rúpou Gosvámím popsán proces oddané služby. A on vysvětluje, že bhakti existuje v šedesátičtyřech údech, neboli v šedesátičtyřech různých aspektech oddané služby, a každý z nich je transcendentální. A pak také dodává, že gjána a virágja jsou předběžné. Poznání a odříkání samo o sobě není součástí bhakti, a nedávají nám bhakti, ale jsou k ní přípravou. Ale také nikoliv nedůležitou přípravou. Protože nám dávají čas, dávají nám místo, dávají nám klid mysli, což jsou nezbytné podmínky, abychom si byli vědomi Krišny.

Jednoduchý příklad. Představte si, že jste si půjčili ohromné množství peněz, abyste se mohli opravdu pěkně usadit. A pak máte ten dluh, který máte stále v mysli. Neustále v mysli. Pak je těžší myslet neustále na Krišnu díky té úzkosti z toho dluhu, která pomalu začne přebírat dobrou část našeho vědomí. Takto můžeme dát mnoho příkladů. Někdy říkám, že pokud zamknete někam peníze. Nezamknete tam jen ty peníze, ale v tu samou chvíli také část svého vědomí. Myslíte stále: „moje peníze, moje peníze…jsou tam“ Kolikrát myslíte na ty peníze. Proto je odříkání hodnotné, protože to vytváří úroveň jednoduchosti, kde je čas, a mysl není ponořená ve stovce komplikací. Ale pak je třeba použít tu mysl a ten čas ve skutečné podstatě, naslouchání, opěvování a oddané službě Krišnovi. Jinak takové odříkání nemá vůbec žádnou hodnotu. Jinak je to jen dočasný úspěch, který bude opět ztracen. Ale odříkání je nezbytné. Je řečeno, že je neodmyslitelnou součástí sankírtanového hnutí Šrí Čaitanji Maháprabhua: „vairāgya-vidyā-nija-bhakti-yoga- …“ CCMadhya 6.254.

Takže doufám, že moje prezentace není vnímána jako fanatická, nebo snažící se tlačit více odříkavý styl života než je třeba, kvůli dandě. Ne, je naopak poháněna stejným motivem jako Jada Bharata. Jmenovitě strachem z hmotné energie. Strachem z hmotné existence. Potřebujeme zdravý strach z hmotné existence. Pokud budeme pouze záviset na naší lásce ke Krišnovi. Nevím kolik tam toho je. Trošku, trošku. Možná. Ale nikoliv moc. Proto, abychom vyrovnali tu trošku, trošku lásky ke Krišnovi, co máme, můžeme potřebovat zdravou dávku strachu z hmotné energie.