Jeden z důvěrných Prabhupádových následovníků měl po Prabhupádově odchodu období, kdy pro něj bylo těžké se napojit. Pro mnohé oddané to nebylo po Prabhupádově odchodu jednoduché. Ti Prabhupádovi žáci, kteří měli jeho společnost a kteří tam byli v jeho době, byli přítomni během toho období, kdy Prabhupáda odešel a ISKCON přešel do rukou nových vůdců. Důsledkem toho se mnozí stáhli. Jak se stáhli, tak se standard vědomí Krišny také trochu snížil, nebo alespoň navenek se tak praktikování vědomí Krišny jevilo. Ale spojení s Krišnou v srdci nezmizelo tak snadno. Dokonce i když oddaný po dlouhém praktikování nyní svou praxi přerušuje, Krišna stále zůstává v jeho srdci. Jak je zde jednou víra, že Krišna je Nejvyšší Pán, jak je tu jednou prospěch za všechnu tu službu, potom Šríla Prabhupáda říká ve Šrímad Bhágavatamu, je člověk
rasa-graha. Rasa-graha znamená, že člověk má chuť v transcendentálních náladách. Proto se nemůže jen tak odklonit od Krišny a Krišna se neodkloní od takového oddaného. Ani duchovní učitel. Tím oddaným, o kterém konkrétně mluvím, je Upendra. Upendra byl tak blízkým služebníkem Prabhupády v těch raných dnech. Když Upendra zemřel poté, co neměl tak dobré období, tak na konci svého života se posadil na posteli a řekl,
"Prabhupádo, ty jsi přišel." On na konci viděl Prabhupádu! Proto množství milosti, kterou v tomto hnutí získáváme, je vskutku výjimečné.
(Kadamba Kánana Svámí, 3.května 2021, Simháčalam, Německo, Šrímad Bhágavatam 3.19.27)
Odkaz na přepis v angličtině je zde.
Žádné komentáře:
Okomentovat