Nebe bhakti

ākāśa — ananta, tāte yaiche pakṣi-gaṇa
yāra yata śakti, tata kare ārohaṇa
(Caitanya Caritamrta Antya Lila 20.79)

Nebe je neomezené, ale nejrůznější ptáci se vznášejí výš a výš podle toho, jaké mají schopnosti.

Začal jsem přemýšlet o nebi jako o nebi oddané služby a jak různí ptáci létají na různých úrovních oddané služby. Na začátku je tíha starých návyků silná. Táhnou nás dolů, ale my pokračujeme. Nejdříve skrze proces následování pravidel a usměrnění, a potom, když břemeno předchozích hříšných připoutaností cestou odpadne, tak se prostě probouzíme. Probouzíme naši lásku ke Krišnovi, naši připoutanost k pohlížení na krásu a záměr celého stvoření, a tak jdeme kupředu. A potom ta láska bude růst a Krišna bude opětovat.

Takto děláme na duchovní cestě pokrok směrem k větším a větším výškám na nebi bhakti a jsme v tomto nebi svobodní. Osvobozeni od řetězů hmotné existence, prosti chamtivosti, prosti chtíče, prosti hněvu, osvobozeni od veškeré ošklivosti, osvobozeni od temnoty v nás. A tak se láska více a více probouzí, služba roste víc a víc a my uctíváme Krišnu, Jeho oddané, Jeho příslušenství a tak dále. 

Bhakti je úplně přirozené vyjádření, kdy stojíme před Krišnou, a jak rosteme ve své lásce a odevzdání, více a více vnímáme Jeho slávu a On nám odhaluje, že vše v tomto světě je bezvýznamné, a ať se stane cokoli, jsme na cestě pohroužení se do nekonečného, neustále se rozpínajícího oceánu lásky k Bohu, který se rozprostírá do všech směrů.

(Kadamba Kánana Svámí, 27.června 2020, Rádhadéš, Belgie,Čaitanja Čaritámrita)

Odkaz na přepis v angličtině je zde.