pátek 10. července 2020

Zpívání začíná po šestnácti kolech

Za časů Bhaktisiddhánty Sarasvatího Thákura říkával, že kdokoli, kdo nezpívá 64 kol, je pokleslý. Říkal zpívat minimálně 4 kola. Ale 4 kola nemusí nutně znamenat jít v tomto životě zpátky k Bohu, ale znamená to, že je tu alespoň nějaké spojení. Nicméně programem bylo 64 kol. To byla přímá cesta zpět k Bohu. Ale Prabhupáda to snížil na 16 kol, doprovázených jeho modlitbou, tak proto je 16 požehnaným číslem pro návrat zpátky k Bohu.
Proto musíme zpívat toto číslo - toto požehnané číslo, dokonce i když je to obtížné. "Proč ne 12? 12 dokážu. 16 nedokážu." To je mi jedno, stejně musíte zpívat 16. "Ale..." Neexistuje žádné 'ale', protože 16 je tím požehnaným číslem! Není to o tom, co dokážete, je to o tom, kde je požehnání. Je to zkratka. Je to minimum, na které to Prabhupáda přivedl. Snížil práh pro duchovní svět. Prabhupáda řekl, "Jednoduše 4 regulativní principy a minimum 16 kol a jdete zpátky k Bohu."
Také řekl, "Proč jen 16 kol? Proč ne 16 000 kol?" Opravdové zpívání vlastně začíná potom, kdy dokončíme 16 kol, protože potom můžete jen zpívat bez toho tlaku "Musím zpívat". Dokud zpíváme 16 kol, je zde vždy tento tlak. Proto se někdy říká, že skutečné zpívání začíná po šestnácti kolech.
(Kadamba Kánana Svámí, 9.ledna 2017, Brisbane, Austrálie, Šrímad Bhágavatam 1.1.6)

Odkaz na přepis v angličtině najdete zde.

Žádné komentáře:

Okomentovat