Spalování hmotnými tužbami se může projevovat různými způsoby. Jeden ze způsobů je, když přemýšlíme o smyslových objektech. Jiný může být ten, že o nich nesmýšlíme - jako oddaní. Můžeme dojít do stavu, kdy nedovolíme své mysli přemýšlet o smyslových objektech, takže o nich nepřemýšlíme, ale potom se projeví spalující oheň hmotných tužeb nespokojeností. A dlouhou dobu jsme nespokojení. Když oddaný není šťastný, je to nebezpečné, protože my potřebujeme štěstí. Oddaný MUSÍ být šťastný. To je velmi důležité. Neměli bychom to pouze ignorovat, su-sukhaḿ kartum avyayam (Bhagavad-gítá 9.2). Musí to být vykonáváno radostně; musíte mít nějakou zábavu v duchovním životě. Je důležité, aby to tak měli všichni, nejen mahábhágavatové - nejvyšší vaišnavové mající veškerou radost a zábavu, a pro všechny ostatní je to jen povinnost. Těžká povinnost duchovního života, která nemůže vydržet. Jak dlouho to člověk může takto dělat? Potom bude určitě sevřen materiální energií, takže musíme kultivovat také nějakou zábavu. Část této Kírtanové akademie (v Mayapuru) je zde kvůli tomu; prostě se nějak bavit - dělat kírtan je skvělá zábava.
Šikšáštaka seminář: verše 1 a 2, část první, říjen 2014, Mayapur, Indie
Původní text v angličtině zde.
Žádné komentáře:
Okomentovat