Kadamba Kánana Svámí, 15.
března 2014, Melbourne, Austrálie, ŠB 2.7.47
Když se Krišna zjeví v hmotném světě, zjeví se ve své
původní podobě, nikoliv v dočasné podobě, která je přijímána z hmotné
přírody. Jako ty těla, která máme my. Tyto těla s námi nemají nic do
činění. Tyto těla jsou jednoduše stvořeny z hmotných elementů a my jsme od
nich odděleni. Proto s námi nemají nic společného. Jenom dočasně jsme
spolu s těmito atomy, molekulami ale nezůstaneme s nimi natrvalo,
jsme s nimi jen krátce. Tak proč jen si myslíme, že máme větší vztah s těmito
molekulami a atomy v našem těle, než s molekulami a atomy tohoto
sedátka? (ukazujíce na vjásasan)
Sedím na tomto sedátku a jsem s ním velice důvěrně spojen, s těmito molekulami,
velice pěknými molekulami, měkkými. Oceňuji je, na chvilku, ale na jak dlouho?
Brzy je opustím. Takže jaký máme skutečný vztah?
A stejně tak s molekulami v tomto těle, jak dlouho
budeme jen spolu? Pouze krátce. Takže co mají se mnou společného? Nic! To
nejsem já. Je to stroj a já jsem uvnitř něj. Jako když jede autem. Někteří lidé
říkají, pokud je nabouráte: „Ty jsi mě naboural!“
Ne, trefil jsem tvé auto, nikoliv tebe. A tělo je vůz a vy jste uvnitř toho
vozu. Takto rozumíme tomu, že nejsme toto tělo.
Původní článek v angličtině
je zde.
Žádné komentáře:
Okomentovat