Kadamba Kánana Svámí,
30. června 2013, Vrindávan, Indie, ŠB 6.16.34
Nakonec je to ta milost Máhaprabhua ve kterou doufáme poté,
co jsme tomu dali své maximální úsilí. Nikoliv dříve, zatímco se zády pohodlně opíráme
a říkáme: „Ó Bože, doufám v milost Maháprabhua.“
Takto ne, musíme tomu dát veškeré své úsilí, a potom co jsme
se takto tvrdě snažili, dosáhneme svých limitů. Když dosáhneme až na dno toho,
kam až můžeme zajít, to je ten bod, kdy začneme doufat v tu milost a tehdy
začne naše modlitba.
Když se modlíte před tímto okamžikem, jaký je smysl takové
modlitby? Pokud jste ještě nedosáhli svých limitů v tom úsilí a už se
modlíte, jak byste se pak vy cítili, kdyby vám někdo říkal: „Aaaach, prosím pomoc mi vstát z mé postele!“
„Vstaň si sám!“
bychom mu řekli. A jak myslíte, že se cítí Krišna, když se sami dostatečně nesnažíme?
Když zkusíme úplně všechno, abychom pokořili nepokořitelného Krišnu, pak ano,
zázraky se díky Jeho milosti mohou dít.
Původní článek v angličtině
zde.
Žádné komentáře:
Okomentovat