Když nejsme v duchovním životě oživeni, je to naše
chyba. Je to kvůli našemu sobectví! Je tolik způsobů, jak si zachovat sobectví.
To je problém, který v našem životě popíráme. Jeden aspekt sebestřednosti
je, že máme velmi nesobecké pojetí sebe sama. To je typicky sobecká záležitost.
Jsem velký filantrop... Jsem velmi nesobecký... Obětuji se pro dobro mnoha
ostatních. Ale také vidíme, že písma častokrát zmiňují, že existuje rozšířené
sobectví. Je přímé sobectví a pak je tu rozšířené sobectví. Někdy rozšířené
sobectví znamená, že člověk, který je velmi štědrý, který hodně dává, to ve
skutečnosti dělá proto, aby byl oslavován. Takže tento egocentrismus v nás
je hluboký. Proto bychom si nikdy neměli myslet: Teď jsem čistý! Nemusíme se
moc zabývat introspekcí a psychologickou sebeanalýzou, abychom se snažili
přijít na to, jak moc sobečtí skutečně jsme. To není třeba. Jednoduše hledáme
očištění – mohu udělat nějakou službu? Když vidíte, co zdůrazňoval Šríla
Prabhupáda, bylo to jednoduše: Mohu udělat nějakou oddanou službu? Jakou službu
mohu udělat? Je to v této službě, kdy se věci stávají smysluplnými. Ve
službě přichází písma k životu. Je to ve službě, kde nacházíme velkou
inspiraci.
Kapské město, JAR, červen 2012
Žádné komentáře:
Okomentovat