Jeho Svátost Kadamba Kánana Svámí, 27. Března 2012, Cape Town, Jižní Afrika - Lekce: B.G. 2.17
Sanátana Gosvámí jednoduše vždy opěvoval Krišnu, naslouchal o Krišnovi a vzpomínal na Krišnu. Jeho poslední kniha prostě přetékala vyprávěním o Krišnovi! Pro něj to nebylo tak, že by přemýšlel:
„Co teď budu říkat? Dnes musím jít a kázat tady. O jakém tématu bych měl mluvit?“
Možná to takhle občas cítil, ale není tam žádná potřeba si předtím připravovat a psát lekci a číst ji nahlas. Ono to prostě přetékalo samovolně, protože on byl naplněný myšlenkami na Krišnu. Naplněný připoutaností ke Krišnovi a tak automaticky inspiroval ostatní ke Krišnovi.
Na rozdíl od tohoto oceánu plnosti my máme takové kaluže, které se tvoří na silnici v době deště a pak další den zbývá trošku té kaluže a pak jsou pryč. A tyhle kaluže Krišna vědomí jsou kvůli dešťům a slunci znovu naplňovány a vysušovány. Takže jak se vypořádat s těmito kalužemi Krišna vědomí? Protože to je většinou to, co máme - chvíle inspirace, když přijdou a pak jsou zase pryč. Takže takto, je to otázka více zpívání a více naslouchání, ale problém je, že zpíváme příliš krátkou dobu. Kírtany jsou příliš krátké a ani kathá není dost často! Kdybychom byli více pohroužení do naslouchání a zpívání, doplnili bychom mnohem více.
Jednoduše, my nikdy nenaplníme nádrž. V Jižní Africe je mnoho lidí, kteří říkají:
„Dej do té nádrže palivo za deset randů.“ (pozn.překladatele: deset randů je přibližně 25 korun).
Proč to prostě nenaplníte? Já jsem nikdy neviděl zemi, kde by dali…myslím třeba v Německu…jedno euro? Můžeš přijet k benzínové stanici s jedním eurem? To je nemyslitelné! Ale v Jížní Africe natankovat za deset randů je velmi normální. A samozřejmě celou dobu je ta nádrž na hranici toho být prázdná, protože oni ji nenaplnili.
Takže my to musíme úplně naplnit, naplnit až po okraj, a pak zatřást tím autem…Krišna, Krišna, Krišna, milost, milost, milost, rozlít to všude a pak nikdy nedojde palivo, nikdy! To je důležité, protože hmotná energie je tady a ona nikdy neodejde pryč. Hmotná energie bude stále znova a znova vytvářet iluzorní lákadla, ale my víme, že je to falešné. Vaišnavové mají transcendentální poznání a s tímto poznáním můžeme přeseknout tuto iluzi a vidět, že vlastně není skutečná!
Přeložila Bh. Jana Jendrulková
Původní text v angličtině zde.
Přednáška v angličtině ke stažení zde.
Sanátana Gosvámí jednoduše vždy opěvoval Krišnu, naslouchal o Krišnovi a vzpomínal na Krišnu. Jeho poslední kniha prostě přetékala vyprávěním o Krišnovi! Pro něj to nebylo tak, že by přemýšlel:
„Co teď budu říkat? Dnes musím jít a kázat tady. O jakém tématu bych měl mluvit?“
Možná to takhle občas cítil, ale není tam žádná potřeba si předtím připravovat a psát lekci a číst ji nahlas. Ono to prostě přetékalo samovolně, protože on byl naplněný myšlenkami na Krišnu. Naplněný připoutaností ke Krišnovi a tak automaticky inspiroval ostatní ke Krišnovi.
Na rozdíl od tohoto oceánu plnosti my máme takové kaluže, které se tvoří na silnici v době deště a pak další den zbývá trošku té kaluže a pak jsou pryč. A tyhle kaluže Krišna vědomí jsou kvůli dešťům a slunci znovu naplňovány a vysušovány. Takže jak se vypořádat s těmito kalužemi Krišna vědomí? Protože to je většinou to, co máme - chvíle inspirace, když přijdou a pak jsou zase pryč. Takže takto, je to otázka více zpívání a více naslouchání, ale problém je, že zpíváme příliš krátkou dobu. Kírtany jsou příliš krátké a ani kathá není dost často! Kdybychom byli více pohroužení do naslouchání a zpívání, doplnili bychom mnohem více.
Jednoduše, my nikdy nenaplníme nádrž. V Jižní Africe je mnoho lidí, kteří říkají:
„Dej do té nádrže palivo za deset randů.“ (pozn.překladatele: deset randů je přibližně 25 korun).
Proč to prostě nenaplníte? Já jsem nikdy neviděl zemi, kde by dali…myslím třeba v Německu…jedno euro? Můžeš přijet k benzínové stanici s jedním eurem? To je nemyslitelné! Ale v Jížní Africe natankovat za deset randů je velmi normální. A samozřejmě celou dobu je ta nádrž na hranici toho být prázdná, protože oni ji nenaplnili.
Takže my to musíme úplně naplnit, naplnit až po okraj, a pak zatřást tím autem…Krišna, Krišna, Krišna, milost, milost, milost, rozlít to všude a pak nikdy nedojde palivo, nikdy! To je důležité, protože hmotná energie je tady a ona nikdy neodejde pryč. Hmotná energie bude stále znova a znova vytvářet iluzorní lákadla, ale my víme, že je to falešné. Vaišnavové mají transcendentální poznání a s tímto poznáním můžeme přeseknout tuto iluzi a vidět, že vlastně není skutečná!
Přeložila Bh. Jana Jendrulková
Původní text v angličtině zde.
Přednáška v angličtině ke stažení zde.
Žádné komentáře:
Okomentovat