Mája je vždy ve střehu

Mája dokáže číst naši mysl, takže přesně ví, co máme rádi. A zná všechny naše slabiny! Ví, kdy máme slabou chvilku, a přesně v tu chvíli... "To co jsem vždycky chtěl... teď je to tady! No, dneska můžu poklesnout a vědomý si Krišny budu zítra!" (zvoní telefon) A kdo to volá? Hádejte! (směje se)
Takto má svůj způsob, svoje triky, aby nás znovu a znovu vytrhávala z našich duchovních činností, jakýmkoli možným způsobem. A ona udeří! Stejně jako Prabhupáda říkal, že v počátcích jeho kázání v roce 1960 v New Yorku dostal infarkt a řekl: "Mája mi zasadila tuhle ránu. Mája viděla, že jsem velmi úspěšný a dala mi smrtící úder. Ale Krišna mě zachránil!"
Jen se podívejte, jak je mája krutá - může rozdávat smrtící rány a podobně takovému čistému oddanému! Jen si představte, co může udělat nám!

Rádhadéš, 26.6.2009

Odkaz na přepis v angličtině zde.

Přeložila Kasturí Manjarí dd

Nektar (vjása púdžá 2008) - 2/2

(První část článku dostupná zde.)

Každopádně Šríla Prabhupáda napsal ten dopis z 9. června, ve kterém říká: „Ode dneška mohou někteří mí žáci zasvěcovat v mém jménu jako rtvik.“ A můj duchovní učitel udělal to samé. A napsal ten dopis 9. června. Bylo to jako tenis mezi ním a GBC a já jsem byl tím míčkem! No a pak GBC prostě přišli a řekli: „Jayadvaito Svámí, toto nemůžete udělat!“ A on řekl „Proč ne?“ A oni odpověděli: „Je to proti zákonu.“ A on na to: „Jakému zákonu? Jaký zákon po mně chcete, abych dodržoval? Ten psaný, nebo ten nepsaný? Kde je napsáno, že to nemohu udělat?“ A oni hledali a hledali, ale nemohli nic najít! A tak nás to nechali nějaký čas tak dělat. Takže jsem zasvětil několik žáků ve jménu svého duchovního mistra, který je umístil pod mou péči.

Nektar (vjása púdžá 2008) - 1/2

Většina z vás zde jste mí žáci, ale je zde i několik hostů. A se všemi svými žáky, s vámi všemi, mám osobní vztah, a proto vám všem moc děkuji za vše, co v Krišna vědomí děláte, i za to, že jste sem přišli. Ano, tuto oslavu jsme naplánovali uprostřed festivalu Pána Nrsimhadéva, protože chci, abychom sloužili tomu Božstvu, co vidíte. Myslím, že nějakým způsobem je toto Božstvo velice speciální, a tak jsem o tom přemýšlel: „Jak mohu použít ty své narozeniny?“ A došel jsem k tomu, že pokud je mohu spojit s festivalem Nrsimhadéva, bude to mít aspoň nějaký význam, protože Pán Nrsimhadév je bezpochyby velice unikátní a On odstraňuje z cesty oddané služby překážky. Služba Jemu je tedy důležitá.

Výjimečný stav

Naše síla není brahman-tejas (bráhmanská moc). Naší silou je přenášet milost Šrí Čaitanyi Maháprabhua. To je naše síla. Naše síla je zpívat Hare Krišna a přimět ostatní, aby zpívali Hare Krišna. Stát se vysoce kvalifikovaným bráhmanou není snadné. Šríla Prabhupáda ve svých významech k prvnímu zpěvu Šrímad Bhágavatamu popisuje, že je v tomto věku kali mimořádný stav. Proto kvůli nouzovému stavu dáváme lidem pozice, i když ve skutečnosti nejsou kvalifikovaní. Dáváme jim pozice bráhmanů, dáváme jim pozice sannjásích. Prabhupáda řekl, že to děláme, protože potřebujeme ve společnosti vůdce. Potřebujeme vůdce! Ale jaká je jejich kvalifikace?

Je to tedy něco, co si bereme na svou hlavu: náš akutní nedostatek kvalifikací a naléhavost stát se kvalifikovanějšími. Tato postavení nám byla udělena ve stavu nouze, a tak pro jednou bychom v našem životě měli začít přijímat principy velice vážně. A to nejen čtyři regulativní principy, ale také principy vaišnavského chování a tak dále. Protože to je bráhmana; bráhmana znamená zásadový život, což je pro nás velká výzva, protože to znamená, že se musíme změnit. Vědomí Krišny tedy znamená velký závazek ke změně a nám jsou dány způsoby, pomocí kterých se můžeme změnit.

Šrímad Bhágavatam 1.7.34, 16. dubna 2014, Durban. JAR

Původní text v angličtině zde.

Každý by měl číst!

Člověk by neměl dávat najevo hněv před Božstvy, neměl by před Božstvy brečet nebo před Ně přinášet svá světská trápení. Když někdo pláče slzy extáze, to je jiná. Čaitanya Maháprabhu ronil před Pánem Jagannáthem litry slz, ale neměli bychom před Krišnu přinášet své všední starosti. Neměli bychom to dělat. A tohle je podle pāñcarātrikī - pravidla, která očišťují naše chování. To znamená, že se musíme naučit jednat podle dharmy. To je opravdu velký krok; velký závazek. Je to o povinnosti a o touze. Jde to, když si to přejeme. Jde to, když řekneme: "Ať si prostě přeji se změnit." Ale kvůli nevědomosti si to nepřejeme. Kvůli nevědomosti se pořád honíme za pošetilými tužbami, pořád se pachtíme za hmotným požitkem a uspokojováním smyslů. To je následek nevědomosti. Proto potřebujeme rozvíjet transcendentální poznání a důkladně číst. Každý by měl číst! Někdy za mnou někdo přijde a řekne: "Ach, ale já jsem nikdy nečetl." To nevadí, teď čti.

Pamatujte, že Šrí Čaitanya Maháprabhu oslavoval toho bráhmanu, který byl negramotný a neuměl číst, ale dostal pokyn od svého duchovního učitele, a tak každý den seděl a věrně četl knihu, i když neuměl přečíst ani písmeno! Lidé se mu smáli, ale Šrí Čaitanya Maháprabhu viděl, jak plakal a zeptal se ho: "Proč pláčeš?" A on řekl: "Brečím, protože když vidím tuhle kresbu, tenhle obraz Krišny jakožto vozataje, nebo Ardžuny, Jeho oddaného - Nejvyšší Pán se stává vozatajem Svého oddaného. Pán jako služebník Svého oddaného... To mě rozplakalo!" A Pán Čaitanya řekl: "Jsi největším znalcem Gíty."

Šrímad Bhágavatam 1.7.34, 16. dubna 2014, Durban, JAR

Původní text v angličtině zde.

Prabhupáda ovládl můj život!

Poprvé jsem přišel k tomuto hnutí tady ve Vrindávanu v roce 1978. Četl jsem Prabhupádovu Gítu a přesvědčilo mě to, a proto jsem se v Himalájích rozhodl, že se půjdu připojit do Vrindávanu. Byl jsem velice šťastný, že jsem přišel do tohoto chrámu, protože to bylo tak ohromně duchovní, a když jsem viděl Božstva, cítil jsem: "Jsem v duchovním světě." Krišnova přítomnost byla nesmírná. Pak jsem byl zapojen do služby a bylo to v této službě, kde jsem si vytvořil své spojení s Prabhupádou. Velmi rychle jsem byl zapojen do různých typů managementu a staral jsem se o chrám. A v tom jsem si uvědomil: "Čím víc zodpovědnosti k naplnění Prabhupádovy touhy přijmu, tím silnější mé spojení bude."

Tady v Krišna-Balarám chrámu bylo všechno dotčeno Šrílou Prabhupádou, protože zde bylo přítomno jeho Samádhi - tady instaloval Krišnu a Balaráma tím známým árati, kde byl tak spokojený, a taky zde byl jeho dům. Každého kousku tohoto projektu se dotkl jeho osobní pokyn víc než na kterémkoli jiném místě. Ve skutečnosti jak šel čas, cítil jsem, že přítomnost Šríly Prabhupády v tomto projektu byla dokonce ještě silnější než přítomnost Krišny. Prabhupáda si získal mé srdce.

Když jsem přišel poprvé, byl jsem pyšný, nezávislý a tvrdohlavý a do jisté míry to mám pořád - ale nyní je tu jeden rozdíl a to sice ten, že teď, po tolika letech, se modlím, abych mohl tak či onak pokračovat ve vykonávání nějaké služby pro Šrílu Prabhupádu v Krišna-Balarám chrámu, sloužit jeho služebníkům v jeho hnutí a dělat něco pro šíření tohoto vědomí Krišny po celém světě - protože jsem přesvědčen, že jak jsem potkal Šrílu Prabhupádu po jeho odchodu a jak velice hluboce zasáhl mé srdce a ovládl můj život, jsem si velmi jistý, že dnes Prabhupáda také ovládá životy mnoha lidí, kteří ho potkávají poprvé.

Nevím, kolik let v budoucnu se bude Prabhupáda stále dotýkat životů tolika lidí a vytvářet v jejich srdcích víru, upoutávat je a tímto způsobem bude tohle hnutí pokračovat a šířit se po celém světě.

Přednáška, Vrindávan 2010

Původní text v angličtině zde.

Uhasit vnitřní oheň

První a nejdůležitější vlastností bráhmany je kṣamā neboli odpouštění. To je začátek tolerance. Vnější tolerance nebude stačit. Člověk může jednat velmi tolerantně, ale pokud nemůže odpustit vnitřně, pak je vevnitř spalován ohněm a hněvem. Odpuštění je tedy základem tolerance, stejně jako je tolerance základní vlastností bráhmany.

Šrímad Bhágavatam 1.7.34, 16. dubna 2014, Durban, JAR

Původní text v angličtině zde.