Ať Ho všichni vidí!

Oddaného nezajímá jen to, aby on sám viděl Krišnu. Samozřejmě, oddaný chce Krišnu vidět, ale také chce, aby Krišnu viděli všichni ostatní. Proto Judhištira, starší bratr Ardžuny, vykonal oběť rádžasúja. Byla to oběť, kterou mohl provést mocný král a znamenala korunovaci toho krále jakožto císaře. Takže Judhištir tuto oběť vykonal, ale použil ji k tomu, že byl oslavován Krišna jako Nejvyšší Pán, v přítomnosti všech. To byl jeho skutečný záměr pro tuto oběť - aby celý svět slyšel: "Ano, Krišna je Nejvyšší Pán."

Takže toto je povaha oddaného. Oddaný chce, aby

každý na světě znal slávu Krišny. Čistý oddaný je para dukha dukhí. Cítí utrpení ostatních živých bytostí. Je soucitný a chápe, že v nepřítomnosti Krišny je tu jen utrpení - utrpení potažené cukrovým obalem a přímé utrpení, ale v každém případě utrpení. Utrpení z akutní agónie nebo utrpení z prázdnoty.   

"Co se děje?"

"Nic."

"Můžeš poukázat na něco, co není v pořádku?"

"Ne."

"Tak proč nejsi šťastný?"

Prázdnota života bez Krišny je také utrpení. Takže takto vidíme utrpení potažené cukrem nebo utrpení v jeho surové podobě. Čistý oddaný ve svém soucitu chce, aby ostatní znali Krišnu, protože nic jiného nemůže uspokojit srdce. 

(4.srpna 2012, Stokholm, Švédsko, BG 11.8)

Odkaz na přepis v angličtině je zde.

Kírtan Méla a Lipská Ratha Játra 2014

Na reportáži se podíleli: bhakta Shiv, bhn. Klára a bhn Jana

  

V úterý 5. srpna Kadamba Kánana Svámí odletěl z Curychu do Německa na Kírtan Mélu, která se konala 5. – 8. srpna. Nicméně oddaní začali přijíždět do Walthersdorfu už den předem v nedočkavosti nadcházejícího festivalu. Festival byl zahájen Sarvátmou Prabhu, jeho uvítací řečí a oslavou Pána kírtanem. Mnoho dalších dobře známých kírtanových vůdců se tam dostavilo, jako například: Lokanáth Svámí, Kavičandra Svámí, Jaya Gaura Prabhu, Aditi Dukha Prabhu a další.

7. srpna bylo ekadáší a Kadamba Kánana Svámí dal ranní lekci, ve které zdůraznil důležitost z pívání minimálně šestnácti kol japy denně. Lekce byla následována zasvěcujícím obřadem třech oddaných z Německa. Obřad se konal před kírtanovým sálem. Rejesh se stal Rúpou Gosvámím dásem, Gayatrí se stala Gayatrí Dhwani déví dásí a Anna Dering se stala Asesa Kirti déví dásí.

V pátek odpoledne Maharáj odjel na Ratha Játru do Lipska, festival který navštěvuje každý rok. Oddaní z celého Německa a Evropy se sjeli, aby viděli Božstva Pána Jagannátha, Baladéva a Subhadry.

V poledne Kavičandra a Kadamba Kánana Svámí započali festival a procesí skrze centrum Lipska v extatické atmosféře. Mnoho místních turistů se připojilo a tančili skrze ulice. Po téměř hodinovém procesí se vůz dostal až k festivalovému podiu. Oddaní sloužili úžasné prasádam, zatímco hosté se bavili kulturním programem s kírtany, indickým tancem a zpěvem Markandeyi a nakonec lekcí Kadamby Kánany Svámího.

Pozdě odpoledne Maharáj odjel do České republiky oslavit Balaráma Jayantí a otevřít nový chrám v Nava Nandagram – Nových Sadech.

Fotografie naleznete zde.

Původní článek v angličtině od Uddhavy společně s kírtany a lekcemi ke stažení naleznete zde.

Švýcarský horský seminář, 28. června – 5. srpna 2014

Od Maharájovy účasti na Rádhadéšském letním festivalu uplynula nějaká doba a Jeho tour pokračovala před jeho odjezdem do Majápuru po Evropě.

Report od Bhakty Shivy

Ráno po Rádhadéšském letním Holi festivalu Kadamba Kánana Svámí odcestoval do hor ve Švýcarsku. Skupina přibližně šedesáti oddaných se tam shromáždila, aby naslouchali výživným lekcím a kírtanům zaměřeným na Gaura-lílu, kterou ji předávali Sačínandana Svámí a Kadamba Kánana Svámí

První den byl nejlákavější Kadambou Kánanou Svámím, který ráno hovořil z Čaitanja-čandrámrity, knihy od Šríla Prabhodhanandy Sarasvatího, a některé večery z knihy Kavi Karnapura Šrí Čaitanja-Čandradaya-nátaka, čímž do mysli každého zasadil semínko otázky „Kdo skutečně opravdu jsem?“ Sačínandana Svámí hovořil o principech, které vyvíjíme, abychom získali ochranu naší šradhy (víry).

Nedlouho po začátku seminářů začal Kadamba Kánana Svámí dávat lekce v Němčině, jak zjistíte z nahrávek proto, aby vyšel vstříc publiku. Uprostřed týdne byl jeden den věnovaný kírtanu, kdy se sešli všichni oddaní ve stanu a společně zpívali. Bohužel Sačínandana Svámí byl vážně nemocen a proto musel výrazně svou účast omezit, nicméně i tak se podělil o několik nektarových kírtanů a lekcí.

Předposlední noc byl připraven Kadambou Kánanou Svámím výlet do Vrindávanu, kdy prováděl všechny skrze ulice, náladu a kulturu Vrindávanu, společně se slideshow obrázků či fotek poskládaných od Bhanu Nandiní matadží. Poté Bhanu Nandiní seznámila oddané, jak se vyvíjí nadace Brij za poslední rok, tato nadace sponzoruje Brijbásí vdovy. Poslední večer předali oddaným oba Svámí závěrečné shrnující myšlenky na jejich další cestu.

Následující dva dny strávil Kadamba Kánana Svámí v chrámu v Zurichu, kde dal nedělní lekci na hostině lásky a vedl večerní, skutečně extatický rokující kírtan, ve kterém všichni tančili a nechtěli vůbec skončit, že i ve chvíli, kdy Maharáj přestal, všichni ostatní pokračovali ve zpívání a tak Maharáj zůstal v chrámové místnosti a pokračoval ještě dále s kírtanem.

Fotografie naleznete zde.

Původní článek v angličtině od Uddhavy společně s kírtany a lekcemi ke stažení naleznete zde.

Rádháštamí meditace – první část

Kadamba Kánana Svámí, 5 září 2011, Berlín, Německo, Čaitanja Čaritámrita Ádi Líla 4.142-145

Mám rád toto přirovnání lásky Šrímatí Rádháraní k zrcadlu, které odráží vlastnosti Krišny. Jak objevuje stále Jeho další a další vlastnosti, její láska se odráží v těchto vlastnostech. Tímto způsobem láska Šrímatí Rádháraní věcně narůstá. To vysvětluje povahu lásky v duchovním světě a jak je věčně zvyšována v oddané službě a duchovních zkušenostech. Krišna je uchvácen touto zvětšující se láskou, která zvětšuje jeho lásku, a tyto výměny věčně pokračují.

Nejvyšší vztah v duchovním světě je parakiya rasa, která je zakázaným vztahem milenců. Nikoliv milostná láska uvnitř manželství, ale zakázaný vztah milenců – ty tajné momenty jsou považovány za nejvyšší. Gopí se nemohly veřejně s Krišnou scházet, to nebylo možné, protože je sociálně nepřijatelné, aby se scházely s Krišnou. Mnoho z nich bylo vdaných, a jiné byly pod ochranou svých rodičů. Jak by se jen mohly veřejně scházet s mladým chlapcem ve vesnici? To není možné: Proto ve vztahu mezi Rádhou a Krišnou není možné veřejné setkání, z mnoha důvodů. Nějaké tajné momenty, které jsou právě proto velice cenné. Je tam veliká dychtivost, mít nakonec tu příležitost setkat se s Krišnou, což je obvykle velice obtížné.

Když se Šrímatí Rádháraní setká s Krišnou, je úplně ohromena. Je popsáno, že když Rádhá vidí Krišnu na veřejnosti, pak si nemůže pomoci a usměje se, ale svůj úsměv skrývá. Takže její úsměv je prakticky nerozpoznatelný, ale lehoučce tam je v koutcích jejích úst. Ale Krišna si toho všimne a proto se také začne mírně usmívat, kontrolujíce také svůj usměv. Šrímatí Rádháraní si všimne, že Krišna si všiml, že se začala usmívat a proto se začne usmívat více. Krišna si všimne, že si všimla, že si všiml, že se usmála a tak se začne usmívat více. Pak si ona všimne, že si Krišna všiml, že si ona všimla, že si on všiml, že se ona usmála … a tímto způsobem to pokračuje až do konce, kdy už nedokážou kontrolovat svůj úsměv! Tímto způsobem probíhají důvěrné výměny, ale v tu samou chvíli jsou zakryté odloučením. Esence parakiya rasy je odloučení. Nálada mezi Rádhou a Krišnou je vždy náladou odloučení s nějakými tajnými chvilkami setkání a pak opět stupňované odloučením. To je základní téma nejvyšší lásky.

Shledávám velice zajímavým obrázek Šrímatí Rádháraní jako zrcadla odrážejícího vlastnosti Krišny a tak věčně nalézající další Jeho vlastnosti, protože to ukazuje jak dělat věčně duchovní pokrok. A to nemá žádnou hranici! Je to velice hluboké a nevztahuje se to pouze na Šrímatí Rádháraní, ale vztahuje se to na všechny oddané, speciálně na všechny věčné společníky Pána a dokonce i na nás! My také kousek po kousku, krok za krokem, objevujeme povahu a nové vlastnosti Krišny. Možná v tuto chvíli není naše láska moc vyvinutá, ale nějaká přitažlivost zde je, je to nevyhnutelné! Jeden smysl slova Bhagavan, jak ho vysvětlil Šríla Jíva Gosvámí, znamená „Krišna je neodolatelný. Musíš ho uctívat!“ Taková je situace - není vůbec otázka, že bychom nedošli, až do bodu kdy budeme Krišnu milovat.

Původní článek v angličtině zde.

Síla čistoty

Kadamba Kánana Svámí, 4. října 2013, Melbourne, Australie, ŠB 2.2.9

Prabhupáda mnohokrát hovořil o „společnosti koček a psů.“ Některé z jeho oblíbených slovy byly darebák a jako psi a kočky. Prabhupáda měl tu sílu nazývat lidi darebáky přímo jim do očí, protože každý mohl pochopit, „Já jsem darebák.“

Ravindra Svarup dás přivedl profesora Hinduismu, který byl Prabhupádovi představen. Prabhupáda se ho zeptal na definici Hinduismu. Profesor odpověděl, „To je těžké popsat.“. Prabhupáda se otočil na Ravindru Svarůpa, „Jak bys toto nazval?..... Podvádění!“

Prabhupáda řekl, „Přesně tak, podvádění!“ Profesor Hinduismu nedokázal dát definici Hinduismu. V tu chvíli se strhla vážná pře. Zvyšovali hlasy jeden na druhého a poté Brahmananda, který býval zápasníkem přistoupil k profesorovi a řekl mu, „Raději byste odsud měl odejít, než uděláte ještě více přestupků!“

Profesor se na něj podíval a pochopil to. Vstal a odešel. O dvacet let později se Ravindra Svarup das opět setkal s tím samým profesorem. A on mu řekl, „Vzpomínáte si na to jak jsem se tehdy setkal se Svámím Bhaktivédantou!“ Ravindra Svarup byl připraven se propadnout do země. Poté profesor řekl, „Víte co? On měl pravdu!“

Toto je síla čistoty. Pak můžete někoho nazvat darebákem a dělat tolik mnoho věcí.

Původní článek v angličtině zde.

Okamžik společnosti

Kadamba Kánana Svámí, 6. srpna 2012, Ljubjana

Když Krišna kráčí ve Vrindávanu jako Mádhava, s flétnou za pasem, pak se stromy, obtěžkány plody a květinami, snaží dosáhnout na Krišnovy nohy. Včely opěvují Krišnovu slávu. Bhágavatam říká, že tyto včely musely být velkými oddanými světci ve svých minulých životech, aby se mohli stát včelami ve Vrindávanu.

Stromy přemýšlí. „Jsme tak nešťastné. Je to díky našim hříšným činnostem, že jsme se narodily jako stromy a proto nemůžeme následovat Krišnu v Jeho zábavách do lesa.“

Samozřejmě, Bhágavatam také poukazuje na to, že Pán Brahma se modlí, aby se mohl stát stromem ve Vrindávanu. Tak jak to tedy může být, že ony (stromy) spáchaly dříve ty hříšné činnosti a přestupky? Spíše jsou tyto stromy nejšťastlivější, protože nakonec i jen moment společnosti Nejvyšší Osobnosti Božství, jedna chvilka oddané služby Pánu je takovým obrovským štěstím!

Dokonce, i když Krišna jen někdy projde kolem těchto stromů, i tak jsou v lese ve Vrindávanu! Ony nemusejí být schopny kráčet za nim, ale mohou ho slyšet. Je řečeno v Mahábháratě, že stromy mají oči a uši. Je řečeno, že stromy mohou naslouchat a vidět. Takže tyto stromy slyší a vidí Krišnu! To je ve skutečnosti opravdu příznivé! Jsou na tom lépe, než jsme my.

Původní článek v angličtině zde. 

Co je realitou a co je snem?

Kadamba Kánana Svámí, 23. července 2014, Praha, Lekce v Govindě

Představte si! Představte si, že nemáte žádné jiné povinnosti, žádné jiné povinnosti, kromě jedné. Představte si, jaké by to bylo mít jen povinnost sloužit Krišnovi. Jaké by to bylo?

Bylo by to úžasné, že? A to je možné ve Vrindávanu. To je na Vrindávanu nejúžasnější. Můžete tam jen jít a uctívat Krišnu a lidé vám pomohou. Tam je možné dělat jen toto. Není tam nutné dělat kompromisy.

„Óóó ano, ale to je pouze sen! Hezký sen, ale není to realistické!“

Rozumím.

Nebo je to tak, že Praha je snem a Vrindávan je realitou? Jsme snad nyní ve snu a vzbudíme se ve Vrindávanu? Co je realitou a co je snem? Co když se jednoho dne probudíte ve Vrindávanu?

„Můj ty Bože! Praha byla jen snem! To mě nikdy nenapadlo!“

Ve skutečnosti toto je pravda, ale kdo mi to bude věřit? Ale pokud budete zpívat Hare Krišna, jednoho dne uvidíte, že Vrindávan je realitou a Praha je snem. Takže pouze dodám, zpívejte Hare Krišna a jednoho dne se probudíte ve Vrindávanu.

Původní článek v angličtině zde.