Zatímco jsme v tomto hmotném světě, stáváme se podmíněnými, proto máme nižší a vyšší přirozenost. Naše povaha má dvě stránky. Ta nižší se připoutala k pomíjivým a málo významným věcem, jako když jsem jako malý ztratil svého plyšového pejska. Dostal jsem se z toho. Vyrost jsem. Ale když mi bylo pět, tak to byla těžká chvíle. Pocity, které jsou příliš zasaženy pomíjivým, bychom neměli pokládat za moc důležité. Naše city musí být probuzeny k věčnému. Jak děláme pokrok, probouzíme naše city k věčnosti, ke Krišnovi, a tyto city se stávají příznivými. Když jsou napojeny na dočasné věci, tyto emoce nás k nim poutají, a jelikož jsou dočasné, zlomí nám srdce.
Dhám zůstává i poté, co je celý svět zničen. Po zničení vesmíru, když už tu nebude Anglie, Brazílie and Holandsko, bude dhám stále existovat. Ne přesně tak, jak ho vidíme teď, ale v duchovní, věčné podobě. Pojďme spojit naše emoce s věčným a to nás osvobodí.
(Kadamba Kánana Svámí, 17.listopadu 2018, Préma-Saróvar, Vrnidávana, Indie, parikrama 2018)
Odkaz na přepis v angličtině je zde.
Žádné komentáře:
Okomentovat