čtvrtek 13. února 2020

Už se nikdy nenarodit!


Musíme neustále přijímat útočiště u našeho duchovního mistra. To je velmi důležité. Musíme přijímat útočiště znovu a znovu, jinak nebudeme mít žádnou sílu. Pokud nepřijmeme útočiště, nebudeme schopni uspět v duchovním životě, budeme mít těžkosti. Nebudeme schopni dodržet své sliby nebo ty sliby vůbec nebudeme ani schopni přijmout. Přijmutí útočiště je zásadní, udržuje nás na ostří duchovního života, jinak nás vědomí Krišny nemůže dostat moc daleko, pak se stane společenským klubem. "...a je zase neděle a je tak pěkné tady být! A minulý týden jsme měli tak pěknou narozeninovou oslavu a víte co...dnes to uděláme! (zpívá) Ať se nikdy znovu nenarodíš!"

Dobře, a můžete mít dort a jíst ho a je pěkné zpívat, "Ať se nikdy znovu nenarodíš," ale jak to vlastně uděláte? Není tak jednoduché se už znovu nenarodit - může to uniknout mezi hrnkem a rty a dříve než se nadějete - další zrození! Proto nikdy se znovu nenarodit je víc než jen o jezení dortu! Je to skutečně záležitost přijetí závazku, věc odvahy, veliké odvahy, jít před duchovního učitele a říct, "Jsem váš!" Je děsivé to udělat, je velice děsivé být zcela něčím majetkem. Člověk musí dělat cokoli ta osoba řekne! To je povaha vztahu gurua a žáka.


(Kadamba Kánana Svámí, září 2010, Durban, JAR, přednáška)


Odkaz na přepis v angličtině je zde.

Žádné komentáře:

Okomentovat