Jak být spokojený?

Kadamba Kánana Svámí, 29. dubna 2014, Rádhadéš, Belgie, ŠB 6.4.49-50

Líbí se mi, jak je v Bhagavad-gítě zmíněno odříkání – je tam uvedeno odříkání těla, odříkání řeči a odříkání mysli. Je zmíněno, že odříkáním mysli je spokojenost. Od kdy je odříkáním mysli spokojenost?

Být spokojený, když je vše na místě, když jsou zde všechny příznivé věci a mysl stále pokračuje: „Ale...“ ze zvyku.

„Ne, ne, drahá mysli. Tentokrát žádné ale. Ve skutečnosti není žádné ale.“

„Opravdu? Ani maličké ale?“

„Ne, žádné ale. Je to v pořádku. Je to ve skutečnosti pěkné. Je to OK. Rádhádéš je opravdu pěkné místo. Ano, je,“ řekne mysl. Zde, speciálně v listopadu, kdy je slunce pryč a obloha je trvale šedivá a může tak zůstat i celé následující tři měsíce. Je to čas, kdy prší a neustále mrholí. Je to čas příprav. Čas, kdy člověk přemýšlí: „Proč jsem zde?“ Vždy jsem v tuto dobu, ještě před vědomím Krišny, utíkal do Řecka. Takže toto je listopad v této části světa. Je to čas odříkání, ale jako oddaný můžete říci: „Ne, tenhle listopad je pěkný. Je to čas na čtení. Konečně jsou za námi festivaly. Jaya! Žádné další festivaly tento měsíc. Výborně! Konečně je nyní ticho. Lidé nepřijdou. Jaya!“

Ve Vrindávanu je zima odříkavá, ale svým způsobem to byl jediný čas z roku, kdy měl člověk čas na sebe. Nyní je i toto už zkažené. Ani teď už tam není klid. Chtěl jsem zdůraznit, že když je někdo pozitivní, může najít pozitiva v každé situaci, a to je něco, co bychom se měli naučit.

Původní článek v angličtině zde.