Naše malá komunita oddaných

Chceme zde projevit duchovní svět. To je naše společná práce. Jsme určeni k tomu, abychom tohle dělali a každý má přispívat svým vlastním individuálním způsobem, aby přinášel duchovní prvky. Ať je to cokoli, přiveďte Krišnu dle svého nadání a svých vloh. Ocenil jsem příspěvek Parividhy Prabhua na tomto letošním festivalu. Opravdu, poněvadž to bylo víc než jen kulturní prezentace. Chci tím říct, že velmi esteticky a kulturně sdílel něco o svém životě s opravdu pěknými slidy a tak dále. Taky se mi líbila ta hra včera. Měla velké obsazení, šlo do toho hodně práce a opravdu to bylo serioózní hraní_. Bylo to dobré - kostýmy a všechno. Spousta úsilí! Bylo to pěkné, protože:

sādhu-saṅga sādhu-saṅga, sarva-śāstre kaya
lava-mātra sādhu-saṅge sarva-siddhi haya
(Čaitanja Čaritámrita Madhya 22.54)

To je verš, který je vlastně součástí našeho motta. Ze společnosti oddaných pochází veškerá dokonalost a společnost oddaných přináší dokonalost. Nečekejme, co nám oddaní dají, ale DÁVEJME komunitě oddaných. Tato komunita oddaných je naším bohatstvím. V minulosti jsem zmínil, že na začátku svého duchovního života jsem si myslel, že ve službě Krišnovi musí být věci řádné. Muselo to být náležité, tak, jak to Krišna chtěl a jak bylo jasně řečeno v písmech. A někdy jsem cestou pár oddaných převálcoval. Víte, co říkám?! Spálil jsem několik vztahů jednoduše proto, že jsem nechápal, jak důležitá je komunita oddaných.

Víte, skutečně je nás tady celosvětově jen hrstka. Mezinárodní společnost pro vědomí Krišny - a za chvíli znáte všechny. Je to jako vesnice. Myslím tím, že máme velkou globální vesnici. Neznáte všechny jménem, ale spoustu lidí znáte od vidění.

Jsme velká vesnice. Svým způsobem je to omezená komunita. Není to společnost "na jedno použití". Mám s tebou na chvíli vztah, dokud se mi to líbí, a potom... ok, další! Po chvíli přijde protiúčet - vztahy na jedno použití! To je na hony vzdálené vaišnavské komunitě. Musíme to dělat s komunitou vaišnavů, ne jen pasivně říkat: "Ó ano, tato společnost oddaných nám přinese vše." Ne, musíme se sami sebe ptát: "Co my přinášíme společnosti oddaných?" Když oddaní přináší věci do společnosti ostatních, opravdu to s sebou nese tolik života. Můžeme to takto oceňovat. Já to teď oceňuji více, než jsem to dělal dříve.

Kdybychom se nějak mohli dostat do stádia, kdy už si nemyslíme: "Co dostávám?" Ale místo toho bychom viděli, co můžeme dát...

Je to jako v Indii - tam máme velké festivaly a ty velké, velké offeringy Božstvům, jako třeba 1008 preparací. A to vše je na stolech před Božstvy. Po offeringu vidíte, jak ty stoly jdou do haly, kde se slouží prasádam a některé míří jiným směrem - do něčí kanceláře nebo tak něco. Vidíte ty věci a přesně víte, kam ty stoly směřují.

Nedostali jsme všichni nějaké mahá prasádam, které jsme si jen vzali do svého pokoje, zamkli dveře a celé ho snědli? To je bez pochyb extatické a hádám, že někdy to potřebujeme udělat, ale potom přijde chvíle, kdy se místo toho, abychom se zavřeli ve svém pokoji, otočíme... Jako v duchu Rádhá Góvinda chrámu v Džajpuru, kde obyvatelé kupují mahá prasádam za své peníze a pak se otočí a... začnou ho všem rozdávat! Dávají ho všem a je to tradice. Takhle se to dělá už tak dlouho a je tam tolik služebnického postoje.

Byl jsem v chrámu v Džajpuru a přišla za mnou ta stará dáma, která mě zatahala za oděv, a já na to: "Hej, já jsem sanjásí! Nedotýkejte se!" A po chvilce mi dala takový malý dalekohled, abych se mohl podívat na Božstva. Takže je jejím přínosem, že poutníci dostávají tyto malé dalekohledy, aby mohli vidět Božstva. Tento druh věcí - originální nápady... Je to její nápad, není to v nějakých písmech. Je to její myšlenka, jak sloužit vaišnavům, a to je pěkné. Měl jsem zblízka daršan a ve skutečnosti jsem viděl, že Govindají měl hodinky, protože když v Indii nemáte hodinky, jste nikdo...

Byla to jednoduše velice pěkná služba, tak kreativní, spontánní, od srdce! Udělejte offering komunitě vaišnavů a najednou se budeme cítit velice blízce napojeni. To je ono... To, co přinášíme.

Proslov na vjása-púdže, 26. dubna 2016, Rádhádéš, Belgie

Původní text v angličtině zde.