Co s leností?

Jedna část v nás se nechce odevzdat. To je ta líná část, je to boj s myslí. Lenost je utrpení z kvality nevědomosti a člověk musí bojovat s kvalitou nevědomosti tak, že bude jednat podle správných standardů. Z lenosti, pokud něco není stoprocentně čisté, můžeme říct: „Umyji to zítra.“ Ale ne, musí to být hned!

Takže pomocí odhodlání se musíme snažit překonat tuto lenost. Na lenost není jednoduchá léčba. Lenoch, protože je líný, se nechce sám léčit. Myslí si: „Není tu nějaký lék – něco jednoduchého – kdy nebudu muset nic dělat, a jen se své lenosti zbavím?“

Ne! Ve skutečnosti musíme pracovat, abychom lenost překonali. To je jediné řešení – něco dělat. Proto musíme v oddané službě přijmout zodpovědnost, protože to línou osobu nutí, aby nebyla líná. Někdy se říká, že jsem měl na starosti budování samádhi v Majápuru a to vše dělal. Abych bych upřímný, já to dělat nechtěl, ale bylo mi řečeno, abych to dělal! Přesto jsem to nechtěl dělat, ale dělal jsem to, a když jsem to dělal, přemýšlel jsem: „Nechci to dělat.“ Ale co naplat, byl jsem k tomu donucen. Takže přijetí zodpovědností napomáhá k překonání naší lenosti a naší nezávislé mysli, která se nechce odevzdat.

11.září, Durban, JAR, ŠB 1.3.38



Přepis v angličtiině je zde.