sobota 30. října 2010

Kázání

Ještě nejsme tak pohrouženi v čistém zpívání. Ještě nejsme jako Haridás Thákur, který mohl jen sedět, zpívat a osvobodit celý svět. My zpíváme jednoduše náma bhása. Takže zpíváme, ale nejsme spokojeni. Není to to jediné. A proto jsme v duchovním životě, ale ten je také prázdný, protože ještě nejsme tolik hlubocí. Je tu chuť, je tu naplnění, ale také tu je nějaká prázdnota. Ještě nejsme připraveni zaměstnat se výhradně v bhajanu. Jednoduše musíme taky kázat. Uttama adhikárí, pokud chce, může celý den sedět, zpívat Hare Krišna a být dokonale šťastný. Ale ostatní musí jít ven kázat. Někteří uttama adhikárí také jdou ven a kážou. Protože je to v tomto kázání, kdy jsme nuceni opravdu oslavovat Krišnu.

Celá přednáška ke stažení zde.

Žádné komentáře:

Okomentovat