úterý 12. ledna 2010

Má cesta do USA


Jednoho večera se v domě mých rodičů, kde jsem se zrovna zdržoval ozval telefon..Na druhé straně se ozval hlas mého duchovního bratra Pradyumny…Řekl: Maharaja s tebou chce mluvit..předám ti ho..Za nepatrný okamžik jsem uslyšel hlas mého duchovního učitele. Řekl: Mayapure měl bych pro tebe službu…Asistent Jayadvaity Maharaje nedostal víza do USA a Maharaja potřebuje někoho, kdo by ho doprovázel. Myslím, že je to též dobré pro tebe..myslím, že se tak děje řízením Krišny….A tak se mi nakonec podařilo vydat se na cestu ve společnosti čistého oddaného do země, kde Prabhupáda započal své velkolepé dílo.
Když jsem přiletěl do New Jersey, na letišti mě vyzvednul můj duchovní strýc Madhupati Prabhu. Než mu Jayadvaita Maharaja udělil zasvěcení, musel mu prokázat svou vážnost 7 lety čekání. Poté mu na Govardhanu udělil obě zasvěcení najednou..Prý řekl, že by mu dal i sanyas, ale jelikož se stará o staré rodiče a chodí do práce, tak to není možné…Madhupati Prabhu. je velice sladký oddaný pocházející původně z indického státu Gujarat. Kadamba Kanana Maharaja se zmínil, že s Gujaratis má Jayadvaita Maharaja speciální spojení. Prý má rád jejich kulturu a jídlo.
K Jayadvaitovi Maharajovi jsem se připojil na programu, který se konal nedaleko New Jersey. Maharaja již pár dní cestoval s mladými oddanými v autobuse, který též sloužil jako místo ke spaní, sprchování apod..Mladí oddaní pocházeli většinou z rodin oddaných…Byly mezi nimi též děti Prabhupádových žáků apod. Mnoho z nich prošlo v dětství tréningem v Gurukule. Cestovalo s námi též několik starších oddaných a žáků Šríly Prabhupády. Posláním tohoto programu, který organizuje Manu Prabhu se svou neméně aktivní manželkou, je zapojit mládež do sankírtanu a dát jim inspiraci a dobrou společnost ve vědomí Krišny. Program je v běhu už mnoho let. Autobusová skupina mladých oddaných, tak cestuje po různých místech, chrámech, festivalech apod…a dělá kírtan, divadlo, bharat natyam, rozdává knihy atd..
Program se mi moc líbil. Oddaní byli spontánní a nebáli se vyjádřit se. Seděl jsem vedle JAS a sledoval pozorně představení. K mému potěšení jsem zde znovu potkal duchovního bratra Párthu Sárathiho Prabhu, který se nedávno vrátil z války v Iráku, kde udělal mnoho kazatelské práce. Pártha byl v kolektivu mladých velice oblíbený..Snažil se je inspirovat do distribuce knih..A zdá se, že byl ůspěšný. Naše další destinace byla Washington D.C., kde se slavil svátek Dne nezávislosti a při té příležitosti, zde oddaní pořádali Ratha yatru s velkolepým programem. Byla zde připravena hora ůžasného Prasadam,a to nejen pro oddané, ale pro širokou veřejnost. Na podiu se vystřídaly různé kírtanové skupiny. Programu svou přítomností požehnala též slavná bhajanová skupina Gauravání. Dalšími ůčinkujícími byli moji přátelé z autobusu se svým divadlem, bharat natyamem atd.. Maharaja byl též požádán, aby pro veřejnost pronesl řeč. Den mezávislosti znamená pro američany hodně, a tak se všude oslavuje. Bylo tam skutečně obrovské množství lidí..a všichni měli příležitost získat milost. Jayadvaita Maharaja zde kázal ve stanu Otázek a Odpovědí…Většina lidí byla z Maharájova kázání pozitivně inspirována, nicméně Maharaja též svedl bitvu se dvěma fanatickými šílenými křesťany. Jeden z nich byl zvláště agresivní…V jednou okamžiku nařknul Maharáje, že je jen chytrý chlapík, který se staví do pozice duchovního vůdce a svádí lidi na zcestí..Když řekl Maharajovi, že půjde do pekla… Maharaja mu s rozvahou odpověděl, že půjde raději do pekla, protože tam bude mít lepší společnost než jeho. Všichni z přihlížejících naslouchajících se začali smát, zatímco muž více a více soptil. Nakonec někdo zavolal policejní hlídku(mimochodem ženskou), která ho vyzvala, aby stan okamžitě opustil…Později Maharaja měl dlouhou diskuzi s inteligentním studentem, který se vážně zajímal. Maharaja později řekl, že za tuto osobu mělo cenu tam strávit čas..Prý mu Krišna dal perličku na závěr.
Později jsme se vydali do Bostonu, kde Prabhupáda poprvé přistál na své první cestě do USA…Ubytovali jsme se v místním ISKCONském chrámu, který byl jedním z prvních v našem hnutí.

Šríla Prabhupáda zde instaloval překrásná Božstva. V tomto chrámu Maharája prý kdysi též sloužil pod vedením svého staršího duchov. bratra Satsvarůpy Maharaje. Tento chrám je několika poschoďový..s vrzajícími dřevěnými schody. Byli jsme vřele přivítámi místními oddanými. Amerika je multikulturní země a tak zde bylo též mnoho různých oddaných.
Pokračování příště…

1 komentář: