pátek 11. září 2009

Poznání bez konečného smyslu... iluze!

Jeho Svátost Jayadvaita Svámí říjen 2007

Má hlavní práce je v knižním nakladatelství. Dělám redaktora v duchovním nakladatelství. Setkal jsem se se svým duchovním učitelem v New Yorku v roce 1968. Byl jsem podobně starý jako ty, možná jsou někteří z vás trošku starší, bylo mi tehdy osmnáct. Nyní jsem trochu starší. Po skončení střední školy jsem strávil nějaký čas na vysoké škole, vcelku dobré univerzitě, a viděl jsem, že jsou tam studenti ze čtyř důvodů.
První důvod tehdy byl, bylo to v šedesátých letech, vyhnout se povolání do Vietnamu, což byl docela dobrý důvod být na vysoké škole.
Dalším důvodem bylo, že někteří byli zaměřeni na kariéru a chtěli být dobře hodnoceni na trhu práce.
Třetí skupina opustila střední školu a nebyla připravena jít na trh práce a tatínek a maminka pokračovali s placením jejich výdajů další čtyři roky, aby byli v parku s hezkými lidmi, krásnými chlapci a dívkami... a mohli mít trochu volného času po ty čtyři roky a jen vyplnit pár testů a zkoušek a mít se prostě dobře!
Čtvrtá skupina tam byla, protože hledala poznání a zdálo se mi, že v tu dobu byla tato skupina nejvíce podváděna!

Protože moje zkušenosti, když jste se zeptal profesorů, kdo jste, proč jste zde, jaký je důvod vašeho života, proč jsme zde na univerzitě, jaký je konečný smysl všeho... jejich odpovědi byly mdlé. Nedokázali na tyto otázky najít hluboké odpovědi. Mohli Vám říci, co byla jejich školní specializace, mohli vám říci tolik jiných věcí, ale v pojmech záchrany, konečného smyslu, to nevěděli. A co je to za poznání, jestliže není spojeno s konečným smyslem... skutečně jen iluze.

Poznání beze smyslu, poznání bez hlubokého pochopení základní otázek (kdo jsem, k čemu je náš život) to není poznání. Tyto myšlenky jsem měl v ten čas na univerzitě a to byl důvod proč jsem opustil vysokoškolskou skupinu a díky štěstí, o nějaký čas později jsem se setkal s mým duchovním učitelem, Jeho Božskou milostí A.C. Bhaktivedantou Svámím Prabhupádou, dlouhé jméno. Zjistil jsem naopak, že když jsem se Jeho ptal na různé otázky, měl velice jednoznačné odpovědi a měl jasné soukolí myšlenek... a tam začal můj zájem a tam i stále jsem.

Mladík se ptá: „Jak jste ho potkal?“
Setkal jsem se s ním vlastně připojením se k jeho společnosti. Měl malou výkladní skříň obchodu v New Yorku. Právě byl mimo New York, na nějaký čas v Indii, bylo to v jeho nepřítomnosti, když jsem se setkal s jeho studenty v New Yorku. Po několika měsících se vrátil a poté jsem se s ním setkal.

Původní článek v angličtině je zde.

Žádné komentáře:

Okomentovat