Přebal prvního zpěvu Šrímad Bhágavatamu je velmi speciální, protože Šríla Prabhupáda ho sám navrhl. Nakreslil tam mapu celého duchovního světa. Tato mapa ukazuje Gólóku Vrindávan, sídlo Krišny, ve tvaru lotosu. Uvnitř okvětních lístků máme Mathuru. Zvenku je Ajodhja. Pak je tam ta záře, ve které je mnoho vaikunthských planet, kde přebývají různé podoby Višnua. Potom na břehu řeky Viradži, která odděluje hmotný svět od duchovního, vidíme Mahávišnua. To je vnější strana přebalu. Když se podíváte dovnitř, můžete číst text, který je také velmi zajímavý. Tam Šríla Prabhupáda píše, že duchovní nebe je všeprostupující a Krišna zahaluje část tohoto duchovního nebe mrakem iluzorní energie. Proto o něm nikdo neví a proto jsme na něj zapomněli.
Na začátku když zpíváme Hare Krišna mahámantru, vnímáme zpívání skrze tři hmotné úrovně - intelekt, mysl a smysly - a tak se vztahujeme ke všemu. Takže pokud posloucháme mahámantru skrze naše smysly, říkáme, "Ááách, je tak pěkné to slyšet!" s myšlenkou dosažení okamžitého požitku. Pokud ji začneme vnímat skrze naši mysl, začneme o ní snít intuitivním způsobem. Když používáme intelekt, začínáme se ptát na otázky ohledně toho, co slova mahámantry znamenají analytickým způspbem. Takto tedy vnímáme zpívání Hare Krišna mahámantry na začátku. Proto když zpíváme na této úrovni, ve skutečnosti nevidíme Krišnu. Nevnímáme Krišnu.
Ale když zpívali Gósvámí, neviděli jen podobu Krišny, ale také viděli Jeho zábavy. Zábavy duchovního nebe se před nimi zjevily, jednoduše tím, že zpívali. To je tedy duchovní moc zpívání - zpívání sestupuje do hmotné sféry, kde zvedá závoj iluze. Skrze tento neustávající proces zpívání se pomalu začínáme rozvzpomínat na svůj původní duchovní vztah s Krišnou. To je účel naší činnosti zpívání Svatého Jména; oživit náš vztah s Nejvyšší Osobností.
(Kadamba Kánana Svámí, 2.prosince 2019, Canberra, Austrálie, domácí program)
Odkaz na přepis v angličtině je zde.
Žádné komentáře:
Okomentovat