Teď nemluvím jen o přátelstvích. Tolik přátelství v našich životech v hmotném světě přichází a odchází, ale duchovní vztahy jsou velmi odlišné. Duchovní přátelství jsou jiná, protože oddaní jsou velice vzácní. Proto jsou oddaní drahocenní a vztah s nimi je vzácný. A jakmile ho jednou rozbijete, je obtížné jej spravit; ne jako rozbitý hrnec, který můžete zase slepit.
S oddanými si proto nemůžeme jen tak dovolit mentalitu, že když vztah nebude fungovat, zbavíme se ho a získáme jiný! Protože přijde den, kdy budeme potřebovat všechny oddané. Přijde den, kdy budeme velice záviset na oddaných, protože vaišnavové nás udržují v našem duchovním životě a bez nich to bude opravdu obtížné. Přijde den, kdy veškeré umělé chování v našich vztazích bude muset odejít, protože to nám nemůže vydržet a čas nás otestuje. Dříve nebo později to bude muset být skutečné.
Na začátku možná člověk může ve vědomí Krišny předvádět shakespearovské představení, ale v jednu chvíli potřebujeme skutečné ryzí vztahy a přátelství. To je velmi důležité, a proto si musíme dávat pozor na to, abychom udělali vše pro to, abychom se vyhnuli nepříjemným výměnám mezi oddanými, dokonce i kvůli službě. Někdy to může být nutné, když musíte opravit oddaného, který nedělá věci správně. Někdy musíme někomu vyčinit, ale dělat to je politováníhodná věc, protože během toho můžeme narušit náš vztah.
To je jen myšlenka, která mi přišla na mysl: přátelství mezi vaišnavy. Přátelství neexistuje na základě prohlášení, ne že jsme jen přátelé na Facebooku. Přátelství znamená víc...
Přednáška, 21. prosince 2010, Kapské Město, JAR
Původní text v angličtině zde.
Žádné komentáře:
Okomentovat