Praha, 26. června 2009 přednáška ze Š.B. 3.14.40 část první..
... V tomto třetím zpěvu se pojednává o základním elementu v duchovním životě. Pojednává o našem sklonu < .. citát ze sanskritu.. > , neboli sklonu porušovat zákony Dharmy. A to je ve skutečnosti velký problém. Omlouvám se, že takhle brzo ráno začínám o problémech. Ale co můžeme dělat, když tady je verš, který hovoří o tom, že budou zabíjet ubohé bezúhonné živé bytosti, mučit ženy a vyvolávat zlobu velkých duší. A já vezmu ten verš a podržím Vám ho všem jako zrcadlo. A jak my se vidíme v tom zrcadle? Jsme osvobozeni od všech těchto věcí? Nejsem o tom tak přesvědčen.
Téměř ani den neuběhne, abychom neslyšeli o nějakém rozbitém vztahu. Nebo o někom kdo začne nějaký vztah, který není správný. Například s manželkou či manželem někoho jiného, a tak dále. Na počátku ISKCONu Šríla Prabhupáda osobně dělal svatby. Po nějaké době viděl, že oddaní nebyli dostatečně vážní v dodržování těchto slibů. A potom tím byl Prabhupáda znechucený. Přesně toto slovo – znechucený – použil. To je velice tvrdé slovo. Nevím jak to zní v češtině, ale v angličtině to je velice ostré slovo. A když je Prabhupáda znechucen vašimi činnostmi, tak to není dobré. Já bych se necítil moc dobře. Musíme o tom opravdu přemýšlet. Protože vím, že když o tom dnes ráno hovořím, nemluvím teoreticky. Hovořím o tom co se děje. A ve skutečnosti abych řekl pravdu, tak jsem přemýšlel o tom, že bych měl dát lekci na toto téma následování Dharmy. A opravdu cítím, že bychom to měli brát vážně. Protože jinak to bude špatné. Zkazíme si příležitost vrátit se zpět k Bohu. Ano, my máme různé ášramy v tomto hnutí. A když správně přijmete útočiště v tom určitém ášramu, tak vaše možnost vrátit se zpět k Bohu bude otevřená. Ale musíme pochopit, že toto není nějaký trh svateb. Po každém festivalu se nějací oddaní rozhodnou že se chtějí vzít. Dnes ráno také. Jen jsem se rychle podíval na mail a nějaká osoba z festivalu si myslí že nějaká jiná osoba z festivalu by mohla být ta pravá pro svatbu. To se může stát. Lidé se setkávají, to je fakt. Zvláště festivaly jsou určeny k setkání. Ale ne k tomuto druhu setkání. To nebyl původní plán. To bychom měli vědět. Původní plán festivalu byl, abychom šli hlouběji do našeho vědomí Krišny. 
Ve Vrindávanu se odehrává spousta tajných setkání na střeše guest hausu. Všichni vedoucí chrámu to vědí. To se děje už roky. Nevím co je na tom místě tak romantického, ale tak nějak je proto používáno. Já to zde nepropaguji. Ba právě naopak. Opravdu se to děje v Krišna Balarám Mandiru. Jinými slovy, musíme jednat trochu více v kvalitě dobra. Ne tolik v kvalitě vášně. Kvalita vášně znamená: „Vidím to! Musím to mít! Co můžu dělat? Viděl jsem to. Teď to musím mít. Viděl jsem to a upoutalo to mou mysl, tak co mohu dělat?“ Kvalita vášně. Nyní se podívejme, co když se stejná věc stane v kvalitě dobra? „Viděl jsem to a cítil jsem se přitahován.“ „Bylo to prospěšné?“ „Možná ne.“ „Tak se toho vzdám.“ To je kvalita dobra. V kvalitě dobra jsou mysl a smysly také přitahovány k jejich objektům. Ale není to pak automaticky: „Tak to musím mít!“ Tam pak přijde otázka: „Je to prospěšné, nebo není prospěšné?“ A prospěšné znamená pro návrat zpět k Bohu. A v našem životě se na vše musíme takto dívat. Cokoliv děláme, musí být prospěšné pro návrat zpátky k Bohu. Jinak to nedělejte! Je to velice riskantní. Nakonec my jsme přišli do tohoto hnutí. Po tolika životech jsme získali tuto příležitost vrátit se zpět k Bohu. A pak v okamžiku vášně uděláme něco hloupého, co to vše zkazí. To je v podstatě to co se děje tady v případě Dity a Kasyapy. Oni zapomněli na zásady kvality dobra. Vstoupila vášeň. Vymklo se to z rukou. Oops. A výsledky také. Takhle to je. Bylo to v jiné juze, takže jejich děti byly velcí mocní démoni. V kali juze dostanete jen malé démony. To je vše. Ale dost problémů. Co děláme? Musíme si být velice vědomí. Kvalita dobra znamená přemýšlivost. Přemýšlíme, než něco uděláme. 
To je jedno pravidlo v duchovním životě, nikdy bychom neměli udělat krok zpět. Cokoliv děláme, musí být krokem vpřed. To je ve skutečnosti velká zásada v duchovním životě. Měl by to být náš plán. Měli bychom jít jen dopředu. Ne dozadu. Cokoliv děláme ve vášni, tak nevidíme výsledky. Je to příliš rychlé. Možná nemáme dostatek poznání, abychom pochopili následky. Nemůžeme vidět výsledky naší karmy. Když děláte hříšné činnosti, víte, že dostanete hříšné reakce, ale nevíte přesně jaké. My to nemůžeme vidět. A mysl nám říká: „Neboj se, to není tak hrozné.“ Ale Šríla Prabhupáda tím byl znechucen. A řekl: „Já už nechci mít nikdy nic společného se svatbami.“ Tak to je veliké neštěstí. A následovalo to grihasta ášram...
Celá přednáška ke stažení zde.
(angličtina/čeština, formát mp3, velikost 59MB)
... V tomto třetím zpěvu se pojednává o základním elementu v duchovním životě. Pojednává o našem sklonu < .. citát ze sanskritu.. > , neboli sklonu porušovat zákony Dharmy. A to je ve skutečnosti velký problém. Omlouvám se, že takhle brzo ráno začínám o problémech. Ale co můžeme dělat, když tady je verš, který hovoří o tom, že budou zabíjet ubohé bezúhonné živé bytosti, mučit ženy a vyvolávat zlobu velkých duší. A já vezmu ten verš a podržím Vám ho všem jako zrcadlo. A jak my se vidíme v tom zrcadle? Jsme osvobozeni od všech těchto věcí? Nejsem o tom tak přesvědčen.
Téměř ani den neuběhne, abychom neslyšeli o nějakém rozbitém vztahu. Nebo o někom kdo začne nějaký vztah, který není správný. Například s manželkou či manželem někoho jiného, a tak dále. Na počátku ISKCONu Šríla Prabhupáda osobně dělal svatby. Po nějaké době viděl, že oddaní nebyli dostatečně vážní v dodržování těchto slibů. A potom tím byl Prabhupáda znechucený. Přesně toto slovo – znechucený – použil. To je velice tvrdé slovo. Nevím jak to zní v češtině, ale v angličtině to je velice ostré slovo. A když je Prabhupáda znechucen vašimi činnostmi, tak to není dobré. Já bych se necítil moc dobře. Musíme o tom opravdu přemýšlet. Protože vím, že když o tom dnes ráno hovořím, nemluvím teoreticky. Hovořím o tom co se děje. A ve skutečnosti abych řekl pravdu, tak jsem přemýšlel o tom, že bych měl dát lekci na toto téma následování Dharmy. A opravdu cítím, že bychom to měli brát vážně. Protože jinak to bude špatné. Zkazíme si příležitost vrátit se zpět k Bohu. Ano, my máme různé ášramy v tomto hnutí. A když správně přijmete útočiště v tom určitém ášramu, tak vaše možnost vrátit se zpět k Bohu bude otevřená. Ale musíme pochopit, že toto není nějaký trh svateb. Po každém festivalu se nějací oddaní rozhodnou že se chtějí vzít. Dnes ráno také. Jen jsem se rychle podíval na mail a nějaká osoba z festivalu si myslí že nějaká jiná osoba z festivalu by mohla být ta pravá pro svatbu. To se může stát. Lidé se setkávají, to je fakt. Zvláště festivaly jsou určeny k setkání. Ale ne k tomuto druhu setkání. To nebyl původní plán. To bychom měli vědět. Původní plán festivalu byl, abychom šli hlouběji do našeho vědomí Krišny. 
Ve Vrindávanu se odehrává spousta tajných setkání na střeše guest hausu. Všichni vedoucí chrámu to vědí. To se děje už roky. Nevím co je na tom místě tak romantického, ale tak nějak je proto používáno. Já to zde nepropaguji. Ba právě naopak. Opravdu se to děje v Krišna Balarám Mandiru. Jinými slovy, musíme jednat trochu více v kvalitě dobra. Ne tolik v kvalitě vášně. Kvalita vášně znamená: „Vidím to! Musím to mít! Co můžu dělat? Viděl jsem to. Teď to musím mít. Viděl jsem to a upoutalo to mou mysl, tak co mohu dělat?“ Kvalita vášně. Nyní se podívejme, co když se stejná věc stane v kvalitě dobra? „Viděl jsem to a cítil jsem se přitahován.“ „Bylo to prospěšné?“ „Možná ne.“ „Tak se toho vzdám.“ To je kvalita dobra. V kvalitě dobra jsou mysl a smysly také přitahovány k jejich objektům. Ale není to pak automaticky: „Tak to musím mít!“ Tam pak přijde otázka: „Je to prospěšné, nebo není prospěšné?“ A prospěšné znamená pro návrat zpět k Bohu. A v našem životě se na vše musíme takto dívat. Cokoliv děláme, musí být prospěšné pro návrat zpátky k Bohu. Jinak to nedělejte! Je to velice riskantní. Nakonec my jsme přišli do tohoto hnutí. Po tolika životech jsme získali tuto příležitost vrátit se zpět k Bohu. A pak v okamžiku vášně uděláme něco hloupého, co to vše zkazí. To je v podstatě to co se děje tady v případě Dity a Kasyapy. Oni zapomněli na zásady kvality dobra. Vstoupila vášeň. Vymklo se to z rukou. Oops. A výsledky také. Takhle to je. Bylo to v jiné juze, takže jejich děti byly velcí mocní démoni. V kali juze dostanete jen malé démony. To je vše. Ale dost problémů. Co děláme? Musíme si být velice vědomí. Kvalita dobra znamená přemýšlivost. Přemýšlíme, než něco uděláme. 
To je jedno pravidlo v duchovním životě, nikdy bychom neměli udělat krok zpět. Cokoliv děláme, musí být krokem vpřed. To je ve skutečnosti velká zásada v duchovním životě. Měl by to být náš plán. Měli bychom jít jen dopředu. Ne dozadu. Cokoliv děláme ve vášni, tak nevidíme výsledky. Je to příliš rychlé. Možná nemáme dostatek poznání, abychom pochopili následky. Nemůžeme vidět výsledky naší karmy. Když děláte hříšné činnosti, víte, že dostanete hříšné reakce, ale nevíte přesně jaké. My to nemůžeme vidět. A mysl nám říká: „Neboj se, to není tak hrozné.“ Ale Šríla Prabhupáda tím byl znechucen. A řekl: „Já už nechci mít nikdy nic společného se svatbami.“ Tak to je veliké neštěstí. A následovalo to grihasta ášram...Celá přednáška ke stažení zde.
(angličtina/čeština, formát mp3, velikost 59MB)
Žádné komentáře:
Okomentovat