Touha po uznání

Dokud toužíme po uznání, znamená to, že chceme být oslavováni a pak nemůžeme oslavovat Krišnu. Pak nemůžeme moc dlouho zpívat – zpíváme chvíli a pak už ta kola chceme mít hotová. Ale čím méně hledáme uznání pro sebe, tím víc můžeme zpívat a tím více můžeme opěvovat Krišnu. Proto jsou ve třetím verši šíkšáštaky tyto body spojeny: musíme být pokornější než stéblo trávy, snášenlivější než strom a musíme být připraveni prokázat veškerou úctu ostatním. Pak můžeme zpívat Svaté Jméno neustále, kirtaníjah sadí harih. Takže toto je velký nepřítel v duchovním životě – uznání. Tak či onak musíme rozbít falešnou pýchu na naše hmotné atributy.

(Kadamba Kánana Svámí, Mnichov, prosinec 2011)