.. poslední část ..
Být realistický nezbytně neznamená, že děláme opatření pro své tělo. Být realistický spíše znamená být zakotvený v transcendentálním poznání. A čím více jsme zakotveni v transcendentálním poznání, tím jsme silnější. Bez pochyby. Ale poté znovu, toto poznání musí být realizováno, jak víme. Ale nikoliv jednou. Realizace transcendentálního poznání není věc jako: „Dobře, teoreticky jsem se to poznání naučil a pak jsem to prakticky poznal a následně jsem to zrealizoval. To je skutečná pravda.“ Ne. Realizace je nepřetržitá. Realizace je neustálá. Musíme neustále realizovat to poznání. To je ve skutečnosti co znamená realizované poznání. Proto není žádný takový stav, jako nyní jsem zrealizoval to poznání. Nikoliv že nyní realizuji to poznání. Je to v přítomném čase. Včera jsem zrealizoval toto poznání, protože včera jsem byl bez sexuální touhy. Byl jsem úplně bez sexuální touhy a poté jsem realizoval toto poznání. Ale dnes ho nerealizuji tak moc, protože sexuální touha je tu zpět. Ne, ne. Takto ne. Realizování poznání znamená, že to přijímáme jako Prahláda Maharája: yan maithunádi-gṛihamedhi-sukham hi tuccham [ŠB 7.9.45] že to oceňujeme jako svědění. Svědění. O čem to je? Poškrábání se. Dobře, to je vše co dostanete. dharmáviruddho bhúteṣu kámo smi bharatṣabha [BG 7.11] Protože sexuální život podle náboženských principů je dost omezený. To je ta druhá část grihasta ášramu. Dám příklad. Když máte třicet rásagul na vašem talíři. Třicet. Vypadají šťavnatě a lahodně a vy jste připraveni na ně zaútočit. Představte si to. Podívejte se na ně! Nyní zapojte i jazyk. Představte si velice šťavnaté, jemné, krémové rásaguly s dokonalým cukrovým sirupem. Ne moc sladkým, ne málo sladkým. Nejhorší je rásagula která není dost sladká. Lepší když je hodně sladká, jestli víte co myslím. Ale tyto nejsou ani moc sladké ani málo. Jsou dokonalé. Představte si je i s jejich chutí. Třicet.
Přímo pod vaším nosem. Dobře, ale můžete mít jen jednu. Můžete dostat jen jednu! Co s tím? To je špatné. To je špatné. Proto někdo může říci, že je tedy lepší nemít žádné rásaguly. Protože když si jednu vezmete, pak se vzbudí chuť. Je to velice těžké. Když si vezmete jednu, budete chtít další. Ano. A my když je rozdáváme, tak alespoň po dvou. Dvě najednou. A to nejméně. Tato ruka rozdává jen po dvou. Přejete si další rásaguly? Ano? Dvě, rozdáváme jen po dvou. Ano, protože jedna je téměř jako nic, jen vzbudí naše materiální touhy. Tak zde máme podstatu, kámo smi bharatṣabha, jaký je sex pouze jednou měsíčně. To je rásagula princip v praxi. Tak to jen takříkajíc řečeno vzbudí spící psy. Přísloví praví: „Nebuďte spící psy.“ Mějte toto na mysli. Zdůrazňují celibát. Ale tak či onak, každý samozřejmě ví, že sňatek je varianta. Přestože Šríla Prabhupáda napsal dopis, v němž píše, že je tím o 50% menší šance na návrat zpátky k Bohu. Dobře, ale když stále vezmete výhodu z těch zbylých 50%, stále můžete jít zpátky k Bohu. Dá se říci, že je to jako jít o jedné noze. Ale jestliže hezky poskakujete. (Omlouvám se. Neměl jsem dnes ráno přijímat ten křen, vysvětluje Maharádž.) Když hezky skáčete po jedné noze, můžete se tam nakonec dostat. Bez problému. Ale teď z dobré strany. Abych udržel v rovnováze své vyjádření. Bhágavatam vysvětluje, že v manželství se osoba může naučit omezit své sexuální touhy a regulovat je podle principů dharmy. A tak je řečeno, že manželka je pro muže jako pevnost. V tomto vztahu je tak v bezpečí od nižších kvalit přírody. A tak je manželství varianta. A já nakonec nejsem proti. Vůbec ne. Ale já mám jeden problém s moderní dobou. A ten je, že volba ášramu je příliš publikována jako varianta. 
Je to na vás. Vyberte si. Chcete být v manželství, nebo svobodní? Ale to není tak jak nám to Šríla Prabhupáda představil. Šríla Prabhupáda řekl: “Nejlépe je se tomu vyhnout. Ale když je to nevyhnutelné, potom ano.“ Takže to nebylo jako: “Zde máte menu. Toto je Hare Krišna životní styl a je na vás co si vyberete.“ „Já bych si dal nejspíše brahmačárí ášram.“ „Dobře.“ Někdo jiný si vybere trochu grihasty s rajčatovou omáčkou. Takto opravdu ne. Není to na výběr z menu. Je zde ve skutečnosti postup. Když je někdo příliš soužený hmotnou energií, potom se zapleťte. Ale samozřejmě, grihasta ášram je velkolepý. S grihasty bylo v minulosti nakládáno jako s občany druhé kategorie. Já o tom vím vše. Zacházelo se s nimi jako s vyvrheli, vyděděnci ze společnosti. Chovalo se k nim, jako k někomu, kdo to jako oddaný nebere vážně. Tak to bylo. A byly i časy, když manžel s manželkou společně veřejně hovořili, tak někdo řekl: „Pánové, toto je mája!“ Takže já nejsem vůbec pro takové názory. Myslím že grihasta ášram je posvátný. Protože je odvaha být grihastou, když celý svět jsou grihamédís. Muž a žena žijící společně jsou otroky smyslů. Ale doopravdy žít společně na základě principů dharmy, to je něco mimořádného. Velice hrdinské. Není to vůbec jednoduché. Když se stane ta nešťastná věc že sanjásí poklesne. Sanjásí je někdo, kdo chodí v cirkuse po laně zavěšeném vysoko až ve špičce stanu. 
Takže když sanjásí spadne, každý to sleduje s očima dokořán. A když už dopadne na zem, tak je to s velkým třeskem. Má to velký účinek. Ale já si nemyslím, že to je největší poklesnutí. Větší poklesnutí je to tiché poklesnutí. Tiché poklesnutí se stává v grihasta ášramu, když to nikdo neví. Ale tiché poklesnutí se stále projevuje na zasmušilých tvářích. Je vidět na nešťastných tvářích. Na nedostatku záře. Na nedostatku nadšení. Na jakémsi druhu těžkostí, když nemůže zvednout ruku, když přijde na oddanou službu. Z tohoto můžeme vidět, že třeba mohlo dojít k tichému poklesnutí. Je mi líto že poukazuji na toto ožehavé téma. Ale taková je skutečnost. A proto si myslím že poklesnutí je významný problém. Je to významný problém. Významný. Takže jak se toho vyvarovat? Někdo na to řekne: “Ano, tak by se všichni měli oženit. Protože potom jsou více v bezpečí.“ Já bych řekl dobře, jestliže to tak opravdu moc silně cítíte, tak vy co to tak silně cítíte, tak to můžete udělat. Ale já bych spíše doporučil, abychom raději zvýšili kvalitu našeho duchovního života. To je to, co bychom opravu měli udělat. Myslím že to je jediná cesta. Není jiného východiska. Žádné jiné řešení. Koneckonců, ať už chceme nějaké uspokojování smyslů či nechceme, naše zaměření se na uspokojování smyslů nemůže přetrvat. Musíme posunout naše zaměření pryč z toho užívat si tohoto světa. Opravdu to musíme udělat. Musíme se opravdu zaměřit na službu Krišnovi. A zbytek bude v přádku. Požitek samozřejmě přijde. Vždyť víte, že když je venku sluníčko, máme z toho radost více, než když prší. Jistě. Ale nikdy nevíme. Protože může být i příliš mnoho slunce a potom si to stejně neužijete. Když vám temně zrudne nos. (Jahodový nos pro každého! Směje se Maharádž.) To se může také stát. Takže v tomto hmotném světě není požitek předem zaručen. Proto když přijde na sexuální život, což je hlavní hmotný požitek. Doporučil bych oddaným, aby došli až do bodu kdy vydají prohlášení, že nemají žádnou důvěru v sex. Myslím že takto je to v základu. Nepopíráme jakýkoliv požitek, který je s tím spojen. To je v pořádku. Ale víme, že jsme tím podmíněni. Víme, že to stále má tu sílu nás přitahovat. Ale alespoň bychom měli dojít do bodu, kdy vydáme prohlášení, že v to nemáme žádnou důvěru. Žádnou důvěru. Žádnou důvěru, že nám to dá štěstí. To by měla být ta nejnižší mez. A potom můžeme vidět, co můžeme dělat. Ano, pokud už jsme v grihasta ášramu, je to v pořádku. 
Měli bychom využít tento ášram pro službu Krišnovi. Ale budete nuceni dělat tak mnoho věcí, které nebudou mít přímo tolik co dělat s Krišnou. To je ten problém. A hodně. Mnoho věcí. Proto je docela hezké být sám. Být v chrámu. Jít na harinám každý den. Rozdávat knihy. Být každý den na mangala árati, namísto: “V neděli půjdeme na mangala árati. Tuto neděli půjdeme, když nebudeme nachlazeni, nebo nebudeme mít jiný problém. Nebo když nebudeme muset o víkendu pracovat.“ Někteří oddaní mi poslali své sádhana zápisníky. A tam je to vidět. Mangala árati: nula, nula, nula, neděle mangala árati, potom opět nula, nula, nula. A každou chvíli je tam i v neděli nula. Takže co dělat? Já to neodsuzuji, ale chci říci jak je to hezké, jestliže můžeme jít každé ráno na mangala árati. Velice hezké. Má to speciální příchuť.Celá přednáška ke stažení zde.
(angličtina, formát mp3, velikost 53MB)
Žádné komentáře:
Okomentovat