Návštěva domu Bhaktivinod Thákura

Ve skupince složené převážně z českých, slovenských a německých oddaných, kteří jsou žáci a přátelé Maharádže jsme navštívili dům Šríly Bhaktivinod Thákura nedaleko Svarúp Gandž v Máyápuru. Když jsme se vmáčkli do Bhaktivinodovy ložnice, Maharádž promluvil krátce o tom jak je důležité navštěvovat podobná poutní místa, abychom načerpali milost, požehnání a inspiraci pro naši vlastní oddanou službu. Mluvil o tom jak se při návštěvě těchto míst máme neustále modlit.... Zmínil se o tom, že zvláštním významem tohoto místa je, že se zde scházeli Šríla Bhaktivinod Thákur, Šríla Gaurakišor dás Babádží Maharádž a Šríla Bhaktisiddhanta Sarasvati Thakur...tedy tři naši předešlí áčárjové všichni pohromadě. Později jsme se přesunuli na Surabhi kundž, který sloužil něco jako kancelář Šríly Bhaktivinoda Thákura. Přijmuli jsme daršan místních Božstev a pozdravili zdejší Vaišnavy.. Ti nás srdečně uvítali a pohostili nás Mahaprasádam ovocem s čaranámritou. Poté jsme se posadili na schůdky vedouci ke Ganze.

Maharádž mluvil více o misi a neobyčejné povaze tohoto áčárji. Popisoval těžkou situaci ve které se v době Bhaktivinod Thákura vaišnavismus v Bengálsku nacházel. V záplavě sahadžjů, kteří se pod rouškou oddané služby dopouštěli mnohých hříšných činností stál Bhaktivinod Thákur jako jeden proti mnoha. Maharádž vysvětlil, že sankírtanové hnutí se v Bengálsku nerozšířilo rychle na základě filozofie, ale na základě extatického kírtanu. Později však nedostatečné filozofické pochopení vedlo ke vzniku rozmanitých skupin sahadžjů. Jednou z oblíbených praktik těchto sahadžjů byl sexuální styk mezi mužem a ženou. Žena při těchto obřadech byla ůdajně ztělesněním Šrímatí Rádháraní a muž ztělesněním Krišny. Tímto způsobem vykonávali svou zvrácenou rása lílu. Když Bhaktivinod Thákur vyděl toto hrubé porušování vaišnavských principů ostře kázal, aby ustanovil skutečnou misi Šrí Čaitanji Maháprabhua. Stál sám proti mnoha a přesto to s ním neotřáslo! Mahárádž oddané vyzval.... i my bychom se měli stát natolik odhodlaní a silní ve vědomí Krišny, abychom dokázali dělat věci sami. Ikdyž jsme sami proti velké opozici. Šríla Bhaktivinod Thákur napsal mnoho význačných knih a ustanovil Náma Hattu, neboli tržiště svatého jména.

Maharádž četl ze svého zápisníčku poznámky, které si sepsal při studiu Bhaktivinodových knih. Jako např.: Goura na stezce mé paměti: Nechť syn Šací, Goura, který chtěl spatřit kopec Govardhan ve Vradži, a proto radostně běžel se Svými společníky na velkou písečnou dunu cataka-parvata......věčně cestuje po stezce mé paměti. viz. Gítavalí 8.93 Dále četl popis Bhaktivinodovy vize Náma Hatty.

Toto tržiště svatého jména má své:

Zboží:

1. svaté jméno
2. svaté jméno ve vztahu k Pánově podobě
3. svaté jméno ve vztahu k Pánovým vlastnostem
4.svaté jméno ve vztahu k bhávě
5. svaté jméno ve vztahu k prémě

Odbytiště:

1. bazary-svatá místa a chrámy
2. obchody- malá centra
3. obchodní cestující
4. obchodníky
5. makléře- kteří mají přivézt lidi do obchodů

Cenami na tržišti jsou:

šraddhá....1 paisa
ništhá.......5 paisa
ruči.........20 paisa
asakti......25 paisa
bháva.......1 rupí
préma.....zlatá mince

Měna: není zde žádná falešná měna

Různá pracovní místa:

1. vedoucí-rozhodující o politice
2. reportér trhu
3. pracovník s váhou- kontroluje poplatky
4. strážce klíčů
5. dělníci- kteří doručují zboží
6. hlídač- aby se zabránilo krádeži jména
7. ůčetní
8. zametač

Jeden z místních Vaišnavů si s námi přišel popovídat a přinesl nám ukázat originální rukopis Šríly Bhaktivinod Thákura. Jediný, kdo si s ním mohl skutečně popovídat byl Maharádž, protože nikdo jiný neuměl bengálsky. Pohroužili jsme se do poslechu Krišna kathá a úplně zapoměli na čas.... Najednou se začlo šeřit. A Když se v Bengálsku setmí a nemáte sebou repelent, hrozí vám, že vás snědí komáři. Jak Maharádž poznamenal po tom co si vydatně pochutnali na naší krvi..."dnes měli místní komáři neobyčejnou hostinu.. mohli se napít krve, která není běžně k mání." Před tím než jsme uprchli před nenasytnými komáry jsme zazpívali jeden z Bhaktivinodových bhadžanů. Při odchodu nás přišel pozdravit jeden z místních sanjásínů. Sanjásí zná mnoho Iskonských sanjásínů a byl velice přátelský. Chvíli si povídali s Maharádžem....Posléze jsme se vydali zpět do našeho ášramu na druhé straně řeky Jalangí (přítok Gangy). Po cestě jsme zpívali Harinám.... Zpívaní Haré Krišna v Majápuru je velice přirozená záležitost.