
Druhé vydání Krišnavědomého komixu od Madhusudany prabhu pro Vaši inspiraci do rozdávání knih Šríly Prabhupády.
Sankírtan yajňa,
oheň co spaluje i hladí,
i přestože jste démoni,
máme vás všechny rádi.
Velikost 1,2 MB, formát PDF.
Oficiální československý blog věnovaný
Jeho Svátosti Kadambovi Kánanovi Svámímu
Ale neodpočíváme celý den. Pokud nejste opravdu nemocní. Blízko smrti. Dokonce, i když máte chřipku, neodpočíváte celý den. Takže stejně je tam čas na oběť. Takže moje otázka je: „Jakou oběť uděláte dnes? A zítra? A celý život?“ To je velká otázka. Toto opravdu znamená duchovní život. A když to nebudeme dělat, tak budeme nešťastní. Budeme v oddané službě, ale nezískáme vyšší chuť. Trošku, ale ne dost. A budeme stále zápasit. Ale je to v té oběti, že ta chuť bude vyšší než ty hmotné touhy. Ale nikdy to není tak, že si řeknete: „Včera jsem udělal tak velkou oběť, že dnes už se nemusím moc snažit. Mohu odpočívat.“ Mája tam čekala celou tu dobu na tento den. A ona tam bude v ten den kdy budete odpočívat. Jagadananda pandit říká: "nikata-stha maya tare japatiya dhare" Mája vždy stojí poblíž a čeká, aby tě srazila.“ Takže bychom do toho měli investovat a udělat oběť v oddané službě. A když se pokusíme to takto udělat každý den, tak se k tomu připoutáme. A když potom přijdou materiální touhy, tak si jen řekneme: „No co můžu dělat, mám svoji službu.“ Mám službu. O tom to celé je. Udělejte oběť v oddané službě. A ta oběť se dá dělat mnoha způsoby. Udělat oběť tvrdou prací pro Krišnu. Udělat oběť v sádhaně. Udělat oběť v ášramu. Nikdy nejsme dostatečně čistí. Vždy hledáme ještě větší očištění. Nikdy si neřekneme, teď jsem dost čistý. Ne dostatečně čistý. Musíme každý den hledat očištění. Je zde nějaká příležitost k očištění?
A tímto způsobem se správně umístíme. Tyto části Bhágavatamu, které popisují nezákonný sex a jeho následky jsou zde, aby udělaly dojem na naši mysl. Je to jako dopravní značky. Za deště jeďte pomalu! Je to jako dopravní značka. Pozor! V jednáním s opačným pohlavím musí být Dharma. Před svatbou i po svatbě. Všechna jednání s opačným pohlavím jsou vždy řízena Dharmou. To je naše zásada. A tak to musí být. A nesmíme se od toho odchýlit. Takže Vám přeji všechno nejlepší....
Abych se vyhnul trapným situacím. Myslím že částí toho problému je, že dostatečně nepřemýšlíme, co děláme v tomto hnutí. Třeba jsme jen měli rádi vůni halvy a určitý druh hudby. Možná jsme jen následovali vůni prasádam a vešli do dveří a najednou jste částí hnutí. Možná jsme se nikdy sami sebe nezeptali: „Co tady vlastně dělám?“ Ale někdy lidé říkají, takto to není. Moje city jsou ale příliš silné. Moje odpověď tedy je: „Potom po celou dobu byla ve tvé duchovní praxi tvá disciplína příliš slabá.“ Protože my máme systém disciplíny. To je, proč je doporučeno každý den vstávat brzy ráno ve stejnou dobu. Proč jsou dokonce i verše o studené sprše. Slyšel jsem o tom že Mahadyuti dával lekci, kde citoval, že i v zimě se máme osprchovat studenou vodou. A oni se ho ptali, jestli se sprchuje studenou. Tak jenom jestli vy chcete vědět, tak já se sprchuji studenou vodou. Neznamená to, že každý se musí sprchovat studenou. To záleží na vašem zdraví. Ale pomáhá to. Dává vám to sílu. Je to všechno částí určité disciplíny, která nám dává sílu. A něco pro to musíme udělat. Protože potom, když přijdou city, musíte mít sílu říci ne. Takhle to je. City přijdou. O tom není žádná pochybnost. Když muž a žena přijdou dohromady, tak se budou přitahovat. nanv agniḥ pramadā nāma – ghṛta-kumbha-samaḥ pumān – sutām api raho jahyād – anyadā yāvad-artha-kṛt (S.B.7.12.9 "Žena je přirovnána k ohni a muž k nádobě s máslem; proto se muž nemá v ústraní stýkat ani se svou vlastní dcerou. Má se vyhýbat také jiným ženám a stýkat se s nimi jedině kvůli důležitým záležitostem.") Existuje tento verš, který hovoří o ohni a másle, takže ta přitažlivost zde je. Já reaguji také na to, co slyším od ostatních. Protože včera někdo se mnou začal celý rozhovor o rozbitých manželstvích.
Dnes ráno před přednáškou mi někdo připomněl taky rozbitý vztah. A tento verš hovoří o adharmě. A potom čtu o mučení žen a s tím jsem se také setkal. Takže když to všechno sečteme, není divu, že o tom teď hovořím. Není to mé oblíbené téma. Mé oblíbené téma je hovořit o sravanam, kirtanam a smaranam. Naslouchání, zpívání a vzpomínání. Naslouchat o Krišnovi, zpívat o Krišnovi a poté vzpomínat na slávu Krišny. To je ta životní šťáva...
Téměř ani den neuběhne, abychom neslyšeli o nějakém rozbitém vztahu. Nebo o někom kdo začne nějaký vztah, který není správný. Například s manželkou či manželem někoho jiného, a tak dále. Na počátku ISKCONu Šríla Prabhupáda osobně dělal svatby. Po nějaké době viděl, že oddaní nebyli dostatečně vážní v dodržování těchto slibů. A potom tím byl Prabhupáda znechucený. Přesně toto slovo – znechucený – použil. To je velice tvrdé slovo. Nevím jak to zní v češtině, ale v angličtině to je velice ostré slovo. A když je Prabhupáda znechucen vašimi činnostmi, tak to není dobré. Já bych se necítil moc dobře. Musíme o tom opravdu přemýšlet. Protože vím, že když o tom dnes ráno hovořím, nemluvím teoreticky. Hovořím o tom co se děje. A ve skutečnosti abych řekl pravdu, tak jsem přemýšlel o tom, že bych měl dát lekci na toto téma následování Dharmy. A opravdu cítím, že bychom to měli brát vážně. Protože jinak to bude špatné. Zkazíme si příležitost vrátit se zpět k Bohu. Ano, my máme různé ášramy v tomto hnutí. A když správně přijmete útočiště v tom určitém ášramu, tak vaše možnost vrátit se zpět k Bohu bude otevřená. Ale musíme pochopit, že toto není nějaký trh svateb. Po každém festivalu se nějací oddaní rozhodnou že se chtějí vzít. Dnes ráno také. Jen jsem se rychle podíval na mail a nějaká osoba z festivalu si myslí že nějaká jiná osoba z festivalu by mohla být ta pravá pro svatbu. To se může stát. Lidé se setkávají, to je fakt. Zvláště festivaly jsou určeny k setkání. Ale ne k tomuto druhu setkání. To nebyl původní plán. To bychom měli vědět. Původní plán festivalu byl, abychom šli hlouběji do našeho vědomí Krišny.
Ve Vrindávanu se odehrává spousta tajných setkání na střeše guest hausu. Všichni vedoucí chrámu to vědí. To se děje už roky. Nevím co je na tom místě tak romantického, ale tak nějak je proto používáno. Já to zde nepropaguji. Ba právě naopak. Opravdu se to děje v Krišna Balarám Mandiru. Jinými slovy, musíme jednat trochu více v kvalitě dobra. Ne tolik v kvalitě vášně. Kvalita vášně znamená: „Vidím to! Musím to mít! Co můžu dělat? Viděl jsem to. Teď to musím mít. Viděl jsem to a upoutalo to mou mysl, tak co mohu dělat?“ Kvalita vášně. Nyní se podívejme, co když se stejná věc stane v kvalitě dobra? „Viděl jsem to a cítil jsem se přitahován.“ „Bylo to prospěšné?“ „Možná ne.“ „Tak se toho vzdám.“ To je kvalita dobra. V kvalitě dobra jsou mysl a smysly také přitahovány k jejich objektům. Ale není to pak automaticky: „Tak to musím mít!“ Tam pak přijde otázka: „Je to prospěšné, nebo není prospěšné?“ A prospěšné znamená pro návrat zpět k Bohu. A v našem životě se na vše musíme takto dívat. Cokoliv děláme, musí být prospěšné pro návrat zpátky k Bohu. Jinak to nedělejte! Je to velice riskantní. Nakonec my jsme přišli do tohoto hnutí. Po tolika životech jsme získali tuto příležitost vrátit se zpět k Bohu. A pak v okamžiku vášně uděláme něco hloupého, co to vše zkazí. To je v podstatě to co se děje tady v případě Dity a Kasyapy. Oni zapomněli na zásady kvality dobra. Vstoupila vášeň. Vymklo se to z rukou. Oops. A výsledky také. Takhle to je. Bylo to v jiné juze, takže jejich děti byly velcí mocní démoni. V kali juze dostanete jen malé démony. To je vše. Ale dost problémů. Co děláme? Musíme si být velice vědomí. Kvalita dobra znamená přemýšlivost. Přemýšlíme, než něco uděláme.
To je jedno pravidlo v duchovním životě, nikdy bychom neměli udělat krok zpět. Cokoliv děláme, musí být krokem vpřed. To je ve skutečnosti velká zásada v duchovním životě. Měl by to být náš plán. Měli bychom jít jen dopředu. Ne dozadu. Cokoliv děláme ve vášni, tak nevidíme výsledky. Je to příliš rychlé. Možná nemáme dostatek poznání, abychom pochopili následky. Nemůžeme vidět výsledky naší karmy. Když děláte hříšné činnosti, víte, že dostanete hříšné reakce, ale nevíte přesně jaké. My to nemůžeme vidět. A mysl nám říká: „Neboj se, to není tak hrozné.“ Ale Šríla Prabhupáda tím byl znechucen. A řekl: „Já už nechci mít nikdy nic společného se svatbami.“ Tak to je veliké neštěstí. A následovalo to grihasta ášram...