Kadamba Kánana Svámí Blog

Krišnův nástroj

2012-02-13T07:07:00.000+01:00

Jako je roztančena panenka, loutka na vlasci, netančí nezávisle. Je řečeno, že stejným způsobem je čistý oddaný nástrojem Nejvyššího Pána a Nejvyšší Pán skrze jeho srdce diktuje Své touhy. Tak se oddaný stává nástrojem, nimitta-matram bhava savya-sacin – jak je řečeno v Bhagavad-gítě. Savya-sacin – stát se Pánovým nástrojem. To je ta myšlenka. Dát stranou falešné ego, dát stranou falešné sny, dát stranou to, čím chceme být nebo dát stranou nářek nad tím, čeho jsme nedosáhli...dát to stranou a být jednoduše tím, kým Krišna chce, abychom byli. Měli bychom to přijmout a dle toho kázat.

Kadamba Kánana Svámí, prosinec 2011, Pretoria, Jižní Afrika

Cestovní plán

2012-02-12T08:07:00.000+01:00

Zde uvádíme plán cest Kadamba Kánana Maharádže, jak je uveden na www.kkswami.com:

13.2. – 20.2. – Anglie – psaní , programy o víkendu
20.2. – 1.3. – Švédsko – psaní, programy o víkendu
1.3. – 13.3. - ?
13.3. – 20.3. – Praha
21.3. – 19.4. – Jižní Afrika
29.4. – 30.4. – Vyasapuja v Rádhadéši a Queensday v Amsterdamu
5.5. – Nrsimha Čaturdaší v Německu
7.5. – 24.5. – Austrálie

Mocná doba

2012-02-07T07:55:00.000+01:00

Jsou tisíce Kali jug, ve kterých není Pán Čaitanja. V těchto dalších 999 Kali jugách je také inkarnace Višnua, tmavá podoba Višnua, která dělá určitý druh sankírtana jagji (tak to popisuje Rúpa Gosvámí ve své Laghu-bhágavatámritě), ale taková sankírtana jagja nemá tu milost Čaitanji Maháprabhua a proto je to velice složitý proces. Člověk musí zpívat po dlouho dobu, aby získal výsledky.Ano, síla jména je tu, ale stejně – protože se při zpívání dopouštíme přestupků, především v Kali juze, trvá to velmi dlouho. Proto jen málo osob získává ten prospěch. Ale protože je tu milost Pána Čaitanji, přestupky jsou přehlédnuty a proto teď, v této konrétní Kali juze, zpívání Hare Krišna přináší velice rychlé a veliké výsledky. To je speciální povaha této konkrétní doby. My jsme se v té době zjevili. Takže z duchovního hlediska je to velice mocná doba. Zároveň je tu silný vliv Kali jugy, to může každý vidět. Není těžké to vidět. Nejen kolem nás, ale každý se stal vlivem věku Kali zkaženým – některý trochu, některý hodně – a nikdo nemůže říct, že se ho vliv Kaliho netýká.

Kadamba Kánana Svámí, prosinec 2011, Pretoria – Jižní Afrika

Skutečná pokora

2012-02-03T13:27:00.006+01:00

Naším cílem je očistit se. Když rozvíjíme trochu pokory...pokora neznamená že celý den chodíme okolo a říkáme:
"Jsem tak pokleslý. Jak jsem pokleslý! Ach ach, jsem pokleslý! Jsem hříšný! Jsem hrozně pokleslý!"
Tam pokora nekončí. To je krok na cestě. Ale dalším krokem je: "Proto potřebuji očištění." Takže pokud jsme pokorní, dalším krokem je hledání očištění. A to je náš další krok - vyhledávat očištění. Ten, kdo není pokorný, nebude schopen odevzdat se všem požadavkům nutným pro očišťování. Proto pokud očistu myslíme vážně, musíme vyvinout skutečné úsilí.

Kadamba Kánana Svámí, prosinec 2012, Mnichov

Zaměstnání všech smyslů

2012-01-24T07:27:00.000+01:00

Bhakti neboli oddaná služba znamená zaměstnání všech našich smyslů ve službě Pánu. Sanátana Gosvámí napsal knihu s názvem ‘Šrí Brhad Bhagavatámrita’, která popisuje, jak Gópa Kumár hledá nejvyšší sídlo. V jednom bodě Gópa Kumár odešel do vyšších oblastí tohoto vesmíru.Dostal se na Tapaloku, která je hned před Brahmalokou. Takže to je planeta hned před tou poslední. Tato planeta byla plná všech jogínů, kteří se pouze soustředili na Pána v jejich myslích. Takže Gópa Kumár tam byl a každý říkal:
“Pojďme pouze meditovat o Pánu v naší mysli.”
Ale Gópa Kumár řekl: “Ne, já ho chchi vidět!”
“Ale vidění je pouhým procesem smyslů, které posílají signály mysli. Takže vidění se ve skutečnosti odehrává v mysli! Takže meditace je to, o čem to opravdu celé je. Proto bys měl prostě meditovat.”

Tak to byl jejich argument, ale Gópa Kumár řekl ne, protože nebyl spokojený. To co chtěl, bylo všemi svými smysly nasát Pána. Chtěl vidět Pánovu podobu, myslet na Pána, cítit Pána, slyšet Pána, dotknout se Pána. Chtěl zaměstnat všechny své smysly ve vnímání Pána - to je bhakti!
Takže to zní logicky, když slyšíme tyto argumenty – ano, je to všechno meditace, protože všechno vede k meditaci, ale pak je to poraženo. Gópa Kumár řekl: „Ne!“
Zaměstnat všechny smysly ve službě Pánu a okusit všechny smysly – to je vyšší. A máme popisy Šrí Čaitanji Maháprabhua, kde říká: „ Všech mých pět smyslů jsou jako divoké koně, běžící zároveň ke Krišnovi a každý z nich soutěží s ostatními o převahu!“ Tak to je velmi matoucí – zvuk, čich a zrak spolu soutěží. Takže je velice zajímavé, jak je láska k Bohu o zaměstnávání všech smyslů. A dokonce i v přípravě už se očekává, že budeme všechny své smysly zaměstnávat ve službě Pánu, a proto květina, voda, plamen – a všechny tyto smysly jsou zaměstnány ve službě Pánu. A na dokonalé úrovni se všechny tyto smysly zcela probudí!

Kadamba Kánana Svámí, Majápur, listopad 2011

Stane se to!

2012-01-20T13:24:00.000+01:00

Krišna je všepřitažlivý a tak či onak musíme být přesvědčeni, že když se s Krišnou budeme srdužovat, pak jednoho dne začneme být přitahováni. Ačkoli zatím tolik přitahováni nejsme, jenom trošku, ale stane se to - nevyhnutelně. Nemůžeme se tomu vyhnout. Pokud pouze strávíme trochu času s Krišnou, automaticky se rozvine přitažlivost. To je zásadní bod, jelikož tady vidíme, že se to děje samo od sebe a že to nemusíme nějak udělat a tento pocit si vnutit, vyprodukovat tento pocit přitažlivosti ke Krišnovi...ne, prostě se sám objeví, pokud pouze prokazujeme službu, pokud se prostě staneme součástí sankírtanu nebo oslavování Krišny - ať už mluvením, zpíváním, zařizováním uctívání Krišny - to vše je součást opěvování Krišny.

(Kadamba Kánana Svámí, 17.1 2012, Rádhadéš)

Naplnit náš život Krišnou

2012-01-18T07:49:00.003+01:00

Můžeme se dívat na světské filmy a když je tam scéna, která je trochu moc, řekneme: „Na tu já se nedívám. Opravdu mě to neovlivňuje. Nemají na mě vliv. Nic to se mnou nedělá.“ Tvoří se semínka, a vzejdou někde jinde...později. Takže ohledně tohoto principu semínka musíme být opatrní. Stejně tak někdo může studovat májávádskou literaturu jen proto, aby získal argumenty k jejímu poražení. Pak je tu prvek, že se staneme májávádím, později se jím můžeme stát! Jsou příklady oddaných, kteří to přesně udělali a později se z nich stali májávádí.

Takže vaišnavové by měli svůj čas prostě naplnit Krišnou, a obecně řečeno s ostatními věcmi bojovat – jako kupříkladu se světskými filmy – bojovat s těmito věcmi, když je tak těžké jim odolat. Což jednoduše znamená, že nejsme dost zaneprázdněni činnostmi ve vědomí Krišny! Protože když jsme dostatečně zaměstnaní, pak na takové věci není čas. Vidíte, takže to není problém, ale znamená to, že náš duchovní život a naše kultivace jsou skrovné – náš život jsme dostatečně nenaplnili Krišnou a to je ve skutečnosti případ mnoha. Samozřejmě, u mnohých z nás je v našich životech nějaký Krišna, ale měli bychom opravdu o hodně víc přidat! Mohou tu být nevyhnutelné záležitosti jako práce, kde může být těžké být neustále zaneprázdněný Krišnou, ačkoli se to některým oddaným daří dobře. Znám někoho, kdo v práci překládal knihy pro BBT, což bylo dost knih, ale ne každému mohou takové věci projít. Ale my nemluvíme o práci, ale o zbytku času, který bychom mohli naplnit více nasloucháním o Krišnovi, více vzpomínáním na Krišnu a poté ostatní věci automaticky zmizí!

Majápur, listopad 2011

Závěr z manželství

2012-01-16T07:00:00.011+01:00

Otázka:

Ve významu (SB 7.14.1), Prabhupáda nejdříve vysvětluje brahmačárí, vánaprasta a sanjás ášramy a poté nakonec říká, grhasta ášram je pro ty, kteří jsou příliš připoutáni k sexuálnímu životu. To zní jakoby jediný důvod grhasta ášramu byl chtíč. Je to tak?

Odpověď:

No, obecně řečeno je to tak. Ale někdy, i seberealizované duše přijdou do grhasta ášramu aby naplnili záměr Pána, to se také stává. Šrínivása áčárja, například, měl dvě manželky, ale byl plně seberealizovaný; viděl duchovní svět. To byl Pánův plán. Ale pro většinu z nás, vy víte…

Věc je ta, že jste dokonale šťastní sami o sobě a pak náhle začnou vyvstávat sexuální touhy a následně přijdou touhy po vztahu s někým. Někteří lidé mohou namítnout, že to není jen o tom, je to také o vztahu. Dobře, souhlasím, že vztah je důležitý. Nemůžeme být v tomto světe sami, potřebujeme ostatní, ale myslím, že manželství, a říkám to po 24. Letech co jsem to zkoušel, manželství je nepřirozená dohoda.

Vysvětlím proč. Myslím, že dát někomu jinému tolik práva k zasahování do vašeho soukromí je příliš. Podívejte, když nejste za nikoho ženatí/vdané, můžete pěkně zdvořile říci: Děkuji ti moc. Potřebuji teď trošku času pro sebe.

Ale toto nemůžete říci své ženě…. Myslím, no můžete, ale můj Bože, co přijde potom!

Nikdy se mnou netrávíš čas... absolutně tě nezajímám.... jseš naprosto chladný a bez zájmu… vždycky jsi zaměstnaný jinými věcmi!

A vy si myslíte: Chci pouze dokončit svá kola.

Nedovoluje to soukromí, které přirozeně potřebujete. Je to velice intenzivní. Je to nepřirozená dohoda, toto omezení soukromí. Co se týče společnosti, myslím že je třeba, ale pro to bych manželství jako řešení nedoporučoval.

SB 7.14.1, Cape Town, Jižní Afrika, 20.12.2011

Původní článek v angličtině je zde.

Do hloubky duše

2012-01-15T12:12:00.001+01:00

Nedávno se oddaní z Prahy přestěhovali do jiného chrámu. Po tolik let byl chrám v té stejné ulici a byl nabitý, i když to byly dva domy, přesto byl nacpaný. Když se nakonec odstěhovali, sousedé určitě oslavovali. Pravděpodobně měli nějakou párty, když oddaní tu ulici opustili, ale život všech těchto sousedů (ať se jim to líbí nebo ne) se změnil účinkem tohoto hnutí. Nikdy nebudou moci zapomenout, protože to udělalo na jejich mysl trvalý dojem. Takže se to dotklo hloubky jejich duše!

Mnichov, 30.12.2011

Ukotvení slibů

2012-01-12T19:10:00.001+01:00

Musíme vybudovat velice pevný duchovní život. Sliby samy o sobě nedrží. Stejně jako hůlka zapíchnutá do písku nedrží moc pevně, dokud jí neukotvíme do pevných základů. Buď ji musíte ukotvit do velkého betonového bloku v zemi, nebo musíte umístit tyče na všechny čtyři strany pro její ukotvení, jinak časem spadne. A tuto nutnost ukotvit nalézáme ve slibech duchovního života také. Potřebují podpůrné tyče a základy a potom tlaky hmotné přírody tyto sliby nesrazí dolů. Zajímavé na tom je, že to, co bylo relativně jednoduché na počátku…. Na počátku následujete tyto pravidla na základě síly odhodlání a ono to funguje. A jak běží čas, zjistíte, že pro udržení těchto slibů musíte dělat více než dříve. Když děláme pokrok, myslíme si, že můžeme dělat méně, ale ve skutečnosti ne, musíme pro udržení těchto slibů dělat časem více. To je zajímavý bod a musíme ho mít více a více na zřeteli.

Prosinec 2011, Cape Town, Jižní Afrika

Původní článek v angličtině zde.

Touha po uznání

2012-01-07T14:43:00.000+01:00

Dokud toužíme po uznání, znamená to, že chceme být oslavováni a pak nemůžeme oslavovat Krišnu. Pak nemůžeme moc dlouho zpívat – zpíváme chvíli a pak už ta kola chceme mít hotová. Ale čím méně hledáme uznání pro sebe, tím víc můžeme zpívat a tím více můžeme opěvovat Krišnu. Proto jsou ve třetím verši šíkšáštaky tyto body spojeny: musíme být pokornější než stéblo trávy, snášenlivější než strom a musíme být připraveni prokázat veškerou úctu ostatním. Pak můžeme zpívat Svaté Jméno neustále, kirtaníjah sadí harih. Takže toto je velký nepřítel v duchovním životě – uznání. Tak či onak musíme rozbít falešnou pýchu na naše hmotné atributy.

(Kadamba Kánana Svámí, Mnichov, prosinec 2011)

Bhakti-kalpataru

2011-12-26T10:40:00.000+01:00

Obecně řečeno...je to matoucí téma, že vaišnavové se vždy považují za nejpokleslejší. Představují se tak, že nemají žádné kvalifikace a tak dál. Ale píseň Šríly Bhaktivinódy Thákura „Bhakti-kalpataru“ v podstatě toto téma objasňuje, a to sice: „Od svého duchovního učitele jsem obdržel tento strom, který plní všechna přání, ale mým hrubým chováním jsem zakryl jeho sílu a proto se nyní nemanifestuje celá síla tohoto stromu. Ale tento strom může být vzkříšen ve společnosti oddaných.“ Takže toto je velice důležité pojetí – vidět jak jsme na jedné straně obdrželi milost, jak máme co dát, jak může vaišnava hodnotně přispět světu, a zároveň na sebe pohlížet jako na úplně nekvalifikované, jako na nejpokleslejší, jako na hlupáky, jako na nevědomé děti, jako na postrádající inteligenci a všechny tyto věci, které řekl v prvním úvodním verši. Všechno dává smysl, pokud si myslíte: „Ano, jsem naprosto bez kvalifikací, ale přece proč? Je to milost Pána a mého gurua, to mi dává ten nejhodnotnější klenot!“ Toto je velice důležitá věc ohledně pokory – jak funguje vaišnavská pokora. Jak se můžeme vidět jako nejpokleslejší a přesto žít ve velkém štěstí díky obrovské a neomezené milosti, která nám tak či onak opravdu pomáhá!

(Kadamba Kánana Svámi, Majápur, listopad 2011)

Vše začíná přitažlivostí

2011-12-20T11:26:00.001+01:00

Vědomí Krišny není jen tak něco, co se stane přes noc, není to něco, co uděláte najednou, ale je to postupný proces. Myslím, že to je skutečně tím klíčovým prvkem a myslím, že někdy chceme přeskočit místo té myšlenky jít krok za krokem. Samozřejmě, nějaké skákání je potřeba a nemůžeme jít také příliš pomalu, protože si v mysli musíme udržovat náš cíl.
V duchovním životě máme tři hlavní stádia a první je stadium spojení, druhé je stadium očišťování a pak získáte stadium extáze, konečný cíl. To je známo jako sambandha, abhideja a prajodžana. Toto jsou zásadní elementy v duchovním životě a člověk to musí pochopit. Vidíme, že naši áčárjové instalovali Madan-Mohana, Šrí Šrí Rádha-Góvindu a Gopínátha. A Krišnadás Kavirádž Gósvámí věnoval těmto různým Božstvům mantry. Popisují, že Madan-Mohan přitahuje. Madan-Mohan je Krišnova forma přitahování oddaných a to je začátek – sambandha. Takže je zajímavé, jak to všechno začíná přitažlivostí. A je to pravda – začíná to přitažlivostí a ne regulativními zásadamy, protože ty přichází až poté, co jsme tak nějak počátečně přitahováni. Takže přitažlivost je základem vědomí Krišny a to je fakt.

(Kadamba Kánana Svámí, prosinec 2011, Drakensburg)

Knihy z duchovního světa

2011-12-16T19:58:00.000+01:00

Prabhupáda vůbec nebyl obyčejný člověk. My samozřejmě můžeme oceňovat, že Šríla Prabhupáda je více než obyčejná podmíněná duše. Bhavánanda nám říkal, že mu jednoho dne Šríla Prabhupáda řekl něco, co bylo dost neobyčejné. Prabhupáda říkal, že byl v duchovním světě, a že přišel Krišna a řekl mu, aby šel do hmotného světa. A on řekl ach ne, ne, děkuji, já opravdu nechci jít, nemám rád odříkání. A Krišna řekl ne neboj se, bude to jednoduché, nemusíš nic dělat, musíš jenom psát knihy a já udělám zbytek.

Tak kdo je Šríla Prabhupád? Kým je v duchovním světě? Co je za osobnost? Jeden z Krišnových důvěrných společníků, koho Krišna konkrétně požádal, aby šel do tohoto světa, aby naplnit tuto misi. A ano, jeho mise byla bez pochyb především misí psaní knih. Prabhupádovy knihy pro něj byly velice důležité. To je podstata. Ve skutečnosti každého z nás dříve nebo později přesvědčily knihy.

(Kadamba Kánana Svámí, Záhřeb 2011)

Nezávislí na Krišnovi

2011-12-10T08:42:00.000+01:00

Šríla Prabhupáda vysvětluje, že to ve skutečnosti není Krišnova touha stvořit tento svět. Krišna nechce tento svět tvořit. Je to proto, že my chceme být v situaci, kdy jsme na Něm nezávislí. Pak musí vytvořit situaci, která je pokrytá. Nemůže na Něm být nezávislá, protože nic na Něm nemůže být nezávislé! Ale je to pokryté iluzí, která dělá zdání, jak by to na Něm nezávislé bylo.

Takže On si toho neužívá! Nepůsobí Mu to žádné potěšení. Jeho srdce to bolí, ale je to nevyhnutelné a samozřejmě včleňuje určité prvky, které nepřímo přivedou všechny živé bytosti zpátky k Němu. A to jediné potěšení, které Mu hmotné stvoření přináší. Inspiruje Brahmu, aby tento svět stvořil, a Brahma někdy musí ve stvoření dělat věci, které se mu nelíbí. Jako že Brahma musí vytvořit vliv nevědomosti, zapomnění a opravdu z toho nemá dobrý pocit, ale musí to udělat, aby naplnit naše touhy.

(Kadamba Kánana Svámí, Govinda Valley - Austrálie, 2011)

Jiný druh utrpení

2011-12-04T17:46:00.000+01:00

Ačkoli jsme si v hmotném světě přáli štěstí, nějakým způsobem činnosti, které jsme vykonávali, nebyly skutečně úspěšné. Někdy to na chvíli vypadalo úspěšně, ale pak to nefungovalo. Šríla Bhaktisiddhánta Sarasvatí Thákur zdůrazňuje: Člověk je v hmotném životě bezradný. Bezradný znamená poražený...jsme poraženi. Bhágavatam říká: parābhavas tāvad abodha-jāto yāvan na jijñāsata ātma-tattvam (ŠB 5.5.5). Když člověk svůj život nezasvěcuje absolutní pravdě (nejen že se nedotazuje na absolutní pravdu, ale také podle absolutní pravdy nežije), více a více se zaplétá v síti dalších a dalších komplikací, které jsou nekonečné. A tyto komplikace v konečném důsledku vedou k neštěstí. Někdy nemusí být neštěstí akutní. Ne akutní v tom smyslu, že by bylo hodně přítomno utrpení. Obzvláště v západním světě, kde žijeme, kde je tolik pohodlí. Někdy lidé říkají: „Ale já jsem nikdy skutečně nepocítil moc utrpení. Můj život je docela příjemný.“ Ano, může to tak být, ale existuje další druh utrpení...utrpení toho, že nejsme naplněni. Možná když si v našem západním světě pohodlně žijeme a po mnoha letech míru ve společnosti, tolika letech, kdy si ekonomicky vedeme dobře...všichni jsme žili ve velkém přepychu v západním světě. Ale zažili jsme pouze prázdnotu všeho toho přepychového životního stylu. Prázdnotu – chybělo v tom štěstí. Proto je fakt, že bez vědomí Krišny člověk šťastný být nemůže!

(Kadamba Kánana Svámi, Rádhadéš 2011, zasvěcení)

Spojení s Prabhupádou

2011-11-27T18:03:00.000+01:00

Pokud nenavážete spojení se Šrílou Prabhupádou, nebude možné rozvinout ve vědomí Krišny hlubokou víru. To musíme pochopit. Ne že bychom neměli hlubkou víru v naše současné duchovní mistry. Ale naši současní duchovní učitelé jsou služebníky Prabhupády. Prabhupád nám dal rámec, říkával - teď ho můžete vyplnit. Proto je takto tím, u jehož nohou sedí všichni mistři a proto může každý s Prabhupádou rozvinout hluboký vztah, dokonce i když není Prabhupádovým žákem. Ale ne na úkor vztahu s vlastním duchovním mistrem, ale prostě jako můžeme mít otce a dědečka. Můžeme mít uctivý vztah ke svému otci a zároveň také důvěrný vztah se svým dědečkem. A my tento vztah potřebujeme...

...Jsme majetkem našeho duchovního učitele. Může si s námi dělat, co chce, cokoli se mu zlíbí, jsme jeho majetek. To je fakt, na to bychom neměli zapomenout. Ale vztah se Šrílou Prabhupádou nám dá tolik síly ve vědomí Krišny. Tak pojďme na něm pracovat. Učiní nás silnými, učiní nás střízlivými, učiní nás čestnými, učiní nás pokornými, učiní nás hrdými. Všechny tyto věci najednou. Protože budeme inspirovaní jeho příkladem. A naši duchovní učitelé se na nás budou s velkým štěstím usmívat, když budeme rozvíjet náš vztah s Prabhupádou a řeknou ano, ano, ano, to je to, co chci – aby ses stal služebníkem Šríly Prabhupády!

(Kadamba Kánana Svámí, z přednášky u příležitosti odchodu Šríly Prabhupády, Záhřeb 2011)

Výjimečný proces zpívání

2011-11-20T09:43:00.000+01:00

Proč v jiných věcích nezpívali svaté jméno? Zpívali...také v jiných jugách a jiných věcích byli oddaní, kteří zpívali jméno Pána, ale byl tam rozdíl a to sice: ‘kathañcana smṛte yasmin
duṣkaraṁ sukaraṁ bhavet’, (ČČ. Ádi 14.1). Že cokoli je v tomto věku Kali složité, je učiněno jednoduchým milostí Šrí Čaitanji Maháprabhua. Takže dříve jste museli zpívat a zpívat a zpívat navěky, abyste získali výsledek. Ale teď trochu zpíváte a velice rychle získáte prospěch. Takže takto, především ve věku Kali, je nejmocnější proces zjednodušen milostí Šrí Čaitanji Maháprabhua, a proto teď, především skrze přímý proces sdružování se s Krišnou, můžeme dělat pokrok.

(Kadamba Kánana Svámí, Melbourne 2011)

Cesta po Bangladéši

2011-11-17T19:05:00.001+01:00

Dva týdny cestoval Kadamba Kánana Maharáj se skupinou 25 oddaných po svatých místech v Bangladéši. Na tomto odkaze najdete slide show vykreslující úžasnou cestu. V závorkách za každým titulkem najdete čísla fotek popisujících ono místo.

ISKCON Narsindi (1-11)

Vzhledem k tomu, že oddaní přijeli do země různými způsoby v různé časy, první skutečné setkání celé Bangladéšské skupiny bylo v Narasindi. Setkali se ve velkém Harinámu ulicemi Narasinghi k místnímu ISKCONskému chrámu.

Saci Mata Janmastan (12-27)

Po přijetí prasádam pokračovali na místo narození Sačí Maty, úžasné místo v Bengálské divočině. Maharáj hovořil o slávě Sačí Maty a představil příběh o tom, jak v jejím snu Gauranga a Nityánanda bojovali o nabídnutou bhogu s Krišnou a Balarámem. V tomto příběhu došlo na velký boj speciálně mezi Pánem Balarámou a Pánem Nityánandou ze kterého vyšel úspěšně Nitai.

Sivananda Sena Janmastan (28-39)

Nedaleko od místa zrození Sačí Déví nalezli původní strom, pod kterým se narodil Šivánanda Sena, blízký společník Pána Čaitanji. Následně Maharáj začal s kírtanem a mnoho vesničanů bylo přitahováno, aby přišli. Maharáj k nim krátce promluvil v bengálštině a pak pokračoval s oslavováním Šivánandy v angličtině. Po lekci byli oddaní vyzvednuti harinámovou skupinou a odvedeni do nedalekého chrámu zasvěceného Šivánandovi Senovi.

ISKCON Sylhet (40-51)

Stejné noci dorazili oddaní do hotelu v Sylhetu. Maharáj byl místními oddanými přijat ve velkém stylu. Řady tisíců lidí byly na každé straně a všichni se pokoušeli dostat prach z Jeho lotosových nohou. A dostali ho! Maharáj to přežil a vedl ohromující večerní program se zapáleným kírtanem a lekcí v bengálštině.

Advaita Acarya Janmastan (52-84)

Další den podstoupili oddaní misi a jeli na místo narození Advaity Áčárji. Cestovali letadlem, autem, rikšou a nakonec lodí, aby se tam dostali. Místo jeho narození je na úplném konci Bangladéše, na hranicích s Indií. Můžete odtamtud vidět hory, které jsou hranicí mezi těmito zeměmi. Samo místo narození je nádherně umístěno v bengálské přírodě na břehu řeky Sunam. Je zde ISKCONský chrám s nádhernými Božstvy. Protože zde oddaní zůstali přes noc, Maharáj vedl oddané skrze večerní bhajan s řečí o Advaitovi Áčárjovi.

Jagannatha Misra Janmastan (85-116)

Po krátké noci pokračovali poutní cestu do místa zrození Džagannátha Mišry. Cestou skrze město vedli pěkný harinám. Na místě zrození Džagannátha Mišry našli oddaní chrám s půvabnými Božstvy Džagannátha Mišry a Sačí Maty a také Panča Tattvy. Maharáj dal znovu pěknou lekci, ve které hovořil o Džagannáth Mišrově úžasném vztahu s jeho věčným synem Nimájem.

Srivasa Thakura Janmastan (117-124)

Z místa zrození Džagannátha Mišry pokračovali do místa zrození Šríváse Thákura. Bylo to klidné místo. Po tom všem cestování zde oddaní strávili čas relaxováním a přijímáním Mahá prasádam. Maharája mezitím neoficiálně hovořil o zábavách se Šrívásem Thákurem.

Pundarik Dham – Govardhan Puja festival (125-153)

Opravdu speciálním místem na cestě byl Pundarík dhám, místo zrození Pundaríky Vidyánidhiho. Jeho sandhi je uvnitř prostoru překrásného ISKCONského chrámu, který má svůj vlastní Rádha kund, Šjáma kund i kopec Góvardhan. A to bylo perfektní místo pro oslavu Góvardhana púji, která byla právě během dvou dnů, které zde oddaní strávili. Byl to velký festival, kde Maharáj vedl úžasné kírtany a vyprávěl celou Góvardhan lílu.

Vasudeva Datta a Mukunda Datta Janmastan (154-177)

Hned vedle Pundarík dhámu, pět minut chůze odtamtud, našli místo zrození Vásudevy Datty a Mukundy Datty, jejichž slávu během návštěvy Maharáj plně vysvětlil.

Dhaka – den odchodu Šríly Prabhupády (178-202)

Příštím cílem byla Dhaka, hlavní město Bangladéše, kde oslavili odchod Šríly Prabhupády v místním ISKCONském chrámu. Kadamba Kánana Maharáj nabídl Šrílovi Prabhupádovi púju a začal s abhiškem. Večerní program ten den se skládal ze dvou hodin zapáleného kírtanu a spoustou oslavování Jeho Božské Milosti.

Prema Tali a Kheturi (202-227)

Ze Dháky směřovali do Kethuri dhámu, kde navštívili slavnou řeku Padmu, do které Caitanya Maháprabhu vložil svou Krišna Prému, aby ji předal Naróttamovi Dásovi Thákurovi. Později se zde všichni vykoupali a šli navštívit skutečné místo zrození Naróttama hned vedle řeky Padmy. Zde nalezli mnoho chrámů s různými Božstvy a Maharáj zde také hovořil o slávě Naróttama Dáse Thákura.

Talakhandi (228-231)

Následující den pokračovali k místu zrození Lokanátha Gosvámího. Návštěva byla krátká, protože zde není žádný chrám, ale Maharáj zde i přesto hovořil o významu Lokanátha Gosvámího pro naši sampradáju.

Rupa Sanatana Smrti Sthana (232-255)

Cesta se blížila ke konci, když oddaní dorazili do ISKCONského chrámu poblíž místa zrození Rúpy a Sanátany Gosvámího. Protože tam dorazili až v noci, na místo skutečného zrození se dostali až další den ráno. Po jízdě autem a krátké cestě lodí dorazili do krásného místa, které je místem zrození Rúpy a Sanátany. Zde je k vidění skutečný strom, pod kterým se narodili, který roste vedle nádherného chrámu, kde jsou instalována Božstva Rúpy i Sanátany Gosvámího.

Benapole (256-konec)

Po návštěvě tohoto příznivého místa jeli oddaní do poslední zastávky v Bangladéši. Místa, kde se prostitutka pokoušela narušit zpívání Haridáse Thákura. Přišla a nabídla mu, aby si s ní užíval, a Haridása odpověděl, že určitě bude, ale že nejdříve musí dokončit svá kola. A samozřejmě že Haridása nikdy zpívat nepřestal a tak ho prostitutka nemohla rozrušit, a naopak on z ní učinil oddanou. Tato zábava se stala na tomto svatém místě a Maharája o tom během zdejší návštěvy vyprávěl. Ve zdejším chrámu jsou Božstva Haridáse Thákura i prostitutky. Zbytek času zde oddaní strávili zpíváním a přijímáním prasádam. Krátce poté dorazili na Indické hranice směrem k Majápuru.

Zde se podívejte na překrásné fotografie z této cesty po Bangladéši.

Původní článek v angličtině naleznete zde.

Uslyší Krišna mé modlitby?

2011-11-15T19:20:00.000+01:00

Pouze pyšný člověk si myslí, že může přistoupit k Nejvyššímu Pánu přímo. Pokorný člověk chápe: „Kdo jsem? Jsem tak znečištěný všemi neřestmi světa – chtíčem, chamtivostí, hněvem a závistí. Všechny tyto vlastnosti ve mně jsou. Kdo jsem, abych šel před Nejvyššího Pána? Proto budu sloužit Jeho oddaným, kteří jsou velice čistí a plně odevzdáni Jeho potěšení. Pokud oni se budou k Pánu za mě modlit, pak mi Pán zajisté prokáže Svá požehnání! Uslyší mou modlitbu? Nevím. Možná když jí uslyší, tak odpoví mi, kvůli tomu, co všechno jsem udělal?“
Každý zná pravdu sám o sobě – ano ví to, protože my všichni víme o našich nedostatcích. Proto je celkem přirozené obrátit se na oddané Pána, kteří dávají svůj život službě Pánu, a pak tyto oddané tak či onak potěšit. A když je nějakým způsobem potěšíme, pak se určitě budou modlit a přivolají Pánovo požehnání.
Pán řekne: „Ach oni tak pěkně potěšili Mé oddané!“ Pak my Pán určitě dá Svá požehnání! Takže toto je cesta, jak skutečně získat požehnání Pána službou Jeho oddaným.

Fotky

2011-11-10T17:47:00.001+01:00

Drazí příznivci Kadamba Kánana Maharádže! Bhakta Danča z Neratovic poskytl odkazy na fotky s Maharádžem, které pořídil. Mnozí z vás jistě internetovou cestičku k nim znají, nicméně pro jistotu případně pro připomenutí připojujeme níže uvedené odkazy. Děkujeme Dančovi a těšíme se na další příspěvky všeho druhu od vás všech!

Fotky z tai-či akademie zde.

Ratha Yatra Praha 2010 zde.

Přednáška v Góvindě 2008 zde.

Přednáška v Góvindě zde.

Průhon 2008 zde.

Středeční program zde.

Govardhana puja zde.

Důležitá schůzka, nerušit!

2011-11-05T17:43:00.001+01:00

Krišna je přirozeně přitažlivý. Absolutní Pravda si hraje jako malé dítě. Zpívání Svatého Jména je založeno na přirozené přitažlivosti. A tato přirozená přitažlivost bude růst, jak budeme více naslouchat, jak budeme více sloužit a pak budeme více vzpomínat. Toto je tajemství jak být víc pohroužený ve zpívání. Takže někdy je to dokonce tak, že nemáme žádnou chuť, zpíváme a je to takový boj. Děláme dost služby? Nasloucháme dostatečně? Možná toto jsou ty dva důvody, proč nemáme tolik chuti. Vyhýbáme se přestupkům? Přirozeně.

Takže tímto způsobem je náma tattva cestou rozvíjení osobního vztahu s Nejvyšší Osobností Božství v Jeho podobě Bhagavána a oceňování všech Jeho energií a oceňování Jeho zábav. Takto bude zpívání velice smysluplné. Potom budeme velice šťastní. Když zpíváme, můžeme dát na dveře ceduli: Nerušit! Důležité setkání! Důležitá schůzka, nevyrušujte! Protože se setkáváme s Krišnou.

Je to tak? Je to schůzka s Krišnou. Představte si, dáváme mám nějaký čas s Nejvyšší Osobností Božství. Důležité setkání! To je můj čas setkání s Nejvyšším Pánem. Teď předstupuji před Nejvyššího Pána. Jakkoli jsem nečistý, jakkoli jsem nedokonalý, stejně předstupuji před Nejvyššího Pána a budu se snažit před něj předstoupit v dobrém rozpoložení. Důležitá schůzka, nevyrušujte! Takže pokud zpíváme v takové náladě, zpívání je velice povzbudivé, pak je zpívání velkým zdrojem inspirace.

Kadamba Kánana Svámí, Helsinki 2011

Nejdůležitější služba

2011-10-31T19:24:00.000+01:00

Hlavní věcí v celé naší oddané službě je zpívání Hare Krišna. To je ta nejdůležitější oddaná služba ze všech! Toto zpívání musíme vykonávat s velkou vírou, a kvalitně, jak nejvíce můžeme!

(Kadamba Kánana Svámí, Melbourne, říjen 2011)

Australské kázání

2011-10-23T17:29:00.000+02:00

Kadamba Kánana Svámí v říjnu navštívil Austrálii a požehnal tamní oddané i neoddané svou společností. V Sydney udělil několika oddaným zasvěcení. Poté Maharádž odletěl do Melbourne, kde měl naplánován týden nabitý programy – domácí i veřejné, harinámy, kírtany, přednášky.
Video z harinámu zde.

V Melbourne Maharádž zasvětil další oddané a poté započal třídílný seminář „Stát se šampionem ve zpívání“. Tento seminář se odehrával v tom samém pokoji, kde pobýval Šríla Prabhupáda při své návštěvě Melbourne. Pokoj byl plný oddaných a Maharádž hovořil o náma-tattvě založené na Čaitanja Čaritámritě. V dalších dnech v Melbourne se Maharádž účastnil programu na universitě, kde mluvil o tématu stresu, kdy vysvětlil hluboký duchovní paradox – abychom se nestresovali, musíme se stresovat pro tu správnou věc. Během týdne také jezdil na různé domácí programy. Hlavním tématem byl měsíc Kártik. Poté Maharádž odletěl do Canberry.

Přijmutí závazku

2011-10-20T17:34:00.000+02:00

Vaišnava musí být upřímný, dokonce i když je ta upřímnost pro něho nevýhodná – neměl by se jí vzdát. Měl by si prostě veřejně svou upřímnost zachovat a tak reprezentovat poctivost. Na začátku je oddaná služba založená na tom, co děláme, a jak čas pokračuje, není to jen o tom, co děláte, ale taky o tom, kdo jste, to se stává důležitým...více a více je to o tom, kdo jste! Že se musíme stát svatou osobou.
Začíná to závazky, musíte se zavázat. Musíme začít přijímat závazky ohledně určitých věcí. OK, zavazuji se, že budu vstávat brzy, ať jsem unaven nebo ne; přijímám závazek pravdomluvnosti; zavazuji se, že budu tolerantní; zavazuji se, že budu čistý. Takže postupně, přijímáním, tím že tyto závazky přijímáme, uskutečňujeme změnu, a tímto způsobem budujeme naši integritu.

Fotky ze Slovenska

2011-10-15T14:15:00.000+02:00

Drazí návštěvníci blogu! Od našich slovenských přispěvatelů jsme získali nějaké fotografie Kadamba Kánany Maharádže z tamních programů, tak se o ně dělíme. Zároveň máte-li vy doma nějaké nektary, neváhejte a podělte se také! Můžete je posílat na kasturimanjari.kks@gmail.com.

Přitáhnout milost

2011-10-13T17:54:00.000+02:00

Během Kártiku se snažíme o čistou oddanou službu. V tento měsíc můžeme přijmou sliby o vykonávání nějaké zvláštní služby. Protože tento měsíc je měsíc Šrímatí Rádhárání, která si obzvláště všímá služby, kterou vykonáváme. Když ona nás doporučí Krišnovi, pak Krišna k nám také bude nakloněn, a je velice soucitná a má měkké srdce. Proto je tento měsíc obzvláště velmi příznivým časem, kdy se snažíme přitáhnout milost!

Pojďme se opravdu poznat!

2011-10-07T19:43:00.000+02:00

Fyzická blízkost není tím pravým způsobem, jak se sblížit, protože i tehdy lidé zůstávají jeden pro druhého cizincem. Místo, kde se můžeme skutečně setkat, je u lotosových nohou Šríly Prabhupády, protože tam jsou lidé opravdově umístěni ve své skutečné konstituční pozici, místo toho, aby hráli roli na jevišti hmotného světa.

Čtvrtý měsíc Cāturmāsyi - měsíc Kártik

2011-10-05T07:00:00.003+02:00

V úterý 11. října začíná čtvrtý měsíc Cāturmāsyi. [*počítáno dle Purnima systému] Tento měsíc má jméno Kártik a skončí ve středu 9. listopadu 2011.

Šríla Prabhupáda ve významu CC Madhya 4.169 říká: "... V měsíci Srava by se neměl jíst špenát, v měsíci Bhadra jogurt a v měsíci Asvina by se nemělo pít mléko. Během Kártiku by nikdo neměl jíst ryby nebo jiná nevegetariánská jídla, což znamená ryby a maso. Za nevegetariánské se také považují masura dál a urad dál. V těchto dvou dálech je obsaženo velké množství proteinu a potraviny bohaté na proteiny nejsou považovány za vegetariánské. Během čtyřměsíčního období Cāturmāsyi by se měl člověk zkrátka zříkat veškerého jídla určeného k uspokojování smyslů."

Zdroj výpočtu Védského kalendáře www.krishnadays.com

Různé vlny v Kapském Městě

2011-10-03T18:25:00.000+02:00

Kadamba Kanana Svámí

21.-28.9.2011

Vlny náklonnosti, vlny Indického oceánu a vlny hmotné existence, ale nejlepší ze všeho vlny duchovní extáze...

Přímo po několika následujících Ratha-játrách jsme cestovali vlakem Gautrain a dvě hodiny jsme letěli, a poté jsme dorazili do Kapského Města. Ale bylo opravdu pěkné zase všechny první večer vidět a při chrámovém programu jsme se dobře bavili.

Myslím, že Jižní Afrika je země plná různorodosti – je tu tolik programů, které jsou naprosto odlišné. Kapské Město má velice pěkné programy na vysokých školách (University of Cape Town & Stellenbosch University) a navštívili jsme domy v Taleview, Bellville a Somerset West, abychom se setkali s oddanými. Což bylo pěkné, jelikož každý domov má svou vlastní atmosféru a přináší jinou náladu. Takže podstupovat tu námahu jet na všechna tato místa dává opravdu smysl, protože je to součást vztahování se k lidem. V minulosti jsem dělal tolik projektů – velké stavění, pozemky atd., ale nyní se můj život soustředí okolo vztahů s lidmi. To je velice uspokojující, protože je ve středu Krišna a to činí ten vztah hodnotným.

Během nedělní hostiny jsme měli obřad zasvěcení a opravdu jsme si dali na čas, abychom oddané připravili v jejich duchovní cestě. Dal jsem příklad, kdy já (jako duchovní učitel), umísťuji osoby na malou transcendentální loď na bhava sagaru (oceánu hmotné existence) a loď je ještě na břehu a všechno je pěkné, ale potom najednou loď odstrčíme a najednou je ten zasvěcený oddaný tam! Potom člověk musí vyvinout vědomé úsilí, aby duchovní život učinil smysluplnějším tím, že bude dělat hlubší duchovní činnosti. Takto sliby zasvěcení začínají vzkvétat. Celý obřad přiměl oddané přemýšlet, protože potom mělo hodně oddaných otázky.

Po zasvěcovacím obřadu program pokračoval, zase jsme jednou strávili noc v Pringle Bay. To je tedy místo – výběžek zálivu, kam přichází dlouhé vlny z oceánu a tříští se o skály. Bylo nám řečeno, že tu jsou paviáni a noční zmije. Na tomto místě skutečně existuje opravdová kvalita dobra. Byli jsme pozváni Mukundou a Mirou, kteří tam žijí společně se svými dvěma dětmi. V zadní části jejich domu Mira začala svou mini-školu s malou třídou. Je kvalifikovaná učitelka a učí své vlastní děti stejně jako nějaké další ze sousedství. Remuna, která byla v neděli při jagje zasvěcená (dříve Remina), tam také žije se svými dětmi. Bhakta Steve, který studuje jazzové piano na University of Cape Town, také přišel. Hodně energie šlo na přípravu snídaně a ta byla absolutně úžasná – každý byl spokojen.

A potom Mukunda nadhodil „téma horkého bramboru“ brahmačarí ášramu: Měli by být brahmačaríni cvičeni k tomu, aby se stali grihasty, nebo by měli být cvičeni k tomu, aby se stali sannjásími? Řekl jsem, že na začátku by to mělo mít otevřený konec a že poté si brahmačaríni mohou vybrat, kterým směrem se chtějí vydat. Protože když si lidi budou myslet, budu brahmačarím dva roky, tak jak to pak mohou myslet vážně... Přesto může být, že vysoké procento se v budoucnosti ožení.

Pak jsme hovořili o tom, jak klade většina brahmačarích velký důraz na kultivaci, ale ne tolik na přesvědčení, což může ve skutečnosti vést k fanatismu. Když je přesvědčení silné, jinými slovy když člověk naprosto chápe, že jeho život je určen k návratu zpátky k Bohu, pak proč se rozptylovat něčím jiným? Proto člověk nepotřebuje tolik kultivace, aby zůstal silným v ášramu a nemusí být hrubý v jednání se ženami. Ale když je přesvědčení slabé a člověk přemýšlí: No, myslím že se opravdu nechci ženit, takže asi zůstanu brahmačarí. Pak člověk není silný navzdory veškerému rozvíjení nálady brahmačarího a bude se stále cítit slabý. Takže to dalo hochům nějakou potravu pro mysl během snídaně!

Pak jsme ze dveří spěchali na Stellenboschský studentský program na krásné vysoké škole, v krásné oblasti, pro krásné lidi. A skutečně je tu pěkná skupinka studentů, takže jsme se zase dobře bavili. Teď jedeme do chrámu v Kapském Městě, čeká nás pozdní oběd a já hladovím.

Zítra je velký let: Kapské Město –> Johannesburg –> Perth –> Sydney a potom jízda do Wollongongu v Austrálii, abychom se účastnili pobytu v Govinda Valley. Vypadá to, že to bude dobré!

Tři noví brahmačaríni

2011-09-30T12:33:00.000+02:00

Kadamba Kánana Svámí

Nedávno jsem dal třem oddaným šafránové oblečení – Markandéjovi, Džananivásovi a Nitjánandovi. Brahmačarí by měl žít v péči gurua, neměl by mít soukromou situaci. Brahmacari gurukule vasan danta guror hitam. Měl by studovat písma, měl by žebrat o almužny a být nesobeckým služebníkem.
V Hari Bhakti Viláse je uvedeno, že by brahmačarí měl nosit bílé oblečení, ale Šríla Bhaktisiddhánta své brahmačaríny oblékal do šafránového oblečení za účelem kázání. Šafránový oděv je zodpovědnost, lidé od vás více očekávají. Očekávají, že brahmačarí bude znát písma, že bude vědět, jak dát přednášku, že bude příkladem ve svém osobním chování, v sádhaně, v následování duchovních standardů, v jídle, v postění se, ve spaní, v časném vstávání, ve zpívání dobré džapy, v nadšení do služby, že bude expertem ve všech druzích kázání, což zahrnuje vedení kírtanu, rozdávání knih, dávání přednášek. Být vědomým si Krišny by měl učinit svým jediným zájmem.

...a když dozrají, mohou v duchovním životě vést mnoho dalších, s poznáním, vlídností a svatostí.
Všeho nemusí být dosaženo naráz, ale nyní se musí vážně snažit udělat pokrok.
Ano, hledám takové brahmačaríny, aby mi asistovali v mé misi šíření vědomí Krišny po celém světě.
Prosím požehnejte jim, ať jsou ve svých snahách úspěšní, protože takový brahmačarí je požehnáním této zemi a je na přímé cestě zpátky k Bohu a s sebou bere další.

Stát se svatou osobou

2011-09-20T20:08:00.000+02:00

Recitace Bhágavatamu, neboli poselství Bhágavatamu, může přinést revoluci do bezbožného života svedené civilizace. Takže ať už hovoříme o revoluci ve světě ve velkém, nebo hovoříme o revoluci v našem vlastním životě, je to ta samá revoluce.

Skrze tento Bhágavatam můžeme uskutečnit velkou změnu, a záměrem je stát se svatými osobami. Není dostačující být jen členem hnutí Hare Krišna, dokonce ani být zasvěcen v hnutí Hare Krišna, nosit tilak a korálky na krku a dělat ty věci... Není to jen o tom, co děláme, ale je to také o tom, kdo jsme. Musíme být svatými osobami. To je skutečný záměr spojení s tímto hnutím.

( Kadamba Kánana Svámí, 7/2011, letní tábor v Srbsku)

Třetí měsíc Cāturmāsyi - měsíc Asvina

2011-09-12T12:45:00.000+02:00

V pondělí 12. září 2011 začíná třetí měsíc Cāturmāsyi. [*počítáno dle Purnima systému] Tento měsíc má jméno Asvina a skončí v pondělí 10. října 2011. Poslední měsíc Cāturmāsyi - Kártik, začíná 11. října a skončí ve středu 9. listopadu 2011.

Šríla Prabhupáda ve významu CC Madhya 4.169 říká: "... V měsíci Srava by se neměl jíst špenát, v měsíci Bhadra jogurt a v měsíci Asvina by se nemělo pít mléko. Během Kártiku by nikdo neměl jíst ryby nebo jiná nevegetariánská jídla, což znamená ryby a maso. Za nevegetariánské se také považují masura dál a urad dál. V těchto dvou dálech je obsaženo velké množství proteinu a potraviny bohaté na proteiny nejsou považovány za vegetariánské. Během čtyřměsíčního období Cāturmāsyi by se měl člověk zkrátka zříkat veškerého jídla určeného k uspokojování smyslů."

Zdroj výpočtu Védského kalendáře www.krishnadays.com

První Kírtan Méla 2011 milostí Sačínandany Maharádže

2011-09-10T18:12:00.003+02:00

Jeho Svatost Kadamba Kánana Svámí

Svaté jméno neustále odskakovalo od stěn, v noci pokračovalo v našich snech, občas jsem se probudil a hned jsem začal s kírtanem. Odráželo se ode zdi našeho falešného ega, dělalo praskliny a postupně ji rozbilo. V Čaitanja Bhágavatě je popsáno, jak Pán Nitjánanda zaměstnal skupinu mladých chlapců v jednoměsíčním neustálém kírtanu, nepřestávali dokonce ani kvůli jídlo nebo spánku a nakonec

chlapci v extázi vytrhli celé stromy ze země. Během Kírtan Mély byly někdy kírtany divoké a intenzivní, jindy jemné a meditativní, oceán tolika ras, tolika různých druhů ras. Někteří celý týden tančili.
Potom jsme zpívali a tancovali, zatímco jsme táhli vůz Pána Džagannátha skrze ulice Lipska a ještě měl následujícího dne přijít další festival, Rádháštamí, den zjevení Šrímatí Rádhárání. Když vzpomínáme na čistou láskyplnou oddanou službu Šrímatí Rádhárání, Její láska je jako zrcadlo odrážející neomezené Krišnovy vlastnosti a Ona pokračuje v objevování nových a nových úžasných vlastností Krišny a tímto způsobem Její láska věčně roste. V duchovním světě radost nikdy nekončí. Starosta Limbachu, vesnice, kde se Kírtan Méla odehrávala, osobně festival navštívil a užíval si festivaliu a prasádam. Starosta je teolog s nadšeným duchovním zájmem a velice příznivě zapůsobil v novinovém článku; “Jsme městem otevřeným světu a přijde mi úžasné, že lidé z celého světa přijíždějí, aby byli našimi hosty. Obecně řečeno, v souvislosti s globalizací bychom měli vyvinout zvýšené úsilí směrem k dialogu mezi různými kulturami.“ „Takové festivaly jsou svou působivou atmosférou velmi vhodné k dosažení tohoto záměru a mohou mít na vědomí větší dopad než semináře a hovory o tématu globální kultury.“ Dodal, že by „přivítal festival, pokud by se zase v roce 2012 odehrával v Limbachu...“

Mezitím zde v hmotném světě je chvilka míru a klidu, kí džaja, chvilka odpočinku, a poté co doženeme nějaký dobrý spánek se můžeme pokusit dohnat nějakou dobrou japu a číst šástru. Naslouchání, zpívání a vzpomínání, sabde pare ca nisnatam, neustálé koupání v transcendentálním zvuku také v čase odpočinku pokračuje. Teď možná také nadešel čas přemýšlet, jak hluboce se můžeme pohroužit do zpívání Krišnova svatého jména. Padma Purána ustanovila, že jméno se neliší od Krišny Samotného, ale my to ještě takto doopravdy nevnímáme. Na zpívání se díváme jako na jagju, oběť pro přivábení Krišnovy milosti pro naše očištění. Na zpívání se také díváme prostě jako na zábavu, když slavní, mocní kírtan lídři jako je Lokanáth Maharádž, B.B. Góvinda Maharádž, Mádhava, Sačínandana Maharádž a mnozí další vedou kírtan a nezapomínáme na ty další rozměry této zábavy, což je věčný prospěch, který jsme ze zpívání získali. Pak jsme zaplavili Lipsko extází Ratha Játry a naše srdce se zaplavilo ještě více. Na Rádháštámí začalo naše rozjímání o čisté oddané službě, jejímž emblémem je Šrímatí Rádhárání, a modlili jsme se k Ní o službu, vědouce že nikdo není schopen těšit Krišnu tak jako Ona.
Teď všichni odjeli domů! Kde je můj domov? Můj domov je s oddanými, kteří jsou mí skuteční přátelé, jsem s nimi doma a navštěvuji je po celém světě.

Kírtan Mela

2011-09-05T18:46:00.001+02:00

Když se vaišnavové shromáždí a zpívají pro Krišnovo potěšení, pak se atmosféra stane magickou, projeví se duchovní svět, a Krišna je přítomný. Stejně jako různí ptáci létají na obloze v různých výškách, různí oddaní jsou na různých úrovních realizace. Někteří mohou cítit Krišnovu přítomnost a jiní mohou dokonce vidět Šrí Čaitanju Maháprabhua a Jeho společníky, když zpívají a tančí v kírtanu. Když Naróttam dás Thákur pořádaj svůj kírtanový festival v Kethurí poté, co Šrí Čaitanja Maháprabhu zmizel z tohoto světa, shromáždění oddaní mohli vidět Šrí Čaitanju Maháprabhua a Jeho společníky, jak tančí a zpívají v té největší extázi. Oni samotní byli pak strženi vlnami transcendentální lásky. Když se vaišnavové sejdou v kírtanu, není to jen festival chvilkové inspirace, ale věčné požehnání trvalého prospěchu. Když se vaišnavové sejdou v kírtanu, je to událost, kterou bychom si neměli nechat ujít!

HH Kadamba Kanana Svámí

Kírtan Mela! V posledních dnech velmi často skloňované jméno, dokoce i v našich českých, moravských a slovenských končinách. Blízko německého Chemnitzu se sjelo několik set oddaných z celého světa - z Evropy, Afriky, Austrálie, Indie...a společně se účastnili několikadenního opěvování Pána - v dávce minimálně 12 hodin denně! Božstva Pána Džagannátha, Baladéva Subhadry společně se Šrí Šrí Gaura Nitaiem byli jistě velice potěšeni tím neustávajícím proudem bhakti. Čistí oddaní z celého světa jako Lokanáth Maharádž, B. B. Góvinda Maharádž, Sačinandana Maharádž, Jayadvaita Maharádž, Nirandžan Maharádž a samozřejmě Kadamba Kanana Maharádž a mnozí další přijeli a éter naplnili čistým Svatým Jménem ze svých lotoových úst.

Odkaz na některé fotografie z Kírtan Mely je zde.

Vyvinout šlechetnost a svatý charakter

2011-09-04T19:41:00.001+02:00

Byl jeden lovec, který lovil v lese a zabíjel tak různá zvířata. Jednou narazil na tygra a role se obrátily. Namísto aby lovec pronásledoval zvíře, začal tygr honit lovce! Lovec utíkal o život až ke stromu. Vylezl na strom, a jak šplhal výše, narazil nahoře na medvěda. Lovec se podíval na medvěda a potom dolů na tygra.

Poté tygr promluvil k medvědovi:
„Tady je náš společný nepřítel! Shoď ho dolů a já ho vyřídím!“

Medvěd řekl:
„Ne! Nemohu to udělat, protože přišel ke mně domů a tak je mým hostem. Musím mu dát útočiště. Nemohu ho tedy shodit dolů.“

A tak tygr promluvil k lovci:
„Podívej, když skopneš toho medvěda dolů, já sním jeho a nesním tebe!“
A tak lovec skopnul dolů medvěda a medvěd padal a padal. A pak se mu nějakým způsobem podařilo se zachytit za větev a zůstat viset na větvi. Poté medvěd vylezl zpět na vrchol stromu.

Poté tygr řekl:
„Podívej se na toho lovce. Dal jsi mu útočiště a on tě podrazil. Bez milosti tě skopnul dolů. Podívej se na jeho charakter. Shoď ho dolů a já to s ním skončím.“

Medvěd odpověděl:
„Ne! Nemohu to udělat, protože on je stále můj host a i když se chová neslušně, nedává mi to právo, abych se k němu také choval špatně.“

Takovýmto způsobem náš šlechetný medvěd ukázal mimořádnou čestnost, která je výsledkem svatého charakteru. Takže bychom neměli být jen služebníci Krišny. Neměli bychom se jen zaměstnat v oddané službě a následovat čtyři regulativní principy, ale měli bychom také vyvinout svatý charakter. Není to jen o tom, co děláme, je to také o tom kdo jsme. Musíme se také stát velice šlechetnými osobami jako ten medvěd, jako Síta…. A samozřejmě jako Hanumán!

Kadamba Kánana Svámí, Finsko 2011
Původní článek v angličtině zde.

Materialisté a oddaní

2011-08-29T12:00:00.001+02:00

Musíme začít oceňovat proč je Krišna vědomí tolika způsoby lepší. A musíme být zcela přesvědčeni, že náš život je o tolik lepší než život ostatních. Když toto skutečně zažíváme, potom víme, že je samozřejmě lepší.

Máme čtyři regulativní principy – regulativní principy svobody. Máme je a všichni ostatní jsou chyceni do hříšných činností, které tvoří síť reakcí vedoucích ke smrti, a my jsme volní. Všechny činnosti oddaného, každý čin, nás více a více oprošťuje od nebezpečí, kdežto každá činnost materialistů je táhne více dolů. Od časného rána, jakmile materialista otevře oči tak to začíná… dát si kafe, pár cigaret, sníst něco nepoživatelného, hříšná činnost za hříšnou činností celý den! A karma za karmou a další karmou! Takhle každý den sbírají více a více karmy, kdežto oddaný se každý den karmy zbavuje. Zahazuje ji pryč, je jí méně a méně, až je břímě karmy odstraněno. Je řečeno, že oddaný se takovýmto způsobem osvobozuje od temnoty reakcí za hříšné činnosti.

Kadamba Kánana Svámí, Červen 2011, Helsinki, Finsko
Původní článek v angličtině zde.

Spontánní oddaná služba

2011-08-24T19:46:00.000+02:00

V oddané službě vidíme, že nám Šríla Rúpa Gosvámí dal popis procesu oddané služby. A rozdělil ten proces do různých kategorií. Vaidhi bhakti a Ráganúga bhakti. Vaidhi bhakti znamená následovat proces oddané služby pomocí pravidel a usměrnění. Ráganúga bhakti znamená spontánní oddanou službu.

Vaidhi bhakti, neboli následování pravidel a usměrnění, je v počátečních stupních oddané služby. V těchto počátečních stavech oddané služby musíme následovat disciplínu. Protože mysl a smysly nejsou pod kontrolou. Mysl a smysly mají svůj vlastní život. A když někdo bude jednoduše následovat mysl a smysly, tak nikdy nebude upevněný. Proto musí následovat disciplínu. Toto je Vaidhi bhakti.

Pouze ve velice pokročilých stádiích oddané služby můžeme praktikovat spontánní oddanou službu. Pozvolna, postupně se staneme trochu více spontánními. Kdybychom se na začátku stali spontánní, kam by nás to dovedlo? Dovedlo by nás to na světskou úroveň, protože nejsme moc pokročilí.

Povím vám příběh, abych vám ukázal, jak myslí pokročilý oddaný Pána, abychom porozuměli, co je to spontánní oddaná služba. Je popsáno, že Uddhava, který je blízký společník Krišny, úplně ke Krišnovi připoutaný, jednoho dne uviděl překrásnou mladou dívku. A Uddhava jí byl nějakým způsobem přitahován. A byl překvapený, co se to se mnou děje? Jak mohu být k této dívce tak přitahován? Jsem k ní přitahován prakticky tak jako ke Krišnovi. Myslím, že to bude Krišna převlečený za dívku. A taky byl.

Když budeme na takovéto úrovni, pak je spontánní oddaná služba – Ráganúga bhakti - vhodná. Potom definitivně ano. Pak už nejsou pravidla a omezení tak důležitá, pak už člověk jen následuje svou náladu.

Ale pro nás je lepší usměrnění. Proto mangala-árati a tak dále, chrámový program, který nás udržuje usměrněné. To je Vaidhi bhakti. Pro nás, co nejsme jako Uddhava. Když nás přitahuje nějaká dívka, obyčejně to nebývá Krišna. (smích) Co naděláme, tato Ráganúga bhakti je pro velice pokročilé oddané. Je dobré porozumět, že jsou takové věci, ale musíme být trpěliví a nepřeskakovat.

CC Madhya 20.60.64 - Radhadesh 2011

Česká Padayatra a zasvěcení v Modré

2011-08-17T13:07:00.000+02:00

Tento rok jsme jakožto účastníci české Padayatry měli veliké štěstí a úžasnou milost mít společnost Kadamba Kanana Maharáje! Maharáj přijel na večerní kulturní program do městečka Jedovnice - program byl od šesti, a přesně v šest hodin se Maharáj zjevil na místě činu, v plné duchovní síle. Vedl úžasný kírtan, no samozřejmě extatický, jak jinak ho nazvat, když extatický skutečně byl! Na padayatrový program přišlo v Jedovnicích Krišnovým řízením vůbec nejvíce návštěvníků - celkem asi kolem dvou set, takže Ti všechni měli možnost slyšet Svaté Jméno a védskou moudrost z úst čistého oddaného. Nálada byla moc příznivá, lidé byli otevření a nadšení, a bylo jasně vidět, že to Maharáje velmi těší, kázání si opravdu užíval a do kírtanu a vtipné přednášky dával opravdu všechno. Lidé reagovali moc pěkně. No a potom si Maharáj vychutnával padayatrovou klasiku - veselé hororové divadlo - Tekutou krásu:)
Následující den Maharáj ještě přijel do Jedovnic dát ranní lekci. Na večerní program i ranní přednášku se sjeli oddaní z okolí,takže nepočetná padayatrová skupinka se rázem několikanásobně zvětšila, alespoň na těch pár hodin...
Z Padayatry cestoval Maharáj na Slovensko - do Modré, kde byl v domě Paraméšvary prabhua malý domácí program spojený se zasvěcením. Bhaktin Věra dostala při tomto všepříznivém obřadu překrásné jméno Višnu priya déví dásí, a její nadšení neznalo hranic! Gratulujeme a přejeme spoustu inspirace a milosti v duchovním životě!

PS: Tuto krátkou reportáž jsem sem chtěla dát už mnohem dříve, ale snažila jsem se sehnat nějaký materiál v podobě fotek a také nahraných přednášek, což se úplně nepovedlo. Prosím prosím, máte-li někdo nahrané Maharájovy přednášky z Jedovnic či z Modré, nebo víte o někom, kdo je má, ozvěte se, ať je můžeme bohulibě šířit! Děkujeme!!!
kontakt: kasturimanjari.kks@gmail.com

Nejmilostivější

2011-08-10T15:21:00.002+02:00

Každý se zoufale snaží vyhnout odevzdání se. Protože je to tak těžké v tomto věku. A proto Pán Čaitanja, který je tak svrchovaně milostivý říká, alespoň se snaž upřímně následovat ten proces. Zpívej Hare Krišna. To je milost Pána Čaitanji. Ale Prabhupáda řekl že Pán Nitjánanda je ještě milostivější než Pána Čaitanja. V Čaitanja Čaritámritě je popsáno jak Pán Nitjánanda neustále slouží Pánu Čaitanjovi. A přitom sloužení Pánu Čaitanjovi je Pán Nitjánda omámen extází. Krišnadás Kavirádž Gosvámí píše, že je opilý. A v tomto opilém stavu Pán Nitjánda ani nevidí kdo je a není kvalifikovaný a dává milost všem. Proto je Pán Nitjánanda milostivější než Pán Čaitanja. Ale ještě milostivější je oddaný Pána Nitjánandy. Šríla Prabhupáda také popisovat že Pán Nitjánanda vysvobodil Džagáje a Madháje. Ale říkal, že oddaný Pána Nitjánandy osvobozuje tisíce takových Džagájů a Madhájů. A to je zjevně Prabhupáda, který vysvobozuje všechny ty Džagáje a Madháje, což jsme my. A takhle závisíme na milosti mnoha osob a velice na milosti Šríly Prabhupády.

Z lekce CC Adi 7.7 V Lužcích 25.7.2011

Druhý měsíc Čaturmásyi začíná na Balaráma Púrnimu!...

2011-08-08T07:00:00.013+02:00

V sobotu 13. srpna 2011 začíná druhý měsíc Caturmasyi. [*počítáno dle Purnima systému] Tento měsíc má jméno Bhadra a končí v neděli 11. září 2011.

Šríla Prabhupáda ve významu CC Madhya 4.169 říká: "... V měsíci Srava by se neměl jíst špenát, v měsíci Bhadra jogurt a v měsíci Asvina by se nemělo pít mléko. Během Kártiku by nikdo neměl jíst ryby nebo jiná nevegetariánská jídla, což znamená ryby a maso. Za nevegetariánské se také považují masura dál a urad dál. V těchto dvou dálech je obsaženo velké množství proteinu a potraviny bohaté na proteiny nejsou považovány za vegetariánské. Během čtyřměsíčního období Caturmasyi by se měl člověk zkrátka zříkat veškerého jídla určeného k uspokojování smyslů."

Zdroj výpočtu Védského kalendáře www.krishnadays.com

Odevzdání se

2011-08-06T15:20:00.000+02:00

Krišna je tak milostivý! Ale Krišna vyžaduje odevzdání. A Pán Čaitanja nevyžaduje ani to. A protože máme potíže se odevzdat, začínáme se dívat na Pána Čaitanju. Je zvláštní vidět, jak daleko se člověk dostane, když se chce zapojit do hnutí Hare Krišna. Musí si na sebe vzít divné oblečení. A vlastně se stát společenským vyvrhelem. A lidé dělají tento velký krok a stanou se společenskými vyvrhely, blázny Hare Krišna. A toto všechno jsme už udělali, ale i přesto jsme lakomí v odevzdání se. Žijeme v chrámech, brzy ráno vstáváme, zpíváme 16 kol, všechno to děláme. Ale přitom všem si pořád ještě něco držíme zpátky. Něco, ale hlavně se neodevzdat. A hledáme si v hnutí Hare Krišně někde nějaké pohodlné postavení. Každý se zoufale snaží vyhnout odevzdání se.

Z lekce CC Adi 7.7 V Lužcích 25.7.2011

Přednášky červenec 2011 ke stažení

2011-08-01T17:09:00.002+02:00

Odkazy na lekce Jeho Svátosti Kadamba Kánana Maharadže z jeho krátké návštěvy u nás v červenci 2011 jsou ke stažení z následujících odkazů.

Chrám Šrí Šrí Nitái-Navadvípačandry:
CC Adi 7.7 Lužce 25.7.2011 zde - 16,5MB

Chrám Šrí Šrí Nitái-Navadvípačandry:
SB 4.2.28 Lužce 26.7.2011 zde - 14,5MB

Cāturmāsya - první měsíc

2011-07-13T13:47:00.002+02:00

První měsíc Čaturmásyi začíná už v pátek 15. července 2011! (Purnima system)

Kadamba Kánana Svámí

Šríla Prabhupáda představil tyto pravidla; postit se jeden měsíc od špenátu, jeden měsíc od jogurtu, jeden měsíc od mléka a jeden měsíc od urad dálu. To bylo standardem v ISKCONských chrámech během jeho přítomnosti a také řadu let po jeho odchodu. Nicméně pozvolna tato praxe už není dále široce následována, přestože zůstává ve vaišnavském kalendáři zmíněna.

Caitanya Caritamrta, Madhya 4.169

grīṣma-kāla-ante punaḥ nīlācale gelā
nīlācale cāturmāsya ānande rahilā

PŘEKLAD

Na koknci léta se Mādhavendra Purī vrátil do Džagannáth Purí, kde stávil celé období Cāturmāsyi ve stavu velké blaženosti.
VÝZNAM

Období Cāturmāsyi začíná v měsíci Asadha (červen-červenec) na Ekadasi zvané Syana-ekadasi, během čtrnácti dnů dorůstajícího měsíce, a končí v měsíci Kártiku (říjen-listopad) na Ekadasi známé jako Utthana-ekadasi, během dvou týdnů dorůstajícího měsíce. Toto čtyřměsíční období je známé jako Cāturmāsya. Někteří vaisnavové je dodržují od úplňku v měsíci Asadha do úplňku v Kartiku. To jsou také čtyři měsíce. Toto období počítané podle lunárních měsíců se nazývá Caturmasya, avšak jiní také dodržují Cāturmāsyu podla solárního kalendáře, od měsíce Sravana po Kartik. Celé období, ať lunární nebo solární, nastává během období dešťů. Cāturmāsyu by měly dodržovat všechny vrstvy společnosti bez ohledu na to, jestli je někdo grhasta nebo sannyasi. Dodržovat ji musí lidé ve všech asramech. Skutečným záměrem slibu přijímaného během těchto čtyř měsíců je omezit množství smyslového požitku. Není to nijak těžké. V měsíci Srava by se neměl jíst špenát, v měsíci Bhadra jogurt a v měsíci Asvina by se nemělo pít mléko. Během Kártiku by nikdo neměl jíst ryby nebo jiná nevegetariánská jídla, což znamená ryby a maso. Za nevegetariánské se také považují masura dál a urad dál. V těchto dvou dálech je obsaženo velké množství proteinu a potraviny bohaté na proteiny nejsou považovány za vegetariánské. Během čtyřměsíčního období Cāturmāsyi by se měl člověk zkrátka zříkat veškerého jídla určeného k uspokojování smyslů.

Myslím že to je od Šríly Prabhuády jasný pokyn. Jestliže ho budeme následovat, dosáhneme jeho požehnání, které je nanejvýš žádoucí. Bude velice pěkné když se budeme moci označit jako věrní následovníci Šríly Prabhupády.

"On žije navždy a jeho následovníci žijí s ním."

Myslím že by to mělo být následováno, s výjimkou pokud zdravotní důvody přikazují jinak. Zejména mléko je těžké nahradit.

Je pravda že bych byl potěšen, pokud by to mí žáci následovali. Také jsem to vždy následoval s výjimkou doby, kdy jsem měl závažné zdravotní problémy.

Navíc během měsíce Kartika můžeme přidat slib a na jeden měsíc například speciálně zesílit naše naslouchání a zpívání a občas snížit naše jedení abychom pomohli vyvinout větší kontrolu nad smysly. Jako varování bych rád přidal, že bychom neměli takovýto slib brát na lehkou váhu. Jestliže jsme ho dali, máme ho následovat. Takže musíme být trošku opatrní abychom nedělali těžko zvládnutelné sliby, například počet kol který může být větší než můžeme prakticky dokončit. Také jsem viděl některé osoby, které vzaly tak přísný půst zdůrazňujíce více odříkání a tak málo opravdové esence naslouchání a opěvování. Neměli bychom říkat ostatním o slibech které následujeme, obzvláště ne předtím než jsou dokončeny, protože se můžeme dostat pod tlak falešné slávy, což může celou věc zmařit.

Někdy oddaní dávají také jiné dodatečné sliby. Vzpomínám že Bhurijana prabhu jeden rok ve Vrindavanu dal slib že nevysloví žádnou kritiku kteréhokoliv vaisnavy. Velice pěkné... a vskutku velice težký slib.

Posledních pět dní Kartiku je známo jako Bhisma Pancaka. Někdo může také dát slib i jen na těchto pět dní, nebo jestliže máme čas a příležitost, můžeme zesílit kártikové sliby které jsme již dali.

Dodržováním slibů jako Cāturmāsya můžeme rychle udělat více a více pokroku v duchovním životě.

Omezení na čtyři měsíce; první měsíc žádný špenát, druhý měsíc žádný jogurt, třetí měsíc žádné mléko a čtvrtý měsíc žádný urad dál, by měly být následovány všemy ášramy. Kártika vraty a dodatečně Bhisma Pancaka sliby jsou dobrovolné a závisejí na osobní situaci každého jestli je bude následovat či ne. Jestliže jsme velice zaměstnáni praktickou prací, může se stát velkou zátěží přidat navíc odříkání, nebo nemusíme zvládnout zvýšit naše naslouchání a opěvování. Nicméně pokud můžeme něco udělat, potom následování takových volitelných slibů pro potěšení Krišny může být velice příznivé.

Originál textu v angličtině se nachází zde.

Lekce a kírtany z Náma Hatta tábora 2011

2011-07-07T19:56:00.000+02:00

Drazí oddaní!
Zde jsou pro vaše duchovní povznesení ke stažení nektarové kírtany a přednášky Kadamba Kánany Svámího z letošního tábora:

Kírtan po semináři - 24.6.2011
Tulasí půja - 25.6.2011
Vítání Božstev - 25.6.2011

CC Ádi 17.21 - 23.6.2011
CC Ádi 17.21 seminář - 24.6.2011
SB 4.9.5 - 26.6.2011
Zasvěcení - 25.6.2011

Itinerář léto a podzim 2011

2011-07-06T09:47:00.005+02:00

Níže je uveden časoprostorový rozpis kazatelských cest Kadamba Kánana Svámího, pro případ, že byste ho někde rádi zastihli. Změna plánu vyhrazena :)

8. – 10. července – Kapské město
13. – 17. července – letní tábor v Srbsku
23. července – Ratha Yatra v Berlíně
26. července – 1. srpna – Rádhadéš
1. – 5. srpna – letní tábor ve Švýcarsku
6. srpna – Ratha Yatra v Kolíně (Německo)
14. srpna – Ratha Yatra v Amsterdamu
29. srpna – 4. září – Kírtan Mela v Německu
3. září – Ratha Yatra v Lipsku
5. září – Rádháštamí – Rádhadéš
8. září – Jižní Afrika
18. září – Ratha Yatra v Sowetu
28. září – z Johannesburgu do Sydney
1. října – Sydney
22. října – Bangladéš
listopad – Majápur
prosinec – Jižní Afrika

Kadamba Kánana Svámí na Náma Hatta táboře

2011-07-05T19:32:00.003+02:00

Po kírtanovém víkendu ve Slovinsku a pár odpočinkových dnech na Slovensku v Modré se Gurumaharádž přemístil na tradiční letní Náma Hatta tábor do Protivanova. Gurumaharádž dával hned první večerní táborovou přednášku – jak jinak než úžasnou, především o čistém zpívání Svatého Jména – co nám v něm brání a jak se k němu dostat.

Jako vždy na táboře nebyla nouze o vskutku extatické skákavé kírtany, nejeden z nich samozřejmě vedl náš drahý Gurudév.

V sobotu ráno Kadamba Kánana Maharádž společně s Danavirem Maharádžem udíleli první a druhá zasvěcení. Gurumaharádž dal první zasvěcení bhaktovi Jirkovi Judlovi – nyní Janamejaya dás, a bhaktovi Jardovi – nyní Jay Kéšava dás. Druhé zasvěcení obdrželi Paridžáta déví a Hari Bhakti déví (z Rádhadéše). Blahopřejeme! V dalších dnech dával Gurumaharádž svou milost především na daršanech, ale samozřejmě také na dalších kírtanech a přednáškách. V neděli odpoledne pak pokračoval zpět do Modré a v pondělí na svou cestu do Jižní Afriky.

Některé fotografie z tábora jsou zde.

A další jsou zde.

Povinnnost

2011-06-17T18:50:00.008+02:00

První ve vědomí Krišny je povinnost. Povinnost tu být musí. Je tolik povinností – povinnost vůči duchovnímu mistrovi, povinnosti vůči principům čistoty, povinnosti podle písem, povinnosti, které nám dali áčárjové... A tak je všechno řízeno – kdy vstáváme... Povinnost tu musí být jako první, pokud tu není povinnosti, pak je tu něco prázdného a v našem životě je vakuum. A když tu je takové vakuum, pak naše bhakti nemůže skutečně růst... nějakou dobu to může vypadat, že bhakti velice pěkně roste, ale pokud v naší povinnosti zůstává vzduchoprázdno, tak celá ta bhakti, která tak pěkně klíčí, v jednom bodě prostě zkolabuje. Takže povinnost tu musí být. Člověk nemůže říct nemám chuť, nemáme chuť. Jako někdo se mnou začal o zpívání celou diskuzi a řekl nemám žádnou chuť ve zpívání, tak jsem přestal zpívat a prostě nemám do zpívání chuť. OK, to je velice pěkné, že nemáš chuť do zpívání, ale co to s tím má společného?
Bod je ten, že když zpíváš, tak to přitahuje milost! Víš, dobrá, možná nemáme žádnou chuť, může to být tvrdé, může to být těžké, ale přitahuje to milost, Krišnovu milost! Proto zpíváme, ne že ach já zpívám a doufám, že teď dostanu vyšší chuť. To je navíc, to je jenom bonus. Ale zpívání přitahuje milost. To je důvod, proč s vírou zpívat. Takže taková je povinnost. Musíme zpívat, musíme věrně zpívat. Ať už máme nebo nemáme chuť, jsme nebo nejsme unavení, jsme nebo nejsme inspirovaní. Ale zpíváme, protože tím, že to děláme, zvláště přitahujeme milost. Pokud zpíváte pouze ve dnech, kdy jste inspirovaní, přitáhnete nějakou milost. Ale pokud zpíváte také ve dny, kdy inspirovaní nejste, přitáhnete více milosti. Protože Krišna vidí ach, on pro Mě dělá takovou oběť! Tato osoba pro Mě dělá takovou oběť, ačkoli je to takový boj, přesto to dělá. Takové osobě musím dát nějakou milost. Takže tak, tak to je. Povinnost tu musí být.

Smysluplnost

2011-06-12T19:15:00.004+02:00

Pokud opravdu chceme, aby pro nás vědomí Krišny fungovalo, musíme mu dát smysl. Aby bylo smysluplné především pro Krišnu, protože děláme všechno pro Krišnu. A Krišna také znamená duchovní učitel, protože je představitelem Krišny. Potom ho musíme učinit užitečným pro svět. Někteří lidé možná dělají velké věci a chtějí změnit svět, a možná někteří lidé říkají no já dělám jenom v malém, já udělám něco malého. Ale každý musí pro někoho něco znamenat. Pokud pro nikoho nic neznamenáte, tak proč existujete? Život je pak prázdný a deprimující. Takže život, cokoli děláme, musí mít význam pro svět nebo někoho ve světě a konečně to musí mít význam pro nás. Samozřejmě, když se staneme velice vědomími si Krišny, tak tyto tři se scházejí, stanou se jedním. Potom cokoli je významné pro Krišnu, je významné pro svět a významné pro nás. A přesně taková je čistá oddaná služba. Ale někdy to nezažíváme, někdy děláme to, co je užitečné pro Krišnu, možná co je užitečné pro svět, ale my sami cítíme – opravdu se to dotýká mého srdce? Je to skutečně smysluplné pro mě?

(Kadamba Kanana Svámí, Stokholm, únor 2011)

Společnost velkých oddaných

2011-06-04T16:58:00.005+02:00

Nezajímat se o naší pozici, vzdát se všech označení, nemyslet si: „Jsem toto, jsem tamto! Mám tyto kvalifikace.“ Jenom se oprostit od všech těchto označení a plně se odevzdat službě Krišnovým smyslům - to je podstata obyvatel Vrindávanu. Takže tím, že nasloucháme o takových vaišnavech, kteří nesobecky usilují o službu Krišnovi a spojení ostatních s Krišnou... takoví vaišnavové jsou velmi inspirující osobnosti.
A mohou posílit naší víru. V Bhakti-rasamrta-sindhu, který Šríla Prabhupáda přeložil jako Nektar oddanosti, je něco, co se nazývá chaya bhava, což je zajímavý fenomén. Popisuje, že když se sdružujeme s velkým oddaným, ten velký oddaný má přirozený hluboký cit nebo připoutanost ke Krišnovi, a v jeho společnosti můžeme také cítit trochu té chaya bhavy, což je stínový odraz jeho nálady...cítíme se najednou velice oživeni v našem vědomí Krišny. A pak, po nějaké době, když už nemáme tu společnost, cítíme se „mimo to“. Ale něco z toho stínového odrazu je ve skutečnosti hodnotné. Ačkoli to byla dočasná inspirace, dává nám chuť toho, kde bychom mohli být.

(Kadamba Kánana Svámí, Durban – JAR, duben 2011)

Čistící Krišna

2011-06-01T12:40:00.001+02:00

V pracím prášku máte ty aktivní ingredience – enzymy a cokoli tam je, co čistí tu špínu. Tak stejným způsobem, to je ten očišťující prostředek, ten čistící prostředek, a na obal můžete napsat všechny tyhle věci. „Očišťující činidlo – mycí prostředek.“ Takže jediným skutečným očišťujícím prostředkem je Krišna! Je to Krišna! Kdekoli je Krišna, tam je čistota. A kde Krišna není, tam je nečistota!

Můj oddaný nikdy nezanikne

2011-05-28T12:24:00.003+02:00

Ve společnosti vaišnavů, především pokročilých vaišnavů, se povznášíme nad naše normální omezení, kdy se držíme hmotných jistot a váháme jestli poskočit kupředu v duchovním životě. Krišna nás chytí! Krišna se postará! Krišna vždy ochraňuje Svého oddaného. Vždy? Ale někteří oddaní umírají, nepěknými způsoby. Kde byl Krišna tehdy? Neochraňuje? Chrání některé oddané a jiné ne? Záleží to na stupni našeho vědomí Krišny? Ochraňuje pouze velmi pokročilé oddané a ty méně pokročilé, jako jsme my, ne tolik? Na me bhaktah pranasyati – „Můj oddaný nikdy nezanikne!“ Co to znamená? Znamená to přesně to, co Krišna říká: Můj oddaný nikdy nezanikne! O tom není pochyb! Pokud v širším smyslu chápeme, co to znamená. Znamená to, že tělo Krišna může nebo nemusí ochránit. Ale místo určení duše Krišna ochrání určitě. Bez pochyby! To je úplně jisté! Pokud tak či onak náš čas nebo naše mise v tomto světě ještě nejsou ukončeny, Krišna může naše tělo ochránit tolikrát... Já osobně jsem vyklouzl z extrémně nebezpečných situací - kočka s devíti životy a podobné příběhy! Ano, nebylo pochyb, nebylo pochyb o tom, že Krišna zasáhl. Jinak by nebylo možné, že bych mohl nějakým jiným způsobem přežít. Ale to nakonec není význam na me bhaktah pranasyati. Znamená to, že oddaný, oddaný přijde blíž a blíž ke Krišnovi, a jak jednou uděláme kroky směrem ke Krišnovi, Krišna určitě ochrání naši oddanou službu. To je to, co znamená na me bhaktah pranasyati. Krišna ochrání naši oddanou službu. Proto nemáme žádný strach. Pouze přijímáme útočiště u oddané služby. A další věci přicházejí, odcházejí. Někdy mohou přijít nějaké těžkosti, mohou odejít, ale to nás nijak nezmate. A naše oddaná služba bude pokračovat a pokračovat a společnost oddaných nás bude povznášet znovu a znovu.

(Kadamba Kanana Svámí, Durban 2011)

Změňte svůj život...úplně!

2011-05-21T15:24:00.006+02:00

V našich moderních časech byl Šríla Prabhupáda tím velkým, slavným áčárjou, který byl svou výjimečnou oddanou službou schopen nějakým způsobem rozšířit vědomí Krišny po celém světě a přesvědčil lidi ze Západu, aby přijali tento styl života, což není tak jednoduché. Je jednoduché říct já dělám jógu, je jednoduché říct patřím k tomuhle nebo tamtomu babovi, a nic ve svém životě nezměnit. Ale co Prabhupáda chtěl, nebylo jen říct, že patříte, ne, Prahupáda chtěl, abychom úplně změnili svůj život, stoprocentně. Všechno se musí změnit. Všechno, všechno, úplně. Takže říkají, Šríla Bhaktisiddhánta Sarasvatí Thákur řekl, že je to úplná revoluce - vědomí Krišny – úplná. Ano, ale není to trochu moc extrémní? Nemůžeme vědomí Krišny přidat ke všemu dobrému, co už máme? S tím můžeme začít. Tak to začíná, ale tak to nemůže zůstat. Protože krůček po krůčku si začneme uvědomovat, že všechno dobré, co máme, není dost dobré. Ani to nejlepší v tomto světě – jak dobré to je doopravdy? Je to ryzí? Je to čisté dobro? Ne. V tomto světě je vše smíchané. Vše má nádech nedokonalosti. A proto, jak děláme ve vědomí Krišny pokrok, postupně už tu není prostor, žádný prostor pro nedokonalost. Když je tu Krišna, který je zcela dokonalý, který má neomezené vlastnosti a zábavy a tak dále, proč, proč se zabývat něčím jiným? Proč se dívat na překrásný východ slunce?
V časných dnech Hare Krišna hnutí kázal Prabhupáda v New Yorku a New York je jedno z těch míst, kde je těžké vidět nebe. Kvůli těm mrakodrapům, když jste dole na ulici, dole na Manhattanu, nevidíte oblohu, tak to je New York City. Prabhupáda tam kázal ve svém malém obchůdku s výlohou „Jedinečné dárky“ a jednoho dne se vydali do venkovského ášramu doktora Mišry, a je řečeno, že bylo léto, a někteří z těch městských chlapců spali venku. Tak to bylo úžasné, pro obyvatele New Yorku. A ráno se probouzeli, a viděli jak vychází slunce a Hajagríva, který byl tak trochu básník, se do toho opravdu ponořil a začal bylo to jako kdyby malíř ze své palety umístil červené pruhy na oblohu a tak ji ozdobil množstvím různých odstínů krásy... Básník, jak můžete slyšet. A Prabhupáda dal úplně střízlivou odpověď a řekl „Ve skutečnosti nás tak nezajímá krása stvoření, nás zajímá krása jeho tvůrce.“

(KKS Stokholm, únor 2011)

Útočiště u Svatého Jména

2011-05-12T19:24:00.000+02:00

Při japě jste konfrontováni sami se sebou – naprosto! Při japě
musíte čelit tomu, kdo opravdu jste. Víte, když sedíte ve skupině, tak můžete být v extázi, protože celá skupina je extatická – tak extatická, ale když jste sami s Krišnou a Jeho Svatým Jménem, tak čelíte tomu, kdo skutečně jste, a to není tak dobré! Jsme daleko od Krišny, taková je situace, a proto je japa složitější, ale přesně do takové japy musíme jít, protože tam jsme sami s Krišnou, a teď jdeme před Krišnu a teď se modlíme: „Krišno, nemám žádnou chuť, mé obětování je ubohé, ale Krišno, já něco chci. Já skutečně chci Krišna prému – prosím dej mi ji! Obětuji pouze polámaná jména, vím že nechci ani zaplatit tu cenu, ale Krišno, prosím dej mi ji...
Hare Krišna Hare Krišna
Krišna Krišna Hare Hare
Hare Ráma Hare Ráma
Ráma Ráma Hare Hare
Nemám žádnou lásku, prosím dej mi to. Chci chuť této Krišna prémy!“
Takže jsme žebráci, když zpíváme. Jsme žebráci a nejsme schopni zpívat, takže přijímáme sami útočiště, osamoceni ve zpívání Svatého Jména, víme, teď se sdružuji s Krišnou, a při zpívání se děje úžasná věc – že obětujeme Krišnovi a zároveň máme Krišnův daršan! Je to dost úžasné, jak mohou tyto dvě věci jít dohromady! Nabízíme Krišnovi jméno a Krišna se nám zároveň ve stejnou chvíli zjevuje! Čím víc se dostaneme do toho nabízení, tím víc se začne projevovat ten daršan. Pak můžeme obdržet nějakou milost ve zpívání, a ve skutečnosti se staneme, postupně, trochu soběstační.

(Kadamba Kánana Svámi, Stokholm, únor 2011)

Krišna, Krišna a Krišna!

2011-05-05T18:25:00.002+02:00

Oddaného nezajímá východ slunce nebo krása přírody nebo krása osoby a dokonce ani malby či uměleckého díla. V konečném smyslu to vše ukazuje krásu Krišny! Vše je krása Krišny a toto je skutečně čistě transcendentální úroveň. To je čistá oddaná služba. Je to Krišna, Krišna a Krišna a potom Krišna a Krišna a Krišnna! Když skončíme s rozmlouváním o Krišnovi, Krišnovi, Krišnovi, můžeme trochu mluvit o Krišnovi! Proč ne? To je vědomí Krišny, jak ho projevují velcí, vznešení oddaní. Ne takový druh vědomí Krišny, které přidáme jako trochu omáčky na život, ve které občas máčíme naše různé zážitky, abychom přidali trochu chuti!

(Kadamba Kánana Svámí, Stokholm, únor 2011)

Vyasa-puja a Queensday festival 2011

2011-04-21T19:53:00.001+02:00

Zveme vás na tu nejpříznivější Vyasa-puju a Queensday festival 29. a 30. dubna 2011. Přípravy již začaly. Znovu, stejně jako loni se bude Vyasa-puja konat v Radhadesi, Belgii; a odsud pojedeme na oslavu Queensday do Amsterdamu. Znovu jsou přislíbeny dva obrovské úžasné extatické festivaly s mnoha kírtany, společností a legrací.

Co?
Během slavnosti Vyasa-puji v Radhadesi slavíme den příchodu jeho Svátosti Kadamba Kánana Svámího. Následující den se vydáme do Amsterdamu, kde se přidáme k největšímu Harinámu na oslavě Qeensday.

Program festivalu

28. dubna 2011 - příjezd do Radhadese (Belgie), ubytování (od 16:00), setkání žáků a večerní kulturní program

29. dubna 2011 - Vyasa-puja festival dopoledne, zasvěcení odpoledne

30. dubna 2011 - Queensday v Amsterdamu (Holandsko), odjezd autobusem (zdarma) v 5:00, příjezd do Amsterdamu cca 9:00, počátek Queensday Harinámu 10:00, Konec Queensday Harinámu 19:00, příjezd do Radhadese přibližně 23:00

1. května 2011 - odjezd z Radhadese

Cena za festival

Cena za celý festival je €33 (cca Kč 809,-) za podkrovní ubytování a €42 (cca Kč 1.030,-) za sdílený pokoj.
Minimální počet osob ve sdíleném pokoji je 4. Děti do 6ti let zdarma, sdílí-li postel se svými rodiči.

Registrace
Registrační formulář pro Vyasa-puju a Queensday naleznete v angličtině zde.
Prosím použijte tento formulář pro zaregistrování sebe a dalších na festival.
Den příjezdu může být pouze 28. nebo 29. dubna. Ubytovací kapacita Guesthouse je před tímto datem již plně obsazena.

Offeringy na Vyasapuju
Stejně jako minulý rok chtějí oddaní i letos vydat pro Maharáje knihu s offeringy. Jestliže se chcete na knize také podílet, pošlete svůj offering, báseň, či další kreativní vyjádření emailem nejpozději do 3. dubna 2011 na adresu offerings@kksblog.com nebo je vložte přes webovou stránku zde. Termín 3. dubna 2011 pro odeslání offeringů je konečný, po tomto datu již nebude váš příspěvek zahrnut do knihy. Kniha s offeringy bude v omezeném množství na prodej během Vyasapuji a její PDF verze bude později ke stažení ze stránek kksblog.com.

Cestovní informace
Popis navigace na Vyasapuju do Radhadeshe naleznete zde.

Příležitosti pro službu

Protože náklady na květiny a potraviny jsou značné, laskavě žádáme ty oddané, které mají nějaké peníze aby dali vhodnou částku navíc na pokrytí těchto nezbytných nákladů. Pokud můžete něco přispět, nebo byste rádi přispěli svou praktickou službou, prosím obraťte se včas na Gauravani nebo Bhagavati mataji (disciples.kks@googlemail.com).

Oficiální termín Vyasa-pujy

jeho Svátosti Kadamba Kánana maharáje je letos 2. května 2011. (den před výročím příchodu Gadadhara pandita)

Nejaktuálnější informace o Vyasapuje a Queensday festivalu naleznete na anglickém blogu kksblog.com.

Utrpení jako medicína

2011-04-03T12:00:00.024+02:00

Když mluvíme o smrti, tak ani s tím si oddaný nedělá starosti, protože oddaný ví, že je věčný. Ano, ale co bolest? To je realita a komu se to líbí? Ale oddaný se nebojí ani té bolesti, která přichází se smrtí, protože ví, že Krišna je tu také. Krišna mě ochrání, Krišna mě tím protáhne, Krišna mě zachrání, Krišna mi dá sílu, abych si s tím vším poradil. Tohle je transcendentální vědomí. Věříme v Krišnu. Jakékoli pošle utrpení, to budu muset spolknout jako svou medicínu.

Krišna ví, jakou medicínu si zasloužím. On mě zná lépe, než se znám já sám. On ví, co potřebuji, abych se vzdal svých hříšných sklonů. Protože kořen hříchu je tak hluboko v mém srdci, že vyrůstá znova a znova. Ty nejhříšnější myšlenky a možná také činnosti. Přicházejí znova a znova. Krišna ví, co potřebuji. Takto oddaný ví, Krišna mě ochrání. On mě nepožene za hranice mých možností. Taková je Krišnova ochrana. Může nás dotáhnout až k těm mezím, ale ne za ně. Tímhle způsobem je oddaný schopen tolerovat dokonce i utrpení, jako milost. Ne, že bychom takovou milost vyhledávali, ale když to přijde, pak to musíme přijmout. I když je někdo osvobozený, tak přijímá tělo, jako výsledek své minulé karmy. S takovým transcendentálním vědomím... si poradíme i s černými políčky na šachovnici a vzpomínáme, že na té šachovnici jsou i bílá políčka.. Tam se také dostáváme na bílá políčka. A tak cokoli přijde, použijme to pěkně.

(28.6.2009 Tábor Protivanov - závěrečná lekce ŠB 5.1.6.)

Nektarové modlitby

2011-04-02T07:00:00.001+02:00

"Krišna je tady! Je přítomný právě teď a také když zpíváme! Můj drahý Krišno, mohu Ti obětovat toto zpívání Tvého Svatho jména? Jsem jeden z Tvých pošetilých služebníků. Mohu ti obětovat svůj den? Mohu Ti obětovat svůj život? Jednoduše rozšiřovat Tvou slávu všude..."

4. května 2010, Citát z Klenotů nektaru: Rozmluvy o japě

Žádné vztahy bez Krišny

2011-03-29T07:00:00.000+02:00

Nikdy se nezajímáme o žádné vztahy bez Krišny. V jakýchkoliv vztazích musíte vždy vidět třetí stranu. I v manželství se svou pěknou ženou. Můžete říci: Ty jsi ta nejkrásnější osoba na světě, po Krišnovi. V každém vztahu je také Krišna. Oni to v práci nevědí, nemají tušení, že Krišna je součástí každého vztahu. Můžeme jim to říci, ale nebudou to chtít slyšet. Ale my to víme. Takže se snažíme je nějakým způsobem spojit. Někdy jim dáme třeba dárek. Jsme tajní agenti 007 James Bondové na misi.

Kadamba Kánana Svámí, 21/10/2010, SB 8.4.13, Canberra, Austrálie

Věční služebníci

2011-03-28T20:10:00.003+02:00

Když dojdeme do bodu, kdy zrealizujeme, že jsme věční služebníci Krišny, pak to nemůže nic změnit. Nic! Protože ať se děje cokoli – je to věčné! Nic na světě, ani kdyby celý svět přestal existovat, jsme stále věčnými služebníky Krišny. A takto se oddaný stane jakoby lampou v bezvětří, lampou, která se nechvěje. Protože jak je tu jednou to poznání, jak je to přesvědčení silné a pevné, pak naší pozici nemůže nic změnit, nic na světě tuto pozici nemůže ovlivnit.

(Kadamba Kanana Svámí, Kapské Město, Jižní Afrika, březen 2011)

Vytvořte ze svého domu svaté místo

2011-03-26T07:00:00.001+01:00

Jestliže je někdo hospodář, musí zaprvé vytvořit ze svého domu svaté místo. Ze všeho nejdříve musí být celý dům koncentrován na vzpomínání na Krišnu. A v tom domě musí být Šabda, naslouchání a zpívání, džapa a badžany, naslouchání ze šástry. A to musí pokračovat. Jinak je ten dům jako hrob, místo pro mrtvé lidi. Proto musíme okamžitě do domu přivést takovéto duchovní vlivy. Potom vás takovýto dům může taky podporovat v duchovním životě.

Kadamba Kánana Svámí, Lužce 2.2.2011, SB 3.31.12
přepsal Bh. Danča

Čas pracuje v náš prospěch

2011-03-22T07:00:00.002+01:00

S tímto poznáním je Šrímad Bhágavatam jakoby naší přilbou v boji s májou. Ochraňuje naši hlavu a my vzpomínáme. A když si připomínáme trancendentální poznání, můžeme vědět co dělat. A pak abhyāsa-yoga-yuktena (BG 8.8), pravidelnym praktikováním můžeme vyvinout nějaké dobré zvyky. Takže musíme pravidelně praktikovat činnosti, které jsou založené na písmech. A z toho se vyvine dobrý zvyk. Psychologové říkají, pokud něco dělate jeden měsíc, je z toho zvyk. Když každý den celý měsíc, pak z toho bude zvyk. Pokud budete dělat duchovní činnosti jeden rok, tak si vybudujete duchovní návyk. Padma purána říká že duchovní učitel si má prověřit své nastávající žáky, kteří mají dělat nějakou praxi jeden rok. Takže takhle se očekává, že pokud někdo bude rok něco následovat, vyvine určité dobré návyky a na základě toho může potom pokračovat dále. Co potom říci o dobrých zvycích na základě deseti, dvaceti, třiceti let? Proto čas pracuje v náš prospěch. A to je něco, co je pěkné vědět. Když budeme jen pokračovat, časem budeme silnější. A to by nám mělo dát naději do pokračování. Naději, abychom chtěli pokračovat dále.

Kadamba Kánana Svámí, Lužce 3.2.2011, SB 3.31.13
přepsal Bh. Danča

Mája tě srazí dolů

2011-03-19T07:00:00.000+01:00

Proto je na počátku Nektaru Oddanosti řečeno, že odříkání má hodnotu. A proto "vairagya-vidya-nija-bhakti-yoga". Vairágja je součástí duchovního života. Neboli vairágja znamená odříkání. Takže když máme takovou kulturu, takový životní styl. Jsme mimo máju. Jsme přitahování k máji, ale také víme že mája je velice nebezpečná. Protože s májou to není jen o naší síle. Někdo si může myslet: Já už jsem oddaný nějakou dobu. Já vím, co dělám. Znám své limity. Já vím, jak daleko mohu zajít a jsem opatrný, abych nezašel příliš daleko. Ale pak zapomeneme na jeden bod, který zmínil Jagadananda pandit ve své knize Préma-vivarta: "krsna-bahirmukha hana bhoga-vancha kare; nikata-stha maya tare japatiya dhare". Když si začneme s hmotnou energií hrát. Potom mája stojí blízko nás. A ona čeká, aby nás srazila dolů. Takže to je zajímavé, že někdo jen tak nepoklesne, ale mája ho srazí k zemi. To je zajímavé, alespoň pro mne. Když jsem ten verš četl, tak jsem si říkal, že bych se ho měl naučit. Možná si ho zapamatovat, protože je to něco, co bych měl mít na paměti. Neměli bychom máju podceňovat.

Kadamba Kánana Svámí, 1. února 2011, ŠB 3.31.11, Lužce

Pozitivní boj

2011-03-12T07:00:00.000+01:00

Jestliže nikdy nenasloucháme o Krišnovi, pak bude naslouchání prázdné, a nebudeme mít chuť do zpívání. A to je přesně ta věc co neděláme. Nenasloucháme o Krišnovi, protože jsme to neslíbili a nikdy nemáme čas. A proto není překvapivé, že s těmi koly bojujeme. Šestnáct kol, tolik moc! Ale je to naše záchranná milost. Je to ta věc, která nás může zachránit. A my musíme bojovat. Gajendra, jeho život byl o boji a skrze ten boj se obrátil na Boha, a když se Bůh ukázal, zvedl lotosový květ a nabídl ho Pánovi. Jen to zkuste vy. Gajendra bojoval.

Musíme bojovat správným způsobem, musíme zápasit konstruktivním způsobem. Ne pouze zápasit a bojovat s obtížemi. Ne, musíme bojovat, abychom dělali správné věci.

Jako někdo kdo je nemocný, bude zápasit. Negativně bědovat a naříkat celý den. Jsem tak slabý. Je mi tak mizerně. Tak moc trpím. Nedovedete si představit jak hrozně mi je, od té doby co jsem nemocný. Všechno je špatně a doktor říká, že není žádná naděje, že to je neléčitelné. Taková osoba bojuje.

Ale je zde také pozitivní zápas. Běž něco dělat. Vezmi si lék. Zkus tohle, zkus tamto. Dělej nějaká cvičení. Buď aktivní. Bojuj! Přemož tu nemoc! Přenes se přes to. Ty to dokážeš. Jsou lidé, kteří jsou v tomto úplně ohromující. Lidé, kteří jsou úplně paralyzovaní, a pak nějakým způsobem začnou hýbat jedním prstem a cvičí a pak už dvěma prsty, a pak jednou už jednou rukou. A oni se dostanou tak daleko. Možná ne na 100%, ale nějakou hybnost zpět dostanou díky jejich bojovnému duchu. Duchu přenesení se přes obtíže. A to je také boj, ale pozitivní boj.

A stejně tak v duchovním životě. Je to těžké, kvality hmotné přírody jsou tak silné a já mám tolik hmotných tužeb. Snažím se zpívat, ale nemám do zpívání chuť a je to tak těžké. A tyto knihy, je tak těžké je číst. A filozofie je tak obtížná. Nemohu to dělat každý den. A mám tolik práce. Jen na přežití je veškerá má energie pryč. Tak toto je negativní boj.

Pozitivní boj. Je to těžké, ale já to zvládnu. Budu číst tyto knihy každý den. Budu každý den naslouchat. Já to udělám. Buďte pozitivní. Takovýmto způsobem musíme pozitivně bojovat a pak budeme v duchovním životě úspěšní. Potom bude naslouchání dávat život zpívání. Zpívání bude oživovat vzpomínání. A potom přirozeně vyvineme touhu uctívat Krišnu. A pak budeme přirozeně zbožní a oddaní.

Kadamba Kánana Svámí, 21/10/2010, SB 8.4.13, Canberra, Austrálie

Kurukšétra v trávníku

2011-03-09T07:00:00.009+01:00

Tato hmotná energie je hezká, ale má také druhou stránku. Je velice pěkné, když vidíme obě strany zároveň. Můžete se například podívat na trávník a uvidíte v něm pěkné místo na piknik. Ale nyní se na něj podívejte na chvilku s lupou. Podívejte se co se tam děje. Je tam džungle. A v té džungli všechna ta zvířata, hmyz je obrněn jako tanky. A útočí jeden na druhého. A jeden odchází s nohou toho druhého. Můžete říci, óóó tento trávník vypadá tak mírumilovně. Já říkám ne, je to Kurukšétra. Záleží na tom, jak se díváte. A oddaný vidí oboje.

Kadamba Kánana Svámí, 21/10/2010, SB 8.4.13, Canberra, Austrálie

Nemám chuť do zpívání

2011-03-05T07:00:00.000+01:00

Veškerá oddaná služba v tomto věku musí být následována a předcházena zpíváním říká Šríla Jíva Gosvámí ve své Bhakti Sandarbě. Ale v tomto devítistupňovém procesu vidíme také vývoj. Díky sravanam, naslouchání o Krišnovi vyvineme touhu o Krišnovi hovořit, opěvovat Ho. Naslouchání nám dá touhu opěvovat. Někdy někdo vznese připomínku: Nemám chuť do zpívání. Dobře, tvůj lék, tvoje pomoc je naslouchání. Protože díky naslouchání se ta touha vyvine. Ano, to je hezké, ale já nemám ani touhu o Krišnovi naslouchat. Co dělat potom? Potom nám dává odpověď Šrímad Bhágavatam (1.2.16) a říká:

śuśrūṣoḥ śraddadhānasya

vāsudeva-kathā-ruciḥ
syān mahat-sevayā viprāḥ
puṇya-tīrtha-niṣevaṇāt

Což znamená: Díky sloužení vaišnavům vyvineme touhu naslouchat Vasudeva katha ruci. Vyvineme chuť naslouchat Vasudeva katha, katha o Krišnovi. Tak dobře, začneme sloužit vaišnavům a následně vyvineme touhu naslouchat o Krišnovi a díky naslouchání o Krišnovi vyvineme touhu opěvovat Krišnu a zpívat Krišnovo jméno. A následně, když máme tuto touhu, pak budeme automaticky na Krišnu vzpomínat. A když vzpomínáme na Krišnu, pak nepadneme za oběť hmotné energii. Vše vidíme z perspektivy.

Oddaný: Ale co když nemáme ani chuť sloužit vaišnavům?
Potom je nechte alespoň sloužit vám prasádam. A potom, postupně, se vás jednoho dne zeptají: Myslíš, že bys mohl maličko pomoci? Dnes nějak nestíháme. Bylo by možné, abys trošičku pomohl? A potom, víte jaké to je, nikdy jste to v životě nedělali. A ona je v tom chuť! Najdete v tom chuť! Když poprvé přijdeme, jsme rádi, když nám vaišnavové slouží prasádam a nemáme žádnou chuť jim sloužit.
A co když někdo nemá žádnou chuť na prasádam, co potom? Pro takové budeme zpívat hlasitě v ulicích. A i když si strčí své prsty do uší, my budeme zpívat hlasitěji! A pak to postupně přijde.

Kadamba Kánana Svámí, 21/10/2010, SB 8.4.13, Canberra, Austrálie

Oceán lásky ke Krišnovi nebo oceán nežádoucích činů?

2011-03-02T07:00:00.002+01:00

„Zlatý měsíc Pána Gauračandry nyní tvoří velké vlny na oceánu lásky ke Krišnovi! Ti co se nebudou potápět do tohoto oceánu se namísto toho musí potápět do oceánu nežádoucích činností.“ (Šrí Čaitanja Čandrámrta, od Prabodhanandy Sarasvatího, text číslo 35)

Ano, takže je to jedno nebo to druhé. Je to buď:
- ponoříme se do oceánu
- nebo se budeme topit v oceánu nechtěných činností. Budeme jimi lapeni a budeme se cítit být obětí vlastní mysli a smyslů a nebudeme schopni se v životě dostat nahoru.

Kadamba Kánana Svámí, 27/2/2010
Zdroj: www.kksblog.com

Žít podle Krišnova přání

2011-02-26T14:44:00.003+01:00

Přijímat útočiště u Krišny znamená víc než jen nakreslit si tilak a znamená to víc než nasadit si korálky na krk. Zasvěcení znamená více než šestnáct kol a čtyři usměrňující zásady. Znamená to poslouchat Krišnova pravidla, žít podle Krišnova přání. Duchovní učitel je představitelem Krišny a součástí zasvěcení je, že člověk musí následovat pokyn duchovního učitele a že ten pokyn je absolutní. Pokyn duchovníhho učitele se nemůže lišit od Krišnova přání. Může ho přeložit do času, místa a okolností, ale on pouze opakuje jakýkoli standard, který ustanovil Krišna.

Hmotný svět v tomto věku není bezpečný ani stálý. Manželství nejsou tak stálá, jaká bývala. Říká se, že boj mezi manželem a manželkou se podobá boji mezi dvěma kozami. Můžete se divit proč dvě kozy – protože když ve vesnici bojují dvě kozy, to uvidíte, malá holka prostě vezme kozu za ucho a odvede jí domů. Šríla Prabhupáda říkal, že se to připodobňuje ke dvěma kozám, protože to v jejich situaci nic nezmění; jsou manželé v dobrém i ve zlém.
Ale svatba ve vědomí Krišny není obyčejná věc. Běžné manželství je za účelem požitku v tomto světě – ale duchovní manželství je něco úplně jiného, protože je to ve skutečnosti pokus, s podporou někoho jiného, pokročit na cestě ke Krišnovi. To je to, co by to mělo být!
V zábavách Pána Čaitanji je také zajímavý příběh na téma manželství. Je o Pánu Čaitanjovi poté, co přijal sannjás – v Jeho vesnici Navadvípu to způsobilo nějaký rozruch. Pán Nitjánanda Ho přivedl zpět do domu Advaity Áčárji a bylo tam velké shromáždění. Přišli všichni obyvatelé Navadvípu a bylo tam velké setkání – takže Ganga déví přišla za svým manželem oceánem a Ganga déví byla úplně v úzkosti a řekla: Pán Čaitanja odešel.
Oceán řekl: Uklidni se, jsi úplně rozrušená kvůli ničemu. Není potřeba být tak rozzlobená. Uklidni se! Pán Čaitanja šel do Šántipuru a Šántipur je na tvých březích a všechno je v pořádku.
Ganga déví řekla: Ty vůbec nevíš, co se děje! On ODEŠEL! Opustil Šántipur a dům Advaita Áčárji.
Oceán se zeptal: Tak kam šel?
Ganga déví řekla: Odešel do Purí.
Oceán řekl: Do Purí! To je velice dobré – tam se bude koupat v mých vodách! A je řečeno, že manželka sdílí padesát procent z manželova prospěchu, takže si nemáš na co stěžovat.
Tato dynamika tu je. Ve védské společnosti je také rozrušení. Nebyl vždycky klid, láska a jay Šrí Krišna! Ale prostě ve společnosti neyl žádný prostor pro rozchod, protože kdyby se člověk rozešel, tak by se neoddělil jen od manželky, ale byl by doslova společenským vyvrhelem a nikdo by s takovou osobou nemluvil, proto si to člověk dvakrát rozmyslel, takže rozchody se neděly.

Kadamba Kanana Svámí
20.12.2010, Kapské Město, Jižní Afrika

Za to ručím

2011-02-20T14:54:00.003+01:00

Pátý přestupek je myslet si, že sláva zpívání Hare Krišna je výplod představivosti. Znamená to, že nevěříme, že to bude fungovat. Myslíme si já jsem tak pokleslý, na mě to nebude fungovat. Ne – Krišna je mocnější než cokoli jiného Ano, ale já mám velice špatného Ráhua v horoskopu, velice špatného Ráhua. A Prabhupád říká: „Krišna může vykopnout milióny Ráhuů.“ Jen tak, jedním kopem milióny Ráhuů pryč. Takže se nemusíme bát. Krišna nás ochrání a dá nám všechno. Takže úspěch tohoto procesu, pokud jednoduše vezmeme vážně toto zpívání Hare Krišna, tak úspěch je zaručen. Šríla Prabhupád v Portlandu na přednášce řekl, „Pokud věrně následujete čtyři usměrňující zásady a zpíváte šestnáct kol, pak půjdete zpátky k Bohu.“ A pak řekl „Za to ručím. Za to ručím. Za to ručím.“ Třikrát to řekl...

(3. 8. 2010, zasvěcení)

Přednášky únor 2011 ke stažení [updated]

2011-02-13T06:16:00.000+01:00

Odkazy na lekce Jeho Svátosti Kadamba Kánana Maharadže z jeho poslední návštěvy u nás v únoru 2011 jsou ke stažení z následujících odkazů.

Chrám Šrí Šrí Nitái-Navadvípačandry:
CC Adi 9.16 Lužce 31.1.2011 zde - 77MB

Chrám Šrí Šrí Nitái-Navadvípačandry:
CC Adi 17.175 Lužce 1.2.2011 zde - 75MB

Chrám Šrí Šrí Nitái-Navadvípačandry:
SB 3.31.11 Lužce 1.2.2011 zde - 50MB

Chrám Šrí Šrí Nitái-Navadvípačandry:
SB 3.31.12 Lužce 2.2.2011 zde - 56MB

Restaurace Góvinda:
BG 7.7 Středeční program Praha 2.2.2011 zde - 57MB

Chrám Šrí Šrí Nitái-Navadvípačandry:
SB 3.31.13 Lužce 3.2.2011 zde - 74MB

Prabhupád Bhavan:
BG 2.11 Brno 3.2.2011 zde - 17MB

Náma Hatta:
SB 7.1.8 Nové Sady 4.2.2011 zde - 20MB

Náma Hatta:
CC Modrá 5.2.2011 zde - 16MB

Náma Hatta:
CC Ant 4. Modrá 5.2.2011 zde - 12MB

Chrám Šrí Šrí Nitái-Navadvípačandry:
BG 7.11 Nedělní program Lužce 6.2.2011 zde - 59MB

Chrám Šrí Šrí Nitái-Navadvípačandry:
SB 3.31.17 Lužce 7.2.2011 zde - 50MB

Za nahrání přednášek a jejich úpravu děkuji HamsaAvatarovi prabhu a bh. Tomáši kazeťákovi.
Přednášky z Moravy a Slovenska budou ještě upraveny a později nahrány v lepší kvalitě.

Dárek k VYÁSAPUJE

2011-02-06T22:49:00.003+01:00

Drazí duchovní bratři a sestry,

přijměte prosím mé uctivé poklony, všechna sláva Šrílovi Gurudévovi a Šrílovi Prabhupádovi.

V neděli 6. února se konal meeting žáků v Chrámu v Lužcích a kromě mnoha jiných bodů, byl diskutován nápad sestavit a vytisknout pro Gurumaharaje knížečku inspirujících citátů z lekcí či daršanů, nebo jiné příběhy a realizace s naším milovaným duchovním mistrem, ať hluboké či humorné, které se vám vtiskly to paměti a pomáhají vám v těžkých chvílích duchovního života. Každý z nás má jistě několik takových realizací... A proto prosím všechny české i slovenské sourozence, aby se o ně podělili a posílali cokoli mohou. My pak vaše příspěvky roztřídíme, popřípadě přeložíme a vytiskneme a společný dárek bude na světě.

Hlavní motiv tohoto počinu je potěšit GuruMaharaje a zároveň inspirovat ostatní oddané a příznivce vědomí Krišny a dodat jim odvahu pokračovat dál...

Jelikož nás čas tlačí, je třeba, aby jste své příspěvky posílali co nejdříve, moc prosím,

a to na email: nityananda@seznam.cz

Další body, které byli diskutovány na meetingu vám rád sdělí Madhu Pandit prabhu. V podstatě se jednalo o tom, co můžeme pro Gurumaharaje společně udělat, abychom ho potěšili. Pokud byste se rádi zapojili, nebo máte nějaký vlastní nápad, určitě nám ho napište. Buďto na výše uvedený email mě, nebo Madhu Panditovi prabhu.

vaše služebnice

Premalata d.d.

Šríla Kadamba Kanana Swami Maharaja kí jay

Vyšší cesta

2011-02-05T18:48:00.003+01:00

Ten, kdo dá svůj život do služby, je vyšší než člověk, který myslí jen sám na sebe. „Já a moje jsou jediné důležité věci v mém životě.“ Chamtivá osoba...lakomec. Ale člověk, který dává druhým a který se stará o druhé a vždy pracuje pro druhé, to je velký člověk.
Takže dělat oběť pro dobro druhých je vyšší životní cesta. A nejvyšší obětí, kterou můžeme udělat, je stát se oddaným Nejvyššího Pána. On je otcem všech živých bytostí, On je příznivcem všech živých bytostí. Takže když se staneme služebníkem Nejvyššího Pána, tak se staneme také příznivcem všech živých bytostí.

Zdroj: www.kksblog.com

Odevzdání se

2011-02-02T11:29:00.000+01:00

Odevzdat se Krišnovi znamená, že Krišna dal tolik pokynů. Odevzdat se Krišnovi neznamená jen myslet na Krišnu, vzpomínat na Krišnu…Krišno…Krišno. Když vidíme někoho s flétnou a s pavím perem a pomyslíme si – Krišna. Ne, znamená to Krišna jako celek – Krišna s Bhagavadgítou, Krišna s pokyny, Krišna, který vám říká, co dělat a co nedělat. To je ten problém s Krišnou – není jenom ten sladký a hrající na flétnu, ale říká vám co máte a co nemáte dělat. Proto mají lidé spíše neosobního Boha, což by bylo mnohem jednodušší, protože vám nedává žádné pokyny – ale Krišna vám říká:
„ Tohle dělejte a tamto nedělejte. Tohle mi můžete nabídnout, ale tamto mi nabídnout nemůžete.“

( Kadamba Kanana Svámí, Rádhadéš, leden 2011)

Výjimečný den

2011-01-29T11:24:00.002+01:00

Tolikrát mluvíme o čisté oddané službě a cítíme, že je to tak daleko od našeho stavu, ale je to pro nás náš cíl, nad kterým meditujeme každý den. Ráno když vstaneme, meditujeme nad tímto cílem a nad tím, že se budeme snažit být úspěšnější než včera – a pak čas plyne a už je devět hodin a my si uvědomíme, že zatím to nakonec nebyl výjimečný den, nezpíval jsem tak dobře. Tolik se mi prozatím nedařilo.
Ale ještě není tak pozdě! V devět ráno je ještě spousta možností, jak z toho udělat speciální den! Co bychom mohli udělat, abychom dnes měli speciální den? Nějaké zvláštní úsilí v naslouchání, zpívání, nebo v nějaké konkrétní oddané službě. Takhle se člověk musí snažit.

(Kadamba Kanana Svámí, Chowpatty 2010)

Krišna je tu stále

2011-01-26T11:48:00.000+01:00

Samozřejmě, na začátku můžeme Krišnu stěží vnímat. Kde je Krišna? Jsme v hmotném světě, do svého života přidáváme Krišnu a postupně tu Krišna je. A pak jsme zase polapeniv nátlaku smyslů. Smysly nás tlačí, naše těla něco vyžadují a my odpovídáme. Aranžujeme věci. Ale Krišna je stále tady. Dokonce i když jsme někdy tak pohlceni hmotnou energií, tak Krišna tu je. Neodchází. A pak, i když na čas se může stáhnout do pozadí, potom je zase zpátky, znova a znova.

(Amsterdam 2010)

Jen jeden život!

2011-01-23T17:25:00.001+01:00

Duchovní učitel je představitelem Krišny. Kolik máte skutečně síly jako představitel? Krišna má tu skutečnou sílu. On je vševědoucí, On je všemocný, On může udělat cokoli – a co pak Jeho představitel, co on může dělat? Jen tolik nebo tak málo – představitel si může v jednom smyslu jenom přát. Jedna věc, kterou duchovní učitel nemůže dělat je „nutiit“. Ale kdyby mohl, dělal by to, určitě! (smích)
Kdyby bylo možné nutit lidi do vědomí Krišny, ach, to bychom si přišli na své, ale tak to není! Je to dobrovolný proces. Duchovní mistr si skutečně pouze přeje – jen si přeje, aby jeho žáci tak či onak využili této příležitosti. Jen využijte této velice vzácné příležitosti! To je to, co Šríla Prabhupáda říkával: „Prošli jste tolika životy a v těch životech jste si dělali, co jste chtěli, teď dejte tenhle mně! Dejte mi jen jeden život! Jen jeden!“

Radhadesh 2010

Duchovní učitel

2011-01-15T11:40:00.005+01:00

Guru je známý jako „těžký“ (heavy), protože je upevněný, nemůžete jím hnout z jeho místa. Je upevněný u lotosových nohou Krišny. Proto je těžký. Nic ho nemůže odsunout od Krišnových lotosových nohou. A proto jakmile se obrátíme na svého duchovního učitele, tak jsou tu automaticky Krišnovy lotosové nohy. A pokaždé, když cítíme, že je mezi námi a Krišnou vzdálenost, kvůli všemožným nečistotám, které stále máme, můžeme se obrátit na svého duchovního učitele. A tímto způsobem se okamžitě spojit s Krišnovýma lotosovýma nohama. Můžete říct no to je pěkné, ale můj duchovní učitel je často daleko a email to taky není ono. Ne, měli bychom pochopit, jak vysvětlil Šríla Prahupáda, který řekl „Můj duchovní učitel je stále se mnou“ A včera jsem zmínil, že Prabhupáda vysvětlil, že stejně jako je v srdci Krišna a je vždy s námi, Prabhupád řekl, Krišna není sám, Krišna tam je se všemi svými společníky. Krišna znamená Krišna se všemi svými společníky. Jednou někdo Prabhupádovi ukázal obrázek Krišny, který nakreslil. Žluté dhótí, načernale modrá pleť, paví pero, všechno tam bylo, lotosové oči... Ukázali ten obrázek Prabhupádovi a on řekl „To není Krišna.“ „Ach, Prabhupádo, to je Krišna!“ Prabhupáda řekl „Ne, to není Krišna,“ řekl, „protože Krišna není nikdy sám. Krišna je vždy se svými oddanými." Takže když je Krišna v srdci, je tam také se svými oddanými.
A je řečeno, že duchovní učitel je vždy tam. Takže náš duchovní učitel je vždy s námi. Osobně neustále medituji o tom, jak je můj duchovní mistr vždy tady. Samozřejmě v našem případě, my jsme oba sannjásí, a jednou mi řekl, „Sannjásíni spolu často netráví moc času, většinou na sebe mávají z letadel.“ Takže nejsme tak často spolu. Ale vždy přemýšlím o tom, že můj duchovní učitel je stále se mnou a vždycky myslím, ano, on se mi neustále dívá přes rameno, na vše co dělám. Ano, takže pamatujíc na to, že můj duchovní učitel se mi neustále dívá přes rameno, přemýšlím o tom, že cokoli dělám, by mělo být jako obětování, raději aby to bylo vhodné nabídnutí. A proto, od té doby co mám duchovního učitele, už není nic běžné, všechno mu nabízím, protože se mi stále dívá přes rameno. A můžete se ptát – opravdu? Skutečně ví, na co myslím? Inu, může a nemusí vědět, na co myslíme, ale i když nás dlouho neviděl, tak může poznat, okamžitě může v našich očích vidět, co jsme udělali. Může to okamžitě vidět. Hned to vidí. Pokud jsme sloužili Krišnovi, tak to může vidět, protože jsme volní, jsme otevření. Ale když jsme nedělali to nejlepší, co bylo v našich silách, pak...nemůžeme skutečně vyjevit naše srdce. Pak je tam nějaký závoj. A takhle duchovní učitel může na první pohled vidět.

Zasvěcení, 3.8.2010

Dobýt srdce lidí

2011-01-13T07:00:00.012+01:00

Tu jednu věc co bych chtěl říci o dobročinnosti je Vaišnavská dobročinnost.. Zajímá mě Vaišnavská dobročinnost. Nezajímá mne rozdávání darů tady a tam, protože když je Vaišnava štědrý, tak pouze nerozdává příspěvky, pouze svůj majetek. Vaišnava dává sebe. A to je ten největší milodar, když dáme sami sebe. Takto to funguje v oddané službě. Vaišnavská velkorysost je nade vší logikou. Je nad vypočítavostí. Je nad rámcem limitů a Krišna nějakým způsobem pomáhá..

Samozřejmě je zde úsilí. Přehnané úsilí znamená, že tak nějak začneme obětovat naše základní duchovní činnosti: zpívání japy, vstávání brzy ráno, čtení,.. Jsme tak zaneprázdněni službou, že nemáme žádný čas na čtení a zpívání. Ne!! Pak je na čase říci: "Ne! Ne Prabhu, není to možné."
Je na čase říci:
"Nemohu protože musím zpívat svá kola a číst." Když vykonáváme tolik služby že nemůžeme zpívat a číst, pak je to k ničemu. K ničemu! Střílíme si do vlastních chodidel. To je přehnané úsilí..

Na druhou stranu, Vaišnavská velkorysost je velice pěkná věc, kde vaišnava jde stranou ze své cesty aby potěšil jiného Vaišnavu nebo kohokoliv jiného. A kázání je také založeno na principu velkorysosti.

Když jsem byl poprvé na nedělní hostině, to byly dny! Bylo patnáct chodů a každá preparace byla "far out". Bylo to zadarmo, což bylo úžasné. Bylo skutečně ohromující že to rozdávali zdarma. Bylo to mimořádné. Skutečně mne to zaujalo.

Tak můžeme skutečně dobít lidi, naší velkorysostí. Je to jediná cesta. Krišna může přitáhnout každého, ale jestliže můžeme nějak pomoci přivést někoho ke Krišna vědomí, pak je to skrze tuto velkorysost. Je to to jediné co to udělá, když se přemůžeme, pak zvítězíme a dotkneme se srdce lidí.

Kadamba Kánana Svámí, Melbourne, 2009
Zdroj: www.kksblog.com

Dát knihu

2011-01-08T18:08:00.006+01:00

Ty skutečné těžkosti se bez pochyby dějí na ulici, tam to začalo, tam naše hnutí vyšlo na veřejnost, na ulici – to bylo místo pro komunikaci. Na začátku na ulici byl kírtan a časopisy, skupinka oddaných chodících okolo a společně oslovujících veřejnost. Je pravda, že ulice je zvláštní místo, protože je to na ulici, kde potkáváte lidi, kteří nemají vůbec žádné předchozí spojení, a prostě jen tak vstoupíte do jejich světa, jako byste tam spadli padákem a oni se najednou začínají dostávat do úplně nové dimenze, nejen že dostanou knihu, ale dostanou do svých životů celou duchovní dimenzi!

Takže je velice důležité, abychom oceňovali, jaký velký dar to je dát někomu knihu.

Původní článek v angličtině je zde.

Oddaní mají také právo na existenci

2011-01-06T07:00:00.125+01:00

Povídka o vlkovi, který se šel napít vody k potoku a malé jehně se tam také přišlo napít vody. Tehdy Vlk řekl:

"Hej! Ty špinavé malé jehně! Co tu děláš? Jak se opovažuješ vstrčit svůj špinavý čumák do mé pitné vody?!" (smích)

"Nééé... né pane Vlku. Já piji dole po proudu od vás, takže ta voda co piji vůbec nekontaminuje vaši vodu."

"Nyní poslouchej. Nejdříve strčíš svůj špinavý čumák do mé vody a pak mi ještě odmlouváš.. a to stejné už jsi udělalo loni!"

"Né pane Vlku. Loni jsem ještě nebylo narozeno."

"Tak teď už toho mám dost, za ty nesmysly tě sním!"

Tady vidíme, jak závist zahrnuje skutečnost, že nenecháme druhého žít. Můžete být zde v chrámu, ale nebudete moci existovat: nemůžete být sami sebou: musíte být má přesná kopie... ale ve více pokorné verzi. (smích) A tímto způsobem se musíte chovat přesně podle mého světa, protože já jsem starší a já vás nenechám žít. A mnoho lidí ve vztazích nenechají ostatní žít. Vnucují ostatním své myšlenky. A jako výsledek utlačují ostatní, ale ve védské kultuře je koncept prajás - ten, který se narodil má právo na život!

Stejně jako máme pole obilí, a ptáci se přijdou najíst. Samozřejmě, nějaký farmář tam bude stát se svou puškou... napodobeninou. "Dávejte si raději pozor vy ptáci, kteří přiletíte na moje obilí!"

Takže ptáci odletí dál... a dělají si z farmáře legraci, stejně totiž dostanou své obilí. Ptáci mají na to obilí právo. Pták si může vzít obilí. Farmář může udělat nějaké opatření, aby je odehnal o kus dál.

Může tam umístit nějakého strašáka. Víte jak je to se strašáky, když už si na něj sedne i vrána. (smích) Takže to není příliš působivé. Ale je to pohodlné místo pro přistání odkud můžete prozkoumat obilí. (smích) "Který bych si měl dát první?"

My nemáme právo zabít ptáky, nebo je lovit. Ptáci mají právo na život. Oddaní mají také právo na život, a to je ještě složitější než s ptáky, že? Jiní oddaní v chrámu mají také právo na život.

Kadamba Kánana Svámí, Melbourne, říjen 2010
Zdroj: www.kksblog.com

Frontline preachers IV - část třetí - rande

2011-01-03T07:00:00.023+01:00

Čtvrté vydání Krišnavědomého komixu od Madhusùdany prabhu pro Vaši inspiraci do rozdávání knih Šríly Prabhupády ke stažení zde.

Velikost 4 MB, formát PDF.

Skáčeme přes sebe
a Prabhupád se směje,
na jeho maratonu mystika se děje.
Přemýšlet jen o tom jak být 1. 2. 3.?
Na ulici hlavně v ♥ plevelu pletí.

Duchovní svět uvnitř hmotného světa

2010-12-30T07:00:00.030+01:00

Tato země Pána Krišny je Jeho velkou bezpříčinnou milostí k nám, pokud se na chvíli zamyslíme, jaký úžasný dárek to je! Živé bytosti se od nepaměti, anadir bahir mukhe, otočily pryč od Krišny, na tak dlouho. Přestože je Krišna znám jako atmarama, jako ten, kdo je spokojen uvnitř a není pro své uspokojení závislý na ničem jiném, tak my jsme vždy závislí, nikdy nemůžeme být spokojeni nezávisle. Ale Krišna může být spokojen nezávisle, a přesto Krišna cítí, že něco chybí, když se od něj některé živé bytostí odvrátí a nepřipojí se k jeho věčným radostným zábavám. A tak si Krišna pomyslí: "dám jim nějakou milost", jako by to udělal každý. Co bychom udělali, kdyby se náš syn, který vyrostl a odešel z domu, stal úplně degradovaným někde v Mumbaji nebo obdobném místě? Naprosto degradovaný, co můžeme udělat? V takovém stavu nebude nikoho poslouchat, ale my navždy zůstáváme jeho příznivci a chceme pro něj něco udělat, dát mu nějakou milost. Obdobným způsobem přemýšlel Krišna: "Ať jim mohu dát nějakou milost, něco..." Potom pomyslel, "Proč něco? Nedám jim něco, dám jim všechno!" a pak projevil celý duchovní svět uvnitř hmotného světa. To je kde jsme! Tento Vrindávan je duchovní svět!

Kadamba Kánana Svámí, říjen 2010, Vrindávan
Zdroj: www.kksblog.com
Text celé lekce v angličtině zde: www.kkswami.com - The Glories of Vrindavana

Čisté poznání

2010-12-28T18:38:00.009+01:00

Jednou z usměrňujících zásad je žádný hazard. A tento zákaz hazardu také znamená žádná mentální spekulace, to je zahrnuto. Takže pouze přijmout útočiště, vzít útočiště u knih Šríly Prabhupády, které nám zprostředkují správné závěry védské literatury, především o oddané službě. A my víme, že když přijímáme útočiště u knih Šríly Prabhupády, jsme dokonale ochráněni. Je to taková úleva, protože v tomto světě musíte vždycky chodit s filtry – cokoli vidíte – dostane se k vám reklama „to je to nejlepší co existuje“ a vaše mysl říká „to není to nejlepší, co existuje, jsou to ve skutečnosti blbosti“. Tolikrát se vám lidé snaží říct ano, to je ten způsob, to je ta cesta, to je ta jediná cesta, ale ve skutečnosti...ne...takže člověk je neustále ve střehu, komu ve světě můžeme věřit? Takže nejsme nikdy klidní, neustále ve střehu – můžeme věřit této informaci? můžeme věřit této osobě? Ale teď...přijmout útočiště u Šríly Prabhupády a jeho učení, jeho knih, je veliká úleva, protože jim můžeme plně věřit, na sto procent, není třeba žádných filtrů...prostě jakmile s obrátíme na knihy Šríly Prabhupády, jsme na duchovní úrovni. Tak je to jednoduché. Okamžitě! Okamžitě. Možná na začátku trochu váháme, ale jak čteme, automaticky vstoupíme na čistou úroveň vědomí Krišny...je to konejšivé, je to velice pěkné... A proto je v tomto hnutí skutečně osvobození, opravdu se cítíme osvobozeni od všech těch umělých věcí, o kterých jsme slyšeli už od dětství – tohle je důležité, tamto je důležité, a konečně beze vší pochyby víme, co důležité je a co důležité není. Je to velký dar. A znovu a znovu se obracíme na knihy Šríly Prabhupády.

Zasvěcovací přednáška 3. 8. 2010

Frontline preachers IV - část druhá - jak přicházím k vědomí

2010-12-27T07:00:00.031+01:00

Čtvrté vydání Krišnavědomého komixu od Madhusùdany prabhu pro Vaši inspiraci do rozdávání knih Šríly Prabhupády ke stažení zde.

Velikost 4 MB, formát PDF.

Těším se na vás
snažím se mít rád
všechny lidi světa
nektárek jim dát

Vaišnavské vztahy

2010-12-23T07:00:00.004+01:00

Kvalita nevědomosti ovlivňuje naše chování a tak je velice těžké naučit se jak se ve společnosti vaišnavů náležitě chovat. Ale to je přesně to, co se musíme naučit. Opravdu se musíme stát příznivě nakloněni každému. Právě to vidíme u velkých osobností, to je jejich povaha. Jsou příznivě nakloněni každému. Jako Prabhupáda, který dokonce mohl někoho kárat, ale oni stejně cítili že je k nim skutečně milostivý a laskavý, protože uvnitř je jim naprosto příznivě nakloněn. Toto je důležitý bod v duchovním životě.

Jak roky plynou stávají se vztahy mezi vaišnavy více a více důležitými. Den za dnem se stávají důležitějšími. Každým dnem v našem duchovním životě důležitost vztahů s vaišnavy pomalu narůstá. Jak přicházíme ke konci života, realizujeme: "Ve skutečnosti moje největší chyba je, že jsem si nevedl příliš dobře ve vztahu s vaišnavy. Mnoho z nich jsem urazil."

A je řečeno, že svatá osoba má na konci života tendenci žádat o odpuštění. Šríla Prabhupáda to také udělal. Několikrát žádal své duchovní bratry o odpuštění.

Kadamba Kánana Svámí, Melbourne, Říjen 2010
Zdroj: www.kksblog.com

Frontline preachers IV - část první - Cigán s korunou

2010-12-20T14:44:00.003+01:00

Čtvrté vydání Krišnavědomého komixu od Madhusùdany prabhu pro Vaši inspiraci do rozdávání knih Šríly Prabhupády ke stažení zde.

Velikost 4 MB, formát PDF.

Natáhni hruď,
pro vyšší chuť.
Trošku se nuť,
Buď labuť.

Drží nějaké zbraně?

2010-12-16T07:00:00.001+01:00

Učíme se vidět hmotnou energii ve spojení s Krišnou. Vidíme že Krišna je za vším a přesto Krišna nikdy ani na krok neopouští Vrindávan protože se tam těší svým radostným zábavám. Šríla Prabhupáda popsal jak měl duchovního bratra Sadanandana svámího, původem z Německa. A řekl že tento svámí byl dříve veliký učenec. Přijel do Indie a byl na daršanu v různých chrámech. Viděl Durgu déví s deseti rukama a různými zbraněmi, různé podoby Pána Šivy s trojzubcem. Viděl všechny tyto různé podoby Pána a poté uviděl Krišnu. Viděl že Krišna nedrží žádné zbraně. viděl že Krišna drží pouze flétnu a pomyslel si "Ah, toto je Nejvyšší Pán, On je Nejvyšší protože nemá nic na práci." Nejvyšší Pán nemusí dělat žádnou práci, a přesto Jeho energií se vše vyjevuje.

Kadamba Kánana Svámí, Dilí, 2010
Zdroj: www.kksblog.com

Den odchodu Šríly Prabhupády

2010-12-12T14:36:00.004+01:00

(řeč Jeho Svátosti Kadamba Kanana Maharaje v den odchodu Šríly Prabhupády, Vrindávan dhám, 9.11.2010)

Poprvé jsem přišel do tohoto hnutí zde ve Vrindávanu v roce 1978. Přišel jsem poté, co jsem si přečetl Prabhupádovu Gítu a přesvědčilo mě to a proto, to jsem byl v Himalájích, jsem se rozhodl sejít dolů do Vrindávanu a připojit se. Byl jsem velice šťastný, že jsem přišel do tohoto chrámu, protože byl tak úžasně duchovní. Když jsem uviděl Božstva, prostě jsem cítil, že jsem v duchovním světě. Krišnova přítomnost byla ohromující. Pak jsem se zapojil do služby a skrze tuto službu jsem navázal spojení se Šrílou Prabhupádou. Velice brzy jsem se zapojil do různých druhů managementu, péče o chrám. Přitom jsem si uvědomil, že čím více přijmu zodpovědnosti za plnění Prabhupádovy touhy, tím silnější bude moje spojení. Tady v Krišna Balarám chrámu bylo všechno, všechno dotčené Šrílou Prabhupádou, protože tady je jeho samádhi, tady instaloval Krišnu a Balarámu tím slavným árati kdy byl tak potěšený, tady byl jeho dům. Každé pídě tohoto projektu se dotkly jeho osobní pokyny víc než na jakémkoli jiném místě. Ve skutečnosti, jak běžel čas, cítil jsem, že v tomto projektu byla přítomnost Šríly Prabhupády dokonce silnější než přítomnost Krišny. A Prabhupáda uchvátil mé srdce. Když jsem poprvé přišel, byl jsem pyšný, nezávislý, tvrdohlavý a pořád do určité míry jsem, ale je jeden rozdíl, že teď se modlím, teď po tolika letech se modlím, abych tak či onak mohl pokračovat v nějaké službě, v nějaké službě pro Šrílu Prabhupádu tady v chrámu Krišny a Balarámy, v tomto hnutí, abych sloužil jeho služebníkům a udělal něco pro rozšíření tohoto vědomí Krišny po celém světě. Protože jsem přesvědčen, že jak já jsem potkal Šrílu Prahupádu po jeho odchodu a jak se velice hluboce dotkl mého srdce a převzal můj život, jsem si jistý, že dnes Prabhupáda také přebírá životy mnoha lidí, kteří ho dnes potkávají poprvé. A nevím kolik let v budoucnosti se bude Šríla Prabhupáda dotýkat životů tolika lidí a vytvářet v jejich srdcích víru a uchvacovat je a tak se tohle hnutí bude stále šířit po celém světě.

Děkuji mnohokrát.
Šríla Prabhupáda kí jay!

Původní článek v angličtině je zde.

Kali juga? (2.část)

2010-11-30T11:46:00.000+01:00

Určitě jste viděli ten kreslený vtip, kde je nevinný muž jak jde po ulici a na dalším obrázku vidíte bublinu, která je celá vytvořená z Hare Krišna, Hare Krišna, Krišna Krišna, Hare Hare a uvnitř je silueta oddaného, můžete vidět sikhu. A najednou ten oddaný přistoupí k tomu nevinnému člověku jdoucímu po ulici a vtáhne ho do svojí bubliny a pak je tam spousta rukou a spousta nohou a pak na dalším obrázku vidíte, že bublina se pohne pryč a ten muž leží na zemi s knihou v krku. To je slavný Hare Krišna vtip. Když necháme stranou tu knihu v krku...má pravdu s tou bublinou! Žijeme v transcendentální bublině, které se vůbec nedotýká věk Kali. Stejně jako Svatý Dhám vůbec není dotčen věkem Kali, jen zvenku může být tenká vrstva Kaliho, která pokrývá Dhám nebo která pokrývá tu bublinu. Ale my nežijeme ve věku Kali, my žijeme v duchovním světě. Mě se líbí náš chrám v Pretorii v Jižní Africe a ceduli, kterou na něm mají. Chrám je v ulici, kde je mnoho ambasád. Tahle ambasáda, tamta ambasáda, a na ceduli na našem chrámu stojí: AMBASÁDA DUCHOVNÍHO SVĚTA. Což je myslím opravdu pěkné a každý chrám by měl mít takový nápis. Opravdu, každý chrám by měl mít takovou ceduli, protože to je to, co naše chrámy skutečně jsou. A když jdete na americkou ambasádu, Spojené Státy Americké, pak jste na americké půdě, U.S. území, ó ano, i když tohle je Stockholm, to je Švédsko – ne, U.S. území, teď jste na americké ambasádě. Není to tak? Takže tímto způsobem, velvyslanectví duchovního světa, nejsme ve věku Kali. Ten je trochu víc venku, když vyjdete ven. Ale vždycky můžeme udělat trochu harinám kolem bloku, jako je tady tradice. Takže takhle, jsou způsoby, jak se vypořádat s věkem Kali a bod je ten, že mudrci z Naimišaranji se tak zajímali o věk Kali, ale díky společnosti Súty Gósvámího prodělali změnu a potom měli pozitivní přístup, byli ohromení Krišnou. A stejně tak my musíme také dojít k tomuto pozitivnímu postoji.

Celá přednáška ke stažení zde.

Kali juga? (1.část)

2010-11-20T11:29:00.003+01:00

Je řečeno, že mudrci z Naimišaranji vykonávali oběť tisíc let. Obrovskou oběť, po tisíc let. A výsledek této oběti ve skutečnosti byl ten, že jejich tváře zčernaly kouřem a jejich srdce se naplnila pochybami. Proč? Protože vykonávali tuto oběť, aby zahnali možný vliv věku Kali. To byl jejich záměr. Jejich záměrem bylo zpozdit příchod věku Kali. Ale jak je možné zpozdit příchod věku Kali vykonáváním oběti, jagji, ohňové oběti, která není juga dharmou? Člověk může vliv věku Kali zahnat jedině sankírtan jagjou. Proto není překvapující, že se jejich srdce naplnila pochybami a jejich obličeje zčernaly kouřem, poté co to po tisíce let vykonávali. Potom, potom přišel Súta Gósvámí a on naslouchal, jak promlouval Šukadév Gósvámí k Maharádži Paríkšitovi. A zopakoval, co slyšel. A mudrci se ho ptali, ptali se ho na inteligentní otázky a jedna z nich byla „Jaká je podstata všech písem?“ A další otázka „Co je konečným dobrem pro všechny lidi?“ Takže se ptali na velice dobré otázky a typické otázky pro věk Kali. Protože kdo má ve věku Kali čas číst všechna písma...jaká je podstata? Jako Prosím tě řekni mi jednou větou, o čem je to vědomí Krišny. To je tenhle věk Kali. Chceme tu tresť. Můžeš mi v pěti minutách říct, o čem je to zpívání? No můžeme ti to říct v pěti sekundách, můžeme ti to říct v pěti minutách, můžeme ti to říct v pěti hodinách, můžeme ti to říct v pěti týdnech, pěti měsících, pěti letech, pěti životech... Je hodně co říct. Ale v tomto věku nemáme žádnou trpělivost, žádnou trpělivost. Žádnou trpělivost. Takže mudrci se ptali na otázky pro tenhle věk. Ti mudrci prováděli tisíciletou oběť. A tou tisíciletou obětí nedosáhli úspěchu, ale když od Súty Gósvámího vyslechli nejdřív o všech inkarnacích Pána a o tom, jak se kvalifikovat k tomu, abychom přistoupili k Pánu, a v jakých činnostech by se měl člověk zaměstnat ve vztahu k Nejvyššímu Pánu, jmenovitě oddanou službou, čistou, ryzí, bez přerušení či žádné jiné motivace. A pak, když slyšeli o Krišnovi, tak pak mudrci úplně spokojeni. Takže oni také museli udělat změnu. Tak se zajímali o působení proti věku Kali...ach věk Kali, věk Kali, věk Kali, je tak špatný, věk Kali...je to něco jako mluvit ve Švédsku o zimě. O čem jiném se budete bavit? Je taková zima, to je ale zima, ve Švédsku je taková zima. A víš co? Švédsko – zima. Zima zima. Studené Švédsko. A co Švédsko? Je zimaaa! Je to prostě téma, o kterém se dá pořád mluvit. Když není co říct, vždycky můžete říct: To je ale zima, co? A nebo – to je ale překvapení – není zima! To je typická Švédská konverzace. Když jedete do Jižní Afriky, tak takovým tématem je zločin. Pořád mluví o zločinu. Zločin, řeknou vám, jaký se stal naposledy zločin, nějakému příbuznému nebo kamarádovi. Je to jako ach, tady je taková zločinnost! Není to hrozné? Zločin, zločin, zločin... Ale konec konců, jaký je význam věku Kali, když člověk zpívá Hare Krišna.

Celá přednáška ke stažení zde.

Přijetí je počátkem nebojácnosti

2010-11-13T13:14:00.000+01:00

Nálada přijetí je začátkem nebojácnosti. Ale na Západě nikdy nic nepřijímáme! Ano, ano, uctíváme Boha, ale víte, musíme zajistit, abychom byli v suchu a v pohodě. Zajistíme, aby bylo všechno dokonale zařízeno – že jsme pojištěni, že všechno je bezpečné, jak jen to je možné. A tak tolik zařizujeme. Takže tu musí být přítomna tato závislost na Pánu...
Vidíme, že Šríla Prabhupáda říkal, že když byl dítě, vypukla epidemie cholery a lidé zmírali jak mouchy. A že řešením celé té záležitosti byl harinám. A když měli každý den hodně harinámu, tak epidemie pominula! Tak to byl úplně jiný přístup než ten západní. A to je to, o čem skutečně mluvím, záviset na Nejvyšší Osobnosti Božství a přijmout u Ní útočiště a vidět Ji jako hlavní zdroj naší ochrany. To je tak jiné než západní přístup. My prostě přijímáme útočiště u oddané služby a o všechno bude postaráno.
(Kadamba Kanana Swami, srpen 2010, Finsko)

Původní článek v angličtině je zde.

Kázání

2010-10-30T12:36:00.000+02:00

Ještě nejsme tak pohrouženi v čistém zpívání. Ještě nejsme jako Haridás Thákur, který mohl jen sedět, zpívat a osvobodit celý svět. My zpíváme jednoduše náma bhása. Takže zpíváme, ale nejsme spokojeni. Není to to jediné. A proto jsme v duchovním životě, ale ten je také prázdný, protože ještě nejsme tolik hlubocí. Je tu chuť, je tu naplnění, ale také tu je nějaká prázdnota. Ještě nejsme připraveni zaměstnat se výhradně v bhajanu. Jednoduše musíme taky kázat. Uttama adhikárí, pokud chce, může celý den sedět, zpívat Hare Krišna a být dokonale šťastný. Ale ostatní musí jít ven kázat. Někteří uttama adhikárí také jdou ven a kážou. Protože je to v tomto kázání, kdy jsme nuceni opravdu oslavovat Krišnu.

Celá přednáška ke stažení zde.

Zaměstnání hmoty

2010-10-21T13:54:00.000+02:00

Šukadév Gósvámí byl taková moudrá osoba, seděl v lůně své matky a řekl: „Na to zapomeňte, já nevylezu ven. V žádném případě. Proč bych chodil ven? Lepší tady než venku.“ Ale pro jeho matku to bylo nepohodlné, protože rostl a mít v lůně šestnáctiletého hocha pro ní bylo dost těžké. A Vjásadév jakožto otec, vidící utrpení své ženy, se rozhodl, že musí něco udělat, a Šukadév nakonec vyšel ven poté, co ho začaly přitahovat Krišnovy zábavy, protože pak si uvědomil, že „Jsem v lůně a tady nemohu dělat oddanou službu! Takže je výhodné jít ven, protože budu mít víc příležitostí pro oddanou službu.“ Takže dokonce i gjání, který vidí, že cílem je duch, že cíl života je duchovní a ne hmotný, dokonce i gjání musí projít skrze transformaci. Musí změnit svou motivaci. Musí dojít do bodu, kdy řekne: „Ne, není to o tom odvrátit se od hmoty, já vlastně musím obejmout hmotu a použít jí ve službě Krišnovi.“
Samozřejmě tak jak jsem toho schopen. Jsme omezení, jsme velice omezení. Gándhí řekl zajímavou věc, řekl „Přirozeně jsme schopní vztahovat se k jedné vesnici. Ale v moderní době se snaží, abychom se vztahovali k celému světu.“ To byl výrok, který předběhl svou dobu, protože teď žijeme v téhle moderní době a on říkal, že se můžeme vztahovat jenom k vesnici a ke své vlastní nejbližší rodině. S kolika lidmi můžeš jednat? Jen s pár lidmi na Facebooku, ne s celým Facebookem.
Nikdo nemůže jednat s Facebookem jako celkem, to není možné, jen pár vybraných lidí na Facebooku, které můžete mít jako „vaše přátele“. To je tvůj úzký okruh, tvoje vesnice. Takže můžeme jednat jen s jednou vesnicí.
Šukadév nakonec vyšel a chtěl svět zaměstnat ve službě Krišnovi. Naše schopnost používat svět je dost omezená, můžeme použít jenom trochu. Ale někdy je velká osobnost, která skutečně ví, jak použít celý svět. A Šríla Prabhupáda byl taková osobnost. Džagat guru, duchovní učitel pro celý svět, který mohl zaměstnat celý svět a měl program pro celý svět. Ti, kteří budou Jeho Božské Milosti věrní, budou vzkvétat. Ale i ti, kteří nejsou věrní, Prabhupáda řekl ve verši tešám evánukampártham aham agjána-džam tamaha, řekl, že duchovní učitel někdy dá dobrou radu, někdy toho žák nevyužije, pak to zevnitř či zvenku Krišna tak zařídí, aby se tam ta osoba taky dostala. Dokonce i když Šrílu Prabhupádu následujeme mizerně, stejně naše spojení se Šrílou Prabhupádou, dokonce i když je to jen slabé spojení, stejně bude přinášet úžasné výsledky. To je ta úžasná věc. Ti, keří mají víru, budou vzkvétat, budou vzkvétat...

Celá přednáška ke stažení zde.

Čtvrtý měsíc Cāturmāsyi - měsíc Kártik

2010-10-18T19:29:00.007+02:00

V sobotu 23. října začíná čtvrtý měsíc Cāturmāsyi. [*počítáno dle Pratipat systému] Tento měsíc má jméno Kártik a skončí v neděli 21. listopadu 2010.

Šríla Prabhupáda ve významu CC Madhya 4.169 říká: "... V měsíci Srava by se neměl jíst špenát, v měsíci Bhadra jogurt a v měsíci Asvina by se nemělo pít mléko. Během Kártiku by nikdo neměl jíst ryby nebo jiná nevegetariánská jídla, což znamená ryby a maso. Za nevegetariánské se také považují masura dál a urad dál. V těchto dvou dálech je obsaženo velké množství proteinu a potraviny bohaté na proteiny nejsou považovány za vegetariánské. Během čtyřměsíčního období Cāturmāsyi by se měl člověk zkrátka zříkat veškerého jídla určeného k uspokojování smyslů."

Zdroj výpočtu Védského kalendáře www.krishnadays.com

Pozitivní a pohroužený

2010-10-12T12:46:00.000+02:00

Čistý oddaný se neustále koupe v transcendentálním zvuku. O to bychom se měli pokusit, to je něco, co si můžeme zařídit, možná, můžeme se o to pokusit. Možná se můžeme pokusit neustále naslouchat a neustále zpívat. Alespoň více, to by bylo velice pěkné. Protože potom se musíme pozvednout nad tento pocit utrpení, když se na tenhle hmotný svět díváme jako na pekelné místo. Je to takové pekelné místo. To nebyla Prabhupádova nálada. Prahupáda nechodil okol v náladě ach, to je tak pekelné místo, jsme tu na takovém pekelném místě, to je ale pekelné místo. To nebyla jeho meditace. Prabhupáda vždy viděl velice pozitivně, byl velice pozitivní a vždy viděl pozitivní příležitost sloužit Krišnovi. Všechno viděl pozitivně. A říkal věci jako Krišna, Krišna je náš nejlepší přítel. A potom okamžitě řekl a ano, ve skutečnosti veškeré přátelství, veškeré přátelství má spojení s Krišnou. Dokonce i když je v tomto světě troška přátelství, je to všechno odraz původního přátelství s Krišnou. Říkal: Proto každá trocha přátelství má spojitost s Krišnou a nakonec nás přivádí k tomu přátelství s Krišnou. A pak pokračoval a viděl další a další věci v tomto hmotném světě a viděl ano ano, jakákoli krása je všechna spojena s krásou Krišny, veškerá sláva je spojena se slávou Krišny, všechno je spojené s Krišnou a konec konců vždy hledáme Krišnu, ať už se díváme kamkoli. A možná se nám jednoho dne rozsvítí, že ve skutečnosti jsem vždy hledal přátelství, vždy jsem hledal něco výjimečného, vždy jsem hledal a vlastně jsem vždy hledal Krišnu. A tak viděl Prabhupáda všechno pozitivně, všechno. Jako ten příběh s bombou, co když přiletí bomba? A Prabhupáda řekl, „Pak si budu myslet, tady přichází Krišna v podobě bomby, aby mě zabil.“ Ale přesto to viděl pozitivně. Krišno, tady je bomba, to je Krišna, ne bomba, to je Krišna. Takže tento pozitivní postoj je ta přeměna, kterou musí projít Gajendrovi podobný oddaný. Ten kdo bojuje s májou, ten, kterému všechno přijde tak těžké, ten, který uvažuje, jestli zůstane duchovně na živu. Jen se podívejte, jak pozitivní byl Šríla Prahupáda, podívejte se, jak pozitivní byl Prahlád. „Co se týče hmotné energie, nemám žádný strach, protože mám útočiště u Tvých lotosových nohou,“ řekl Prahlád. Prahlád byl nebojácný. A ukázal to. Ukázal svou nebojácnost. Protože byl vždy, vždy a vždy pohroužený. A jak se člověk pohrouží? Inu, sa vai manah krisna padaravindaya, tím že umístíme mysl k lotosovým nohám Krišny. Člověk jí musí vzít a skutečně vědomě ji tam umístit. Mé dramatické gesto znamená vědomé úsilí. Vědomým úsilím to můžeme udělat. Ale to je také těžké, vědomé úsilí. Protože mandah sumanda-matayo manda-bhagyah hi upadrutah, jsme líní.

Celá přednáška ke stažení zde.
(angličtina, formát mp3, velikost 38,2MB)

Duchovní bohatství

2010-10-04T17:23:00.003+02:00

Měli bychom si dávat pozor, abychom náš život naplnili duchovním bohatstvím. Pak jsme silní. Pak jsme dobře umístěni. Ale pokud jsme v poušti... byli jste někdy na poušti? Ty ne, ty jsi z Austrálie... byli jste někdy na poušti? Možná pokud jste z Rádžastánu, tak jste byli, já jsem také byl v Rádžastánu na poušti. A když máte velikou nádobu s vodou, velký džbán, nikdy není dost velký. Nikdy to nestačí, vždycky dojdete do bodu, kdy začnete omezovat vodu. Aj, už dochází. Musíme zpomalit naší spotřebu vody. Poušť je tak suchá. Když v našich životech není žádné duchovní bohatství, pak je tak suchý. Pokud v našem životě není žádné Krišna kathá, tak je tak suchý, a potom, potom jsme tak slabí. Pak jsme tak slabí. Pak se staneme snadnou kořistí máji.

Celá přednáška ke stažení zde.
(angličtina, formát mp3, velikost 38,2MB)

Změnit motivaci

2010-09-23T12:09:00.003+02:00

Motivace se musí změnit. Ať už jsme přišli s jakoukoli motivací. Je popsáno, že jsou různé druhy oddaných, kteří přicházejí do vědomí Krišny – arto jijnasur artharti jnani ca bharatarsabha. Že to jsou ti, kteří hledají hmotné bohatství, ti kteří přicházejí, protože trpí... Ti, kteří hledají bohatství jako Druva Maharáj. Druva Maharáj přišel k Nejvyššímu Pánu kvůli království většímu než to, které měli jeho předci. A za tím účelem vykonával tu největší askezi. Ale vidíme, že v jednom bodě Druva Maharáj promluvil a řekl, že si uvědomil, že oddaná služba je ve skutečnosti to nejvyšší a řekl, že hledal pouze střepy skla a obdržel diamanty. Jinými slovy Druva Maharáj, který přišel kvůli hmotnému bohatství, na cestě prošel změnou srdce a taková změna srdce musí přijít u každého, kdo přijde s hmotnou motivací.

Celá přednáška ke stažení zde.
(angličtina, formát mp3, velikost 38,2MB)

Třetí měsíc Cāturmāsyi - měsíc Asvina

2010-09-20T19:25:00.000+02:00

V pátek 24. září 2010 začíná třetí měsíc Cāturmāsyi. [*počítáno dle Pratipat systému] Tento měsíc má jméno Asvina a skončí v pátek 22. října 2010. Poslední měsíc Cāturmāsyi - Kártik, začíná v sobotu 23. října a skončí v neděli 21. listopadu 2010.

Šríla Prabhupáda ve významu CC Madhya 4.169 říká: "... V měsíci Srava by se neměl jíst špenát, v měsíci Bhadra jogurt a v měsíci Asvina by se nemělo pít mléko. Během Kártiku by nikdo neměl jíst ryby nebo jiná nevegetariánská jídla, což znamená ryby a maso. Za nevegetariánské se také považují masura dál a urad dál. V těchto dvou dálech je obsaženo velké množství proteinu a potraviny bohaté na proteiny nejsou považovány za vegetariánské. Během čtyřměsíčního období Cāturmāsyi by se měl člověk zkrátka zříkat veškerého jídla určeného k uspokojování smyslů."

Zdroj výpočtu Védského kalendáře www.krishnadays.com

Utnout smyslový požitek

2010-09-14T12:02:00.003+02:00

Proč tak dlouho trvá, než přijdeme k sobě? Protože je to taaak dobrý! Živá bytost svou přirozeností hledá potěšení. A tohle je tak hluboce uvnitř v její povaze, že jak jednou hledá potěšení, nemůže se toho vzdát. A jak je jednou svedena na scestí, to nutkání po požitku je tak silné, že se ho nemůže vzdát, stále ho hledá, stále ho hledá, neustále hledá... A protože je Krišnova hmotná energie odrazem duchovní energie, je nekonečná, tak je tu nekonečně mnoho různorodosti, tak si říká no možná jednoho dne to fungovat bude, půjde to. Takže takhle mája zajme živou bytost a živí tu základní povahu duše, která hledá radost. Tak to musíme useknout inteligencí, nemůžeme čekat, nemůžeme čekat do bodu, kdy toho budeme mít dost. Čekáme na chvíli, kdy už z toho budeme unavení. To byl Rajneesh, později také známý jako Osho, který měl tuhle filosofii že se prostě oddávejte smyslovému požitku, holdujte mu, až do bodu kdy z toho budete znechucení. Ale nikdy se vám to skutečně nezhnusí, jste znechucení pár dní a pak se zase snažíte. Prabhupáda říkal že pokud by tohle byla pravda, pak by prasata byla největšími jogíny. Ale my máme tuhle představu – že já s tím skončím, až budu vyčerpaný z hmotných věcí. Ale nás hmotné věci nikdy nevyčerpají. V jednom bodě musíme silou poznání říct „Tohle nedává smysl, to není inteligentní, já toho nechám.Teď to utnu.“ A to trochu bolí. Takže musíme učinit tohle počáteční utnutí, jinak nezačneme s duchovním životem.

Přednáška v angličtině je zde.

Být služebníkem - část druhá

2010-09-01T11:05:00.000+02:00

Pokud sloužíme úžasnému pánu v úžasné misi, pak se ta služba stává něčím inspirujícím a jen se podívejte, podívejte se na Krišnovu povahu! Když se živá bytost od Krišny odvrátí, jde do hmotného věta a říká,
„Krišno, to je v pohodě, je to v pohodě.“
Krišna říká, „Ne, prosím, neodcházej.“
„Ne ne, Krišno, to je v pořádku. Budu hned zpátky. Brzy se vrátím.“
„Prosím, nechoď!“
„To je dobrý, je to dobrý, já vím, co dělám. Hned se vrátím.“
A tak když jde živá bytost sama do hmotného světa, Krišna jí samotnou nenechá. Krišna jde. Jako Paramátma, jako Nadduše v srdci, Krišna doprovází každou živou bytost během jejího nekonečného pobytu v hmotném světě. Krišna zůstává. A Krišna se vždy trpělivě snaží, znovu a znovu, ačkoli tolikrát ho ta živá bytost neposlouchala. Když se snažíme někoho poučit a on nás nikdy neposlouchá, tak za nějakou dobu si řeknete „Zapomeň na to, víš co, ty nikdy neposloucháš. Už se s tebou nebudu víc obtěžovat.“ Ale Krišna to s námi stále zkouší, i když neposloucháme. Takže jen se podívejte na Krišnovu povahu. Krišna je tak laskavý a milostivý, že dělá nekonečná aranžmá, nekonečná aranžmá, aby živou bytost přivedl zpátky do duchovního světa. A to je Krišnovo zaměstnání. To je to, co Krišna dělá. Co dělá Krišna v hmotném světě? Jednoduše se snaží přivést všechny živé bytosti zpět do duchovního světa - to je Jeho zaměstnání na plný úvazek a proto být služebníkem takového pána – to se stává naší službou...

Přednáška v angličtině je zde.