neděle 30. srpna 2015

Navždy

Kadamba Kánana Svámí, 20. prosince 2012, Durban, Jižní Afrika, ŠB 12.6.40 

Věčná láska

Poslouchal jsem přednášku Šríly Prabhupády a Prabhupáda říkal: „Láska je pro Krišnu.“ My si myslíme, že milujeme tolik věcí, ale veškerá ta láska nevydrží. Jediná láska, která vydrží je láska ke Krišnovi. Žádná jiná láska nemůže vydržet bez ohledu na to, jak hluboce může být vnímána nyní.

Obdobně jako mezi rodiči a dětmi, taková hluboká láska, ale jak dlouho jsou tyto duše spolu? Bhágavatam se na to dívá z vyšší perspektivy, z většího náhledu na čas a poukazuje nám na to, že život za životem živé bytosti procházejí skrze mnohá zrození v hmotném světě a na chvilku, obdobně jako dvě stébla trávy plavou společně v řece času, právě tak na takovou chvilku tyto stébla plavou spolu dokud je vlny času od sebe neoddělí. Takže naše hmotná láska, a to i k těm, kteří jsou nám velice drazí, čas nás prostě jednou rozdělí!

Ale to neznamená, že když jsme tuto filozofii pochopili, že bychom se museli stát naprosto chladnými a že v tomto světě nemají žádné lidské vztahy a sympatie smysl atd..  Ne, můžeme zůstat láskyplní, ale musíme porozumět, že tyto pocity lásky se stanou skutečně smysluplné, jen pokud je spojíme s Nejvyšším Pánem., protože potom se do toho vztahu dostane ten věčný element. Potom je v takovém vztahu náklonnosti přítomný věčný duchovní pokrok.

Pokud nedáváme Krišna vědomí těm, které milujeme, pak to není vůbec žádná láska! Pak je to jen iluze. Na chvilku, „Tak moc tě miluju!“ a poté to vše opět zmizí. V hmotném světě neexistuje nic jako věčná láska.

Věčné vztahy

Někdy jsou nějaké duše spolu i několik životů v různých vztazích. Přijde na věc, nemusí být vždy manžel a manželka. Mohou si role vyměnit – manžel se stane manželkou a manželka se stane manželem, nebo se jeden z nich stane dítětem druhého. Tolik různorodých komických vztahů kde jsou po určitou dobu duše spojené a pak se zase časem oddělí. Ale mezi vaišnavy může být vybudován věčný vztah. Takové existují, když se vaišnavové zapojí společně do oslavování Nejvyššího Pána. Potom se vše stane věčným…. vztahy se stanou věčnými a budou pokračovat v duchovním světě. A to je možné i pro oddané, aby pokračovali svou věčnou službou v duchovním světě.

A také vztahy mezi Guruem a žákem jsou popsány jako věčné. Ale otázka může být položena, zda to znamená, že ten vztah zde byl už dříve? Věčné znamená navždy, ale i vždy dříve! Toto je téma, které bylo diskutováno už mnohokrát, a jsou zde různé názory, a není to úplně jasné. Nemáme úplně čisté důkazy. Někdo říká ano, věčné znamená navždy i vždy předtím! Jiní řekli, že věčné znamená od teď až navždy o tom jak se vztah vyvine v tomto světě a pokračuje navždy. Ať už je to tedy jakkoliv, nejdůležitější pro nás je, že je to navždy…

Původní článek v angličtině je zde.








pátek 28. srpna 2015

Mysl

Kadamba Kánana Svámí, září 2008, JAR, Ratha Játra lekce

Vždy musíme být striktní vůči naší líné mysli. Protože naše mysl bude říkat: "No, víš, nesmíš být tak fanatický." což znamená "Tak dobře, buď líný!"

Ta tendence být líný ohledně standardů a pravidel je velice silná v nás všech a neměli bychom si nikdy myslet že nám se to nestane. Stane se to i v duchovním životě, že se tam objeví lenost.

Původní článek v angličtině zde.

středa 26. srpna 2015

Stav odříkání má přednost

Kadamba Kánana Svámí, 6.dubna 2015, Durban, JAR, RY lekce: Tajemství duchovního pokroku

Každý den dělám půdžu svojí Govardhan šíle. Vzít si Govardhan šíly, neboli posvátné kameny z Govardhanu, není jen tak laciná záležitost a když si každý odnese kámen z Govardhanu, tak si říkám, co asi ve Vrindávanu  jednoho dne zbude, tudíž jsou tu určité rozpaky. Ale Sri Caitanya Mahaprabhu věnoval Govardhan šílu Raghunatha Das Gosvámímu, který byl ve stavu odříkání … takže záleží na naší pozici.


Když přijde na uctívání Govardhanu, na prvním místě je náš stav odříkání. Ne že každý i s jeho tetičkou musí mít Govardhan, protože, když jsi hospodář, můžeš mít Božstva. My máme Govardhan, protože s těmi malými šílami můžeme cestovat. Pro hospodáře je uctívání Božstev; a můžete je krásně oblékat.

Tak či tak, já mám svoji Govardhan šílu a je to velmi pěkné, protože bydlím s Krišnou a On mě toleruje. Bydlím ve stejném pokoji jako Krišna … to je něco. Je mi Krišny líto, ale co se dá dělat, On mě toleruje a já jsem Jeho služebník. Každé ráno Pána probouzím a později Mu nabídnu koupel, nabídnu Mu vonný olej, gopítečkami  Mu ozdobím tvář, nabídnu Mu santálové dřevo a tulasí lístky, pak Ho posadím na stříbrný trůn a nejrůznějšími způsoby ozdobím Jeho oltář. Potom Mu nabídnu árati a nejrůznější parafernálie a nakonec Mu nabídnu bhogu – různé preparace; a toto dělám každý den a je to posvátný prvek v mém životě a nic to nemůže změnit!


Přeložila bh. Eva W.
Zdroj v angličtině zde.

pondělí 24. srpna 2015

Záměr Boha

Kadamba Kánana Svámí, 19. května 2015, Melbourne, Austrálie, Bhakti Vrikša program, část 2

Otázka: Co je záměrem Boha? Proč stvořil všechny živé bytosti a duchovní svět?


Záměrem Boha je užívat si velké spokojenosti. Ta největší spokojenost se nalézá v láskyplných výměnách. Proto se Nejvyšší Pán zapojuje do láskyplných výměn s každou živou bytostí a jeho záměrem je věčně zvyšovat tyto láskyplné vztahy. To je ve skutečnosti duchovní svět. Zde v hmotném světě se naše láska otočila k Bohu zády a nasměrovala se na nás samotné a naše vlastnictví – Já a moje! A to je iluze! A tak nás proces sádhany očišťuje od naší chamtivosti, našeho chtíče, našeho hněvu a potom probouzí naši původní lásku k Bohu. A když je ta probuzena, pak chápeme že to, co hledáme v tomto světě je jen velice malé potěšení ve srovnání s potěšením které plyne ze služby Pánu.

Původní článek v angličtině zde.


sobota 22. srpna 2015

Hlavní podstata

Různí áčárjové jsou duchovními mistry, kteří mohou klást důraz na různé věci. Přesto ale všichni sedí u nohou Šríly Prabhupády. On je zakladatel áčárja; Prabhupáda je učitel, u jehož nohou sedí všichni ostatní, a proto bychom měli přijmout, že jeho knihy jsou hlavní podstatou našich životů.

V těchto dnech se vydává tolik knih. Každý napsal knížku. Mnoho z těchto knih je poučných a rozšíří naše znalosti. Přesto mám přirovnání, že Bhagavad-gítá, Nektar oddanosti, Šrímad Bhágavatam a Čaitanja Čaritámrita jsou naše čtyři hlavní knihy, které jsou jako rýže, dál, sabdží a čapátí, a ty ostatní knížky jsou jako čatný.

Takže, no... trochu čatný je pěkné. Chceme nějaké čatný a čteme něco nového, něco s odlišnou chutí, něco, co je zajímavé. Ale v zásadě naší hlavní stravou je rýže, dál, sabdží a čapátí. Když jíte jenom čatný, nebudete moc zdraví!

Hlavní zdroj našeho poznání tedy leží v Prabhupádových knihách, a do nich se hluboce pohružujeme. Tyhle ostatní knížky jsou nástavbou Prabhupádových knih, dávají nám něco jako další vhled do knih Šríly Prabhupády.

Šrímad Bhágavatam 1.3.42, 11. května 2015, Brisbane, Austrálie

Původní text v angličtině zde.

čtvrtek 20. srpna 2015

Můj pěkný duchovní život

Toto hnutí není určeno k tomu, abychom zůstali ve své komfortní zóně. Není to o tom mít pěkně pěkný duchovní život.

"Mám tak pěkně pěkný duchovní život. Mám tak pěkně pěkný duchovní domov s pěkně pěknou duchovní kočkou a pěkně pěkným duchovním kanárkem a pěkně pěknými duchovními muškáty za okny, které každý den zalévám mahá vodou."

Tohle je... velmi pěkné. Ve skutečnosti to je duchovní život a my jsme připraveni ocenit, že to je hezké. Ale může tu být víc! Můžeme být revolucionářští, přinést něco jiného, udělat změnu a dát světu odpovědi. Svět má problémy. Svět má otázky. Svět je zmatený. Oni neví, co dělat... Je na nás udělat krok vpřed a vyjadřovat se mnoha způsoby!

Šrímad Bhágavatam 3.25.8, 26. června 2015, Gíta Nagarí, USA

Původní text v angličtině zde.

úterý 18. srpna 2015

Skutečné probuzení

Kadamba Kánana Svámí, 26. června 2015, Gíta Nágarí, USA, ŠB 3.25.8 

V čase zasvěcení, i když jsou sliby dány upřímně, jak hluboká je naše upřímnost? Dokonce i v tom nejlepším případě, kdy je žák ze srdce upřímný a říká, „Dám tomu celý svůj život!“ Jak hluboká je skutečně ta upřímnost!?
Podle definice Kuntí déví:

janmaiśvarya-śruta-śrībhir
edhamāna-madaḥ pumān
naivārhaty abhidhātuṁ vai
tvām akiñcana-gocaram

Kuntí déví poukazuje, že dokud nejsme hmotně vyčerpaní, dokud nemáme žádné připoutanosti k vlastní pozici na zemi, dokud nejsme sarvopādhi-vinirmuktaḿ (CC Madhya 19.170) – oproštěni od všech hmotných označení, odvozování nějaké důležitosti ze zrození, učenosti, bohatství, krásy a všech těchto věcí, dokud nejsme od tohoto všeho oproštěni, jak bychom vůbec mohli být upřímní?

A tak jsme zde a musíme udělat spoustu změn. Duchovní učitel musí dátvat více a více, zasadit více a více semínek do srdce žáka, nechat žáka zvyšovat jeho oddanost Krišnovi, jinak bychom jen fungovali na automatickém pilotu. Tendence fungovat na automatickém pilotu je velice přirozená, protože se vše stává časem rutinou.

Na počátku je vše úplně nové. Je to tak vzrušující, ale později:. „Víš, právě jsem dokončil zpívání kol ze včera. Bože, už to zase začalo. Kdy. Skončí to někdy? A jaký je vlastně výsledek toho zpívání?“

Výsledkem je více zpívání a nikdo to neskončí! Takto to pokračuje věčně. Pokud o tom přemýšlíte, je to skutečně to, co si přejete? Skutečně si přejete zpívat věčně? "Wuau! Šestnáct kol! Ping! Hotovoo! Paráda!" Ale my musíme jít do hloubky, dostat se ven z tohoto povrchního vědomí, kde jsou emoce jen na mentální úrovni.

Šríla Bhaktisiddhánta Sarasvatí Thákur vysvětluje, jak se vznášíme na mentální úrovni, protože pokud se duchovní duše dostane do hmotného těla, ta duše se tak dostává do vegetativního stavu a její přirozené funkce myšlení, cítění a chtění - které jsou ve skutečnosti funkcí duše – jsou zcizeny myslí. Mysl převezme tyto funkce myšlení, cítění a chtění a všechny naše zážitky jsou na mentální úrovni. Mysli se to líbí a mysl takto funguje. Sankalpa vikalpa – přijímání a odmítání. Mysl se neustále vznáší na mentální úrovni. Taková je skutečnost.

Duše - kde skutečné myšlení, cítění a chtění má zaujímat místo tam, kde jsou takové pocity hluboké a smysluplné – je ve vegetativním stavu a pak, śravaṇādi-śuddha-citte karaye udaya (CC Madhya 22.107) díky nasloucháním opěvování a oddané službě svatému jménu se duše postupně probudí. A to je práce duchovního mistra, aby nějakým způsobem probudil nějakou dychtivost v žákovi, aby to vzal a učinil další krok.

Nikdy se nesmíme zaměstnávat v oddané službě rutinně. Čistá oddaná služba je velice vysoká úroveň. Není dosažitelná vůbec lehce. Vyžaduje to veliké úsilí. Je to jako když si přejeme získat to nejvyšší a chceme to úplně zadarmo, pokud možno, „Víš, já prostě nemůžu. Opravdu musím zpívat šestnáct kol? Já to fakt nedám. Zpívání. No, pokusím se....“

Počet kol není tím problémem. Počet kol není ani centrem pozornosti. Není to jen o počtu. Je to o pohroužení. Je to o energii, kterou dáváme do našich činností. Je to tam, kde dáváme Krišnovi prioritu. To je tím bodem zlomu.

Původní článek v angličtině zde.

neděle 16. srpna 2015

Zpívej a buď šťastný

Kadamba Kánana Svámí, 6. dubna 2015, Durban, JAR, Ratha Yatra lekce: Tajemství duchovního pokroku

Je řečeno, že duchovní mistr je vlice potěšen, když oddaní zpívají svaté jméno a hrají k tomu na hudební nástroje. Hra na hudební nástroje je naší tradicí, ale není to o tom být hudebníkem. Někteří z nás mohou být více hudebně nadaní než ostatní, to je pravda. Ale každý člen sankírtanového hnutí by se měl naučit trochu jak hrát na hudební nástroj, trochu rytmu a jednoduše zpívat Hare Krišna. Když takto zpíváme, nezáleží na jakou melodii, je to velice pozitivní a zároveň je to velice jednoduchá věc co můžeme udělat. Pokud chcete znát jedno z mých tajemství, tak to je právě toto! Není to o tom, že bych byl velikým hudebníkem, ve skutečnosti jsem velice špatným hráčem na harmonium ve srovnání s některými jinými. Jiní jsou v tom daleko lepší než já, ale já rád zpívám a realizoval jsem, že zpívání mi dává pozitivní energii. A to jsou inspirující věci, které musíme hledat!


Původní článek v angličtině zde.

pátek 14. srpna 2015

Karmická spojení

Kadamba Kánana Svámí, 6. dubna 2015, Durban, JAR, Ratha Yatra lekce: Taje duchovního pokroku


Otázka: Jak překonat výzvy společnosti členů rodiny, kteří nám dělají duchovní pokrok těžkým, například matka, otec, sourozenci, manželka nebo manžel, aniž bychom je zneuctili?

Myslím, že každý musí žít život založený na pravdě. Jestliže váš život není založen na pravdě, není založen na tom, v co věříte, pak jste ve velkém problému a je skutečně čas udělat změnu. Takže, jakmile si uvědomíte že Krišna vědomí je pravdou, pak musíte dát jasně vědět své rodině, že jste oddaný a že máte určité principy, máte určitý způsob  života - žádné jedení masa, ryb, vajec, atd. Takže oni by měli tyto věci držet stranou, protože vy nemůžete být jejich součástí.

Musíte být velice jistí a pevní. V mém životě, můj otec odešel ještě před tím, než jsem přišel ke Krišna vědomí, ale v mládí, ve věku sedmnácti let jsem se rozhodl, že chci duchovní život a chtěl jsem odjet do Indie. Můj otec se mnou měl ale jiné plány. Přál si, abych se ujal rodinného obchodu a převzal ho od mého dědečka. A tak se velice rozhněval, byl VELICE NAŠTVANÝ a hřmícím hlasem veškerou svojí silou mi řekl: "Pokud odejdeš z domova, NEDOSTANEŠ ODE MNE UŽ ANI HALÍŘ!"

Řekl to velice silně. A já jsem se s ním mohl v tu chvíli začít hádat, ale neudělal jsem to. Zůstal jsem úplně klidný a řekl jsem mu: "To je v pořádku. Nepotřebuji moc peněz. A ty co potřebuji si dokážu zajistit vlastní silou, protože mám v životě nějaké vyšší cíle!" Když můj otec viděl, že jsem zůstal úplně klidný a nebyl jsem jeho výrokem šokován, ztratil nade mnou kontrolu. Později se jeho hněv přeměnil ve strach a já jsem vyhrál, protože už nade mnou neměl kontrolu. Poté jsem odešel se zdviženou hlavou, následujíce svou cestu a můj otec to musel přijmout, protože jsem si stál za tím v co jsem věřil a zůstal jsem klidný. Bylo na to téma ještě více rozhovorů, ale já jsem to neučinil, abych rodině způsobil zármutek ale proto, že člověk musí žít život svého srdce.

Takže řekni své rodině, že musíš žít život svého srdce, a pokud to je odlišné od toho co dělá tvoje rodina, co se dá dělat, i tak to musí respektovat. Někdy nemůžeme udržet vztah s našimi rodinnými členy, ačkoliv se o to snažíme. Ale ti kdo nejsou ochotni přijmout náš způsob života za to nestojí. Mohou být ze stejné rodiny, ale nejsou naši přátelé, takoví lidé nejsou našimi dobrodinci.

Karmicky řečeno, musíme porozumět, že ne každý, kdo se narodil ve stejné rodině je automaticky ve skupině našich dobrodinců a přátel. Díky karmě se ne všichni přátelé sejdou ve společné rodině - karma takto nefunguje! Možná že ten neslušný a problematický soused z vašeho minulého života přišel nyní jako váš bratr v tomto životě (smích publika). Takto to také funguje. Karma není o dobrodincích, kteří přicházejí společně a pomáhají si navzájem. Ne, někdy se nepřátelé sejdou zpět uvnitř jedné rodiny; může se narodit někdo proto, aby vám dělal problémy. Přemýšleli jste někdy o tom takhle? Karmicky je to možné a je to probíráno v mnoha Védských textech. Takže přemýšlejte o tomto konceptu, ale nepřeji si, abyste takto začali přemýšlet o celé své rodině jako: "Já jsem si to vždycky o tom strýčkovi myslel!" Nevadí, věřím že jste tu myšlenku pochopili...

Původní článek v angličtině zde.

středa 12. srpna 2015

Vítězství svatého jména

ceto-darpaṇa-mārjanaṁ bhava-mahā-dāvāgni-nirvāpaṇaṁ
śreyaḥ-kairava-candrikā-vitaraṇaṁ vidyā-vadhū-jīvanam
ānandāmbudhi-vardhanaṁ prati-padaṁ pūrṇāmṛtāsvādanaṁ
sarvātma-snapanaṁ paraṁ vijayate śrī-kṛṣṇa-saṅkīrtanam


"Nechť zvítězí zpívání svatého jména Pána Krišny, které dokáže očistit zrcadlo srdce a ukončit utrpení způsobené planoucím požárem hmotné existence. Toto zpívání je dorůstajícím měsícem, který rozvíjí bílý lotos štěstí pro všechny živé bytosti." (Šikšáštaka 1)

Jaké je požehnání měsíce? Zde je řečeno, že zpívání je dorůstajícím měsícem. A co je bílý lotos štěstí? śreyaḥ-kairava-candrikā-vitaraṇaṁ vidyā-vadhū-jīvanam

Je řečeno, že existuje druh lotosu, bílý lotos, který se od ostatních lotosů liší. Tento se otevírá v noci za měsíčního svitu, ne během dne na slunci jako ostatní lotosy. Reprezentuje štěstí vytvořené zpíváním v temnotě kali jugy. Takové je požehnání měsíce.

Toto zpívání je dorůstající měsíc, který šíří bílý lotos štěstí pro všechny živé bytosti. To je životem a duší veškerého vzdělání. Zpívání svatého jména Krišny rozšiřuje blažený oceán transcendentálního života. Dopřává každému chladivý efekt a umožňuje člověku ochutnávat plný nektar na každém kroku.

Nechť je tedy toto vítězství ve světě. Nechť se toto vítězství uskuteční ve všech vesmírech, které v rámci celého světa existují. Nechť zvítězí na této planetě. Nechť zvítězí na tomto světadíle. Nechť zvítězí tady v Novém Govardhanu. Nechť zvítězí ve vašich životech, a konečně ať zvítězí i v mém srdci!

Svaté jméno! Nechť je zde toto vítězství, abychom konečně dospěli do fáze, kdy zakoušíme plný nektar na každém kroku.

ČČ Antya-lílá 20.12, 1. června 2015, Nový Govardhan, Austrálie

Původní text v angličtině zde.

pondělí 10. srpna 2015

Místo, čas a okolnosti

Šríla Prabhupáda byl tak milující osobnost, jejíž láska ke Krišnovi byla tak hluboká a sestoupila také na všechny živé bytosti. Po Prabhupádově odchodu věci začaly být trochu více mechanické. "Sankírtan, sankírtan, sankírtan! Kázání, kázání, kázání! Máme zaplavit celý svět láskou k Bohu, takže rozdávejte knihy a sankírtan! Rozdávání knih a sankírtan..." Takový byl duch a někdy se stal trochu militaristickým. A pak Bhakti Tírtha Mahárádž kladl tak velký důraz na lásku - bylo to osvěžující. Stal se velice populárním. Všichni oddaní jen naslouchali tomu, co musel říci: "Ano, potřebujeme více láskyplných vztahů." Tak to opravdu má být, tak tomu bylo v raných dnech a tak je to i v duchovním světě!

Různí duchovní učitelé mohou někdy zdůrazňovat různé body podle kala desa, patra, což je čas, místo a okolnosti, a přesto učí stejnou filozofii. Takové je tajemství parampary. Stejné poznání se nezměněné předává z generaci na generaci, ale každý áčárja může podle svých realizací a času, místa a okolností přidat zvláštní důraz podle sebe, což více a více obohacuje sampradáju. Každý z áčárjů ji obohatil - komentáři a písněmi Višvanáth Čakravartí Thákur a Narottam Dás Thákur, Sanátana Gósvámí Brhad Bhagavatámritou - jak bychom mohli žít bez Brhad Bhagavatámrity... náš život by nebyl kompletní! Tímto způsobem oceňujeme, jak všichni áčárjové přidali další ochucení, další aspekt velkého tajemství ryzí čisté láskyplné oddané služby duchovního světa, což tvoří část sankírtanového hnutí Šrí Čaitanji Maháprabhua.

Šrímad Bhágavatam 1.3.42, 11. května 2015, Brisbane, Austrálie

Původní text v angličtině zde.

sobota 8. srpna 2015

Kde jinde je naše útočiště, než u Krišnových lotosových nohou?

Účelem zpívání je přijetí útočiště. V tomto světě každý potřebuje útočiště, známe to velice dobře. Ale kde jinde je naše útočiště, než u Krišnových lotosových nohou? To je naše situace - není žádné jiné útočiště! Vše ostatní je útočiště iluzorní. Opravdovou ochranu a útočiště nalezneme u Krišny, a to je podstatou duchovního života.

Když jsme v duchovním životě noví, myslíme si, že děláme pokrok - cítíme, že stoupáme, že se věci mění, cítíme, že náš život se mění, cítíme, že to myslíme vážně... Ale potom jsme zapojení delší dobu a cítíme, že neděláme vůbec žádný pokrok. Proč?!

Na začátku je náš pokrok velmi znatelný. Je to o tom, kolik následujeme principů - tři, čtyři, dva? Nebo kolik kol zpíváme? To lze změřit. Ale později je to jiné, protože pak už je to o úrovni očištění srdce, což se měří obtížněji.

Kultura uctívání Krišny existuje v Indii již celá staletí. Uctívání Krišny bylo zachováno v rámci kultury, ale jaký je stav srdce? To je jiná věc. Nezískáte to ze samotné kultury. Kultura k tomu přispívá, protože v rámci ní je zde respekt a uctívání Krišny a dokonce i Jeho jméno, ale stav srdce je to, co Krišnu zajímá. Na konci Bhagavad-gíty (18.66) Krišna říká, abychom se Mu odevzdali - sarva-dharman parityajya, mam ekam saranam vraja.

Toto téma odevzdání se je velice obsáhlé. Je velkou výzvou dostat se na úroveň odevzdání. Opravdu říct: "Odteď jen Krišna!" Jinak je zde nebezpečí, že budeme myslet na jiné způsoby přijímání útočiště. Proto čím více přijmeme útočiště u svatého jména, tím méně budeme potřebovat přijímat jej v ostatních věcech.

Ranní přednáška, prosinec 2010, Kapské Město, JAR

Původní text v angličtině zde

čtvrtek 6. srpna 2015

Závěr o manželství

Otázka: Ve významu Prabhupáda nejprve vysvětluje brahmačárí, vánaprastha a sanjás ášramy a potom nakonec říká: "Grihasta ášram je pro ty, kteří jsou přitahováni k sexuálnímu životu." Takže to zní tak, že jediný důvod pro vstup do grihasta ášramu je chtíč. Je to tak?

Obecně řečeno to tak je, ale někdy i seberealizované duše přijímají grihasta ášram k naplnění Pánova záměru - to se také děje. Například Šrínivás Áčárja měl dvě ženy, ale byl plně seberealizovaný, viděl duchovní svět. Byl to aranžmán Nejvyššího Pána, ale pro většinu z nás, no...

Takhle to je, jste dokonale šťastní sami, a pak najednou začíná vznikat určitá sexuální touha a potom přijde touha mít s někým vztah. Někteří lidé mohou říct, že to není všechno, k čemu to je; je zde také společnost. Dobře, souhlasím, že společnost je důležitá. Nemůžeme být v tomto světě jen tak sami, potřebujeme ostatní lidi, ale myslím si, že manželství - a to to říkám po dvaceti čtyřech letech, co jsem to zkoušel - je nepřirozeným zřízením. A vysvětlím proč.

Domnívám se, že dát někomu jinému tolik práv narušovat vaše soukromí je prostě příliš. Podívejte, když nejste s nikým ženatí, můžete pěkně a zdvořile říct: "Velice vám děkuji. Potřebuji trochu času pro sebe." Ale tohle nemůžete říct své ženě! Tedy, říct to můžete, ale... můj Bože... uvidíte, co bude dál. "Nikdy se mnou netrávíš čas... Vůbec se o mě nezajímáš... Pořád se staráš o jiné věci..." A vy si říkáte: "Chci jen dokončit svá kola!"

Takže vám to nedovoluje mít soukromí, které přirozeně potřebujete. Manželství je velice intenzivní. Narušení soukromí, které to přináší, je nepřirozené. Co se týká obav ohledně společnosti, myslím, že je potřeba, ale nedoporučoval bych manželství jako řešení.

Šrímad Bhágavatam 7.14.1, 20. prosince 2011, Kapské Město, JAR

Původní text v angličtině zde.

středa 5. srpna 2015

Vaše realizace

Otázka: Jak kážete z vlastní realizace? 

Je zde písmo a pak jsou zde áčárjové, kteří dávají své realizace z písem. Můžeme studovat jejich realizace, což nám pomůže lépe porozumět písmům. Šríla Prabhupáda řekl: "Mé významy jsou důležitější než verše Šrímad Bhágavatamu." A není to jakože... je tohle pokorné? Ano, je to pokorné, protože jak my sami můžeme chápat tyto verše. Proto Prabhupáda dává vysvětlení. Tímto způsobem se nejdříve díváme na realizace áčárjů, a to nám pomůže k hlubšímu porozumění. Pak přijdou z našich vlastních zkušeností i naše vlastní realizace. Začneme praktikovat duchovní život a následovat příkazy písem a získáme určitou zkušenost; to je realizace. Můžeme hovořit na základě vlastní zkušenosti, ale ne mimo ni.

Když začneme spekulovat o věcech, které jsme nezakusili, pak je to obtížné. Je zde pouze kousek procesu, který je v rámci naší realizace, a dál vše, co můžeme dělat, je citovat písma a áčárji. Když ale hovoříme například o zápasení, které je na začátku vaidhi bhakti, všichni ho známe, a víme také, jak to překonat. Není snadné upevnit se a každý den zpívat šestnáct kol, ale bude to snazší, když to děláme regulovaným způsobem a když to každý den provádíme ve stejný čas. Máme nějakou realizaci se sádhanou, protože ji všichni praktikujeme a můžete cítit, kdy to jde lépe a kdy ne.

Takto získáváme nějaké realizace, uvědomili jsme si, že jedení má co dočinění s naší sádhanou a že musíme ovládat svůj jazyk. Musíme jíst usměrněným způsobem - to se stane realizací. V této fázi už to není jen to, co říkají písma: "Člověk musí ovládat jazyk." Ne, už jsme si to osobně vyzkoušeli! A takto se díky tomu, že jsme to osobně prožili, stáváme silnějšími v uplatňování. "Ano, v písmech je to řečeno a já to vím i z vlastní zkušenosti, proto takto zcela určitě budeme žít!" Když je to zrealizováno, máme na to více síly.

Šrímad Bhágavatam 1.3.42, 11. května 2015, Brisbane, Austrálie

Původní text v angličtině zde.

úterý 4. srpna 2015

Odevzdání se zvuku svatého jména

Svaté jméno Krišny sestupuje přímo z duchovního světa. Krišna se zjevuje mezi námi ze Své neomezené laskavosti. Ale kvůli vlivu falešného ega se nejsme schopni k Jeho jménu plně vztahovat. A tak se ke jménu vztahujeme na mentální úrovni a výsledkem je, že naše mysl bloudí v transcendentálním zvuku. Jsme neklidní a nemůžeme se soustředit. Ale ve skutečnosti se musíme odevzdat - odevzdat se zvuku kírtanu a jednoduše oceňovat jméno Krišny jako Krišnu, nelišící se od Něj, což znamená neomezený Nejvyšší Pán, plný neomezených opulencí, všemilostivý Nejvyšší Pán, jenž k nám laskavě přišel.

Úvodní řeč před kírtanem, 15. března 2009

Původní text v angličtině zde.

neděle 2. srpna 2015

Prosím, požehnejte mi

Úspěch v duchovním životě nezávisí pouze na naší službě. Chtěl bych zmínit duchovního bratra Šríly Prabhupády, Bhakti Vaibhavu Mahárádže, který nás pravidelně každý rok navštěvoval v den zjevení Šríly Prabhupády. Každý rok hovořil a připomínal zábavy Šríly Prabhupády.

Avšak naposledy, kdy přijel, byl velice starý, slabý a hluboce pohroužen ve své vlastní meditaci. Když mluvil, bylo to velmi krátké. Řekl: "Svámidží udělal ze všech vaišnavy. Vaišnavové mohou dávat požehnání. Proto má žádost k vám všem je - požehnejte mi prosím."

A tak to bylo! Bylo to velké uznání Prabhupády, který vytvořil tolik vaišnavů a vaišnavové jsou pokladnicemi dávající požehnání. Ve věku 93 let vaišnava pokorně realizuje: "Jakou službu jsem udělal? Ve skutečnosti potřebuji požehnání všech vaišnavů."

To je fakt. Nakonec naše služba nebude dostačující. Potřebujeme požehnání vaišnavů. Ať následujeme ve stopách velkých osobností a máme pokoru pro vyhledávání požehnání vaišnavů.

ČČ Antya-lílá 20.12, 1. června 2015, Nový Govardhan, Austrálie

Původní text v angličtině zde.